Přitom na Karlovarsku a v jižních Čechách naopak takzvaných samoplátců přibývá. „Pokles jsme zaznamenali dost dramatický. V posledních letech je to až patnáct procent,“ reagoval Jiří Leisser, ředitel pro vnější vztahy lázní v Teplicích nad Bečvou. Přičítá to přísnějšímu postupu zdravotních pojišťoven ohledně lázeňské péče. „Někteří revizní lékaři například zastávají názor, že na vysoký krevní tlak stačí lázně jednou za život. Za poklesem je zejména přísnost lékařů pojišťoven.“ Zástupce ředitele olomoucké pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny Václav Ranec to však vidí jinak. „Změnilo se spíše nahlížení lékařů, kteří nám méně posílají návrhy na lázně,“ uvedl Ranc.

Zástupci oslovených pojišťověn se shodují, že loňský úbytek klientů lázní souvisí s restriktivní politikou bývalého ministra zdravotnictví Davida Ratha. Právě on nařídil řadu kroků, které vedly k větším úsporám ve zdravotnictví. Zatímco v roce 2005 bylo v lázních v regionu za peníze ze zdravotního pojištění přes šestnáct a půl tisíce lidí, vloni to bylo o zhruba dva tisíce méně. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) celkem prošlo lázněmi v Olomouckém kraji 25 321 lidí, což je o 24,6 procenta méně než v roce 2005. „Ve zdravotnictví je jistě trend šetřit peníze, ale nevím, zda je to hlavní důvod meziročního poklesu počtu lázeňských pacientů v kraji,“ uvedl Martin Žitník z olomouckého Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Rapidně totiž ubylo i těch, kteří si lázně zaplatili sami. Platí to o tuzemských i zahraničních lázeňských hostech. Zatímco v roce 2005 si neváhalo zaplatit lázně 11 488 lidí, v minulém roce jich bylo jen 6098. „Stejné to bylo u cizinců samoplátců – z 2040 jejich stav poklesl na 1275,“ sdělil Žitník.

Ztrácejí lázně v regionu na atraktivitě? Jejich vedení tvrdí, že se snaží nabídku rozšiřovat a zavádějí lákavé novinky. „Myslel jsem, že jakožto lázně pro onemocnění kardiovaskulárního systému nebudeme mít problémy, ale máme. Dokonce větší než kolegové z lázní pro pohybový aparát,“ poznamenal Jiří Leisser. „Musíme se proto snažit a hledat další možnosti a naši nabídku rozšiřovat,“ sdělil. V loňském roce například lázně zahájily kryoterapii – léčbu mrazem, kdy je člověk po dobu několika minut vystaven teplotám od minus 110 až do minus 160 stupňů Celsia. „Nabízíme také relaxační pobyty,“ poznamenal Leisser.

Zatímco v Olomouckém kraji počet lázeňských hostů klesl, na Karlovarsku a v jižních Čechách byl loni vývoj opačný. Sice zhruba o deset procent poklesl počet pacientů s úhradou od pojišťoven, ale celkově zaznamenali na Karlovarsku nárůst o 13,4 procenta oproti roku 2005 a v Jihočeském kraji o 6,6 procenta. V Moravskoslezském kraji, kde jsou tři lázeňská zařízení, z nichž nejvyhledávanější je Karlova Studánka, také klesl počet pacientů od pojišťoven, ale jen nepatrně. Naopak nebývale přibylo domácích samoplátců – přijelo jich o 65 procent víc než předloni.

Lázeňská zařízení v regionu


Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku
– nemoci oběhového ústrojí, poruchy látkové výměny a poruchy žláz s vnitřní sekrecí, netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí, duševní poruchy a kožní choroby.

Vojenská lázeňská léčebna v Jeseníku
– choroby oběhového a dýchacího systému.

Lázně Slatinice – léčí pohybové ústrojí, stavy po operacích kloubních náhrad a po úrazech pohybového ústrojí.

Lázně Teplice nad Bečvou – srdeční a cévní onemocnění a poruchy pohybového aparátu.

Státní léčebné lázně Bludov
– nemoci vzniklé nevhodnou výživou či zanedbáním tělesné aktivity. Zavedli také léčbu zánětů ledvin a močových cest, dětské a dorostenecké otylosti, katarů horních cest dýchacích, stavů po úrazech pohybového ústrojí a ortopedických operacích.

Lázně Dolní Lipová – kožní choroby včetně ekzémů, kožní choroby z povolání, poruchy metabolismu cukru, lipidového metabolismu a činnosti štítné žlázy.

Lázně Velké Losiny – neurologická onemocnění dětí i dospělých a léčba dětí s pohybovým a respiračním onemocněním.

Zdroj: ÚZIS