Lázně v Lipové dluží bance miliony, míří do insolvence

Celkové závazky firmy dosahují zhruba dvaceti milionů.

Insolvenční řízení může pro uzavřené lázně znamenat zvrat. Pokud by se je podařilo v jeho rámci prodat, nový majitel by mohl komplex oživit.

Insolvenční řízení zahájil ostravský krajský soud v pondělí 12. ledna. Jako první o tom informoval online deník Aktuálně.cz. Insolvenční návrh podala Československá obchodní banka.

Z přihlášky její pohledávky vyplývá, že před třemi lety poskytla lázním sedmimilionový úvěr.

Dluh se do současnosti včetně úroků z prodlení vyšplhal na 8,2 milionu korun.

Banka měla úvěr zajištěný několika pozemky a lázeňskými domy Moravanka a Luise.

Celkový dluh: 20 milionů

Krajský soud ještě musí rozhodnout, zda je návrh finančního ústavu oprávněný.

Závazek u banky není jediný, který společnost Schroth má.

Obci Lipová-lázně dluží 48 tisíc korun, dalšími věřiteli jsou státní úřady.

Jednatel společnosti Radim Hatlapatka celkovou výši dluhů vyčíslil na zhruba dvacet milionů korun.

Radim Hatlapatka si přeje, aby se insolvenčnímu správci majetek lázní podařilo prodat a umořit tak dluhy společnosti.

Snad lázně někdo koupí a rozjede

Lázeňský areál tvoří osm hektarů pozemků a dvaatřicet budov.

To by podle jednatele k vyrovnání závazků mohlo stačit.

„Přál bych si znovuoživení lázní nebo jejich fungování alespoň v nějakém rozsahu. Mým druhým přáním je, aby po nás nezůstaly dluhy," řekl Radim Hatlapatka.

Podle starosty Lipové-lázní Lubomíra Žmolíka je zahájení insolvenčního řízení pozitivním krokem minimálně v tom ohledu, že se s lázněmi konečně začne něco dít.

„Dobrá zpráva to může být v případě, že se v insolvenčním řízení najde zájemce, který lázně koupí a rozjede. Negativní zpráva by to byla, pokud by se lázně nepodařilo prodat jako celek a rozprodávaly se po částech," sdělil Lubomír Žmolík.

Léčebný ústav nebo penziony

Představitelé Lipové by si nejvíce přáli, aby v rozsáhlém komplexu v centru obce opět začaly fungovat lázně. Připouští však, že obnovení jejich provozu by nebylo jednoduché.

Obec by se nebránila ani tomu, kdyby soubor secesních budov obklopený parkem našel využití jako odborný léčebný ústav, domov pro seniory nebo jako zařízení pro lidi trpící nemocemi typu Alzheimerovy choroby.

Horší variantou by z pohledu samosprávy byl rozprodej lázeňského komplexu po částech.

Z jednotlivých domů by tak mohly vzniknout například penziony, což by však nepřineslo tolik pracovních míst ani tak vysokou daňovou výtěžnost.

„Ale i tato varianta je lepší, než kdyby lázně chátraly a dopadly jako některé lázně v Čechách, které v minulosti zářily a zub času je zlikvidoval," uzavřel Lubomír Žmolík.