Že by se ale příbuzní rozhodovali, zda kvůli poplatkům převezmou péči na svá bedra, otom zatím vedení ústavu žádné signály nemá. Nemají je ani jiné léčebny dlouhodobě nemocných vregionu.

„Nečekáme žádné drama. Zatím jsem žádné protesty ze strany klientů nebo potenciálních klientů nezaznamenal,“ reagoval ředitel Odborného léčebného ústavu neurologicko-geriatrického vMoravském Berouně Jiří Podivínský.

Taková vlna pokusů odomácí pobyty dlouhodobě nemocných se objevila poté, co se změnil systém sociálních dávek. „Skutečně byly. Převzali si je do domácí péče, ale již vidíme, že to příbuzní nezvládají a pacienti se knám vracejí,“ uvedl ředitel. Ten se proto ani vsouvislosti se zavedením regulace neobává odlivu pacientů.

Stejně tak se zatím regulace nepromítla do šternberské nemocnice se třemi desítkami lůžek pro dlouhodobě nemocné. „Zatím jsme plní. Ani jsme nezaznamenali takové signály,“ reagoval náměstek ředitele Pavel Gregor. Zavedení poplatků od 1.ledna zatím nemocnice nepocítila ani vtom, že by ubylo hospitalizací či návštěv nemocných vambulancích. „Vporovnání se stejným obdobím loňského roku není patrná žádná změna,“ podotkl.

Podle manažerů některých středomoravských nemocnic, kterým poplatky zůstávají vrozpočtu a vynesou miliony korun, pacienti nemohou počítat stím, že se dočkají většího komfortu, například pestřejšího jídelníčku. Například ředitel soukromé hranické nemocnice a Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich zdůraznil, že regulační poplatek není příplatek za nadstandard, ale má omezit poptávku po zdravotní péči.

„Částky jsou zhlediska rozpočtu nemocnic, srovnatelných snaší, tak malé, že ipři nejlepší vůli to nemůže mít vliv na kvalitu zdravotní péče či služeb souvisejících sposkytováním zdravotní péče,“ reagoval. Konkrétně hranické nemocnici poplatky přinesou ročně do dvou milionů korun. „Pokud se podaří všechny vybrat,“ podotkl. Ztéto sumy musí pokrýt náklady spojené svýběrem poplatků od pacientů.

Naopak Agel, provozující nemocnice ve Šternberku, Přerově a Prostějově, vzkázal, že pacienti poznají, že platí. „Takto získané finance půjdou do rozvoje nemocnic, do investic vnich. Pacienti to poznají,“ reagoval mluvčí Agelu Tomáš Želazko.

Nejvíce peněz vybere největší nemocnice vregionu– Fakultní nemocnice vOlomouc– pětatřicet milionů korun. „Peníze půjdou na dovybavení čekáren, ambulancí, pokojů, měly by tedy sloužit ke zpříjemnění pobytu pacientů vnaší nemocnici,“ přislíbil pacientům mluvčí nemocnice Egon Havrlant.

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY Z OLOMOUCKA

Moje OlomouckoSportKulturaPodnikáníČerná kronika