VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kultura v Olomouci: dnes fajn, ale už zítra může doslova hladovět

PR/ Po zážitcích a dojmech z minulého týdne, který se v Olomouci nesl ve znamení opravdu nabitého programu Dnů evropského dědictví, se tahle otázka sama nabízí. Jak na tom vlastně je dnes olomoucká kultura?

15.9.2018
SDÍLEJ:

RNDr. Jan Holpuch, Ph.D. 46 let, konzultant v oblasti IT a e-marketinguFoto: ODS

Odpověď je samozřejmě složitá, tak jako je složitý a mnohovrstevnatý kulturní život v Olomouci. V něčem je skvělý, jinde se naopak už dnes ukazují temné obrysy budoucích krizí a zásadních problémů.

Nejdřív to pozitivní. Dny evropského dědictví 2018 ukázaly, jaký potenciál Olomouc nabízí a jak dokáže žít.

Z kdysi komorní události, která byla založena na zpřístupnění málo známých památek, se DED vypracovaly v silného konkurenta červnových Svátků města Olomouce.

Dalo by se říct, že tak, jako Svátky města letní kulturní sezonu zahajují, Dny evropského dědictví jsou jejím přinejmenším rovnocenným vyvrcholením. Je nepopiratelné, že rozsah i úroveň DED rok od roku stoupá.

Pokud vás baví kulturní dění, zajímá olomoucká historie a jste rádi tam, kde se něco děje, na začátku září máte jeden velký problém – jak to všechno stihnout.

Program byl vážně nadupaný. 

„Velkým milníkem ve vývoji Dnů evropského dědictví byl rok 2013, kdy Olomouc vyhrála v soutěži o pořadatelství národního zahájení této události. V tom roce jsme chtěli co nejlépe reprezentovat město a tak jsme tedy pojali celou akci velkolepě. Myslím, že od té doby už laťka určitě dolů nešla, naopak se každý rok snažíme přidávat něco nového,“ vzpomíná Radim Schubert, vedoucí oddělení kultury olomouckého magistrátu a jeden z hlavních „hybných duchů“ této prestižní akce.

Pohled do programu potvrzuje, že jeho hodnocení nepřehání.

Vedle zpřístupnění skoro osmdesáti památek i moderních, málo známých objektů byla i spousta dalšího. Mimochodem, o prohlídky některých objektů byl takový zájem, že absolutně nestačily kapacity organizátorů.

Ve městě se ale odehrávaly i koncerty pod širým nebem, a to hned po pět večerů v řadě, užít si lidé mohli třeba oslavy 85 let od otevření kina Metropol. Ti, které nadchla chobotnice v jezírku v parku či žraločí ploutev v aleji, zamířili na vernisáž související výstavy moderního sochařství v nově otevřené historické oranžérii.

Výtvarno ve veřejném prostoru - velké téma pro Olomouc

Další ročník čím dál tím respektovanějšího Street Art Festivalu městu opět zvýšil prestiž mezi mladými neformálními výtvarníky a Olomoučanům přidal i další dvě originální a výrazné nástěnné „malby“ neboli murály. Jeden si můžete prohlédnout v proluce v Denisově ulici, druhý na Kamenném mlýně…

„Právě festival street artu považuji za velký přínos. Díky němu je Olomouc pro tuhle specifickou výtvarnou scénu hlavním městem Moravy a Olomoučanům tak pravidelně přibývají výtvarná díla mural artu ve veřejném prostoru. To je z mého ohledu perfektní vývoj,“ dodává Radim Schubert, který považuje výtvarno ve veřejném prostoru za velké téma pro Olomouc jako někdejší centrum středoevropské kultury. Ano, i s chobotnicí či žralokem v parku to má leccos společného…

Pozitivem je i pomoc místním kreativním lidem.

„Poprvé jsme dali speciální prostor kapelám z Olomouce a blízkého okolí, aby předvedly své umění na pódiu letního kina a soutěžily o to, která z nich pak vystoupí v hlavním programu v sobotu na Horním náměstí,“ říká Radim Schubert.

Vítězná kapela navíc natočí na účet města i profesionální videoklip. 

Podpora regionálních kulturních aktivit, jako byla právě soutěž místních kapel, ovšem otevírá i otázky, které jsou už o dost méně příjemné. Jde o to, jak to vlastně v Olomouci je a bude s podporou takzvaně velké i té méně oficiální části kulturního života.

„Na podporu kultury jde v Olomouci skoro deset procent městského rozpočtu. To určitě není málo,“ říká Jan Holpuch, který toto téma otevřel na posledním jednání městského zastupitelstva.

„Obávám se ale, že se tady stále víc rozevírají dvoje nebezpečné nůžky. První z nich vidím v tom, kolik na provoz velkých kulturních institucí, jako je Moravské divadlo či Moravská filharmonie, vydává město, a kolik na ně na druhé straně přispívá stát nebo kraj. Pro ilustraci, v roce 2017 stál provoz Moravského divadla městskou kasu 114 milionů, ze státního rozpočtu dostalo divadlo milionů osm, z kraje přišlo pouhých 1,2 mil. korun. Vzhledem k tomu, že divadlo i filharmonie jsou instituce s výrazně nadregionálním významem, je to jasná výzva pro kraj a ministerstvo kultury, potažmo i pro současného ministra kultury,“ vysvětluje Jan Holpuch.

Financování olomouckých divadel? Nevyvážené

Druhé nůžky se podle mínění Jana Holpucha rozevírají mezi financováním tradičních kamenných institucí a menších kulturních subjektů.

„V olomouckém kulturním životě hrají stále významnější roli menší uskupení a projekty, ať už jde o Tramtarii, Divadlo na cucky nebo třeba Divadelní Floru. Financování tomu ale vůbec neodpovídá. Když jste se v roce 2017 vypravili do divadla Tramtarie, přispělo vám město na vstupenku částkou 116 korun. V Moravském divadle je to 1 084 korun. Skoro desetkrát tolik,“ konstatuje někdejší kulturní náměstek Holpuch.

Jeho řešení?

„Jsem přesvědčen, že musí přijít hlubší systémová změna. Její součástí by mělo být víceleté financování významných kulturních projektů spojené s koncepčnější diskusí. Jde o to, aby ti lidé, kteří za pořádáním zajímavých kulturních akcí stojí, měli jistotu, že nebudou následující rok zcela bez prostředků,“ vysvětluje Jan Holpuch. Tu zatím v Olomouci nemají.

Při pesimistickém vývoji by totiž za pár let šla drtivá většina městských „kulturních výdajů“ do velkých kamenných zařízení, jejichž náklady skutečně pravidelně rostou.

Zanedbatelné drobky z této kapitoly rozpočtu by si pak mezi sebou formou nahodilého výběru rozebíraly všechny ostatní kulturní scény ve městě.

Snadno si lze domyslet, že by to dost pravděpodobně každého rozumného šéfa malého divadla či pořadatele festivalu po čase přestalo bavit a nasměrovalo jej to z Olomouce někam jinam. Zatím se tomu dá zabránit. 

 

Autor: Redakce

15.9.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Vzdělávání a školství - Vzdělávání a školství Učitel základní školy 26 020 Kč Učitelé na 1. stupni základních škol (kromě v přípravných třídách základních škol) Učitel/ka I. st. ZŠ, AJ. Požadované vzdělání: vysokoškolské. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 26020 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pracoviště: Makarenkova č.p. 23/2, Bystrovany - Olomouc. Doba určitá., Nutné studium pro učitele I. stupně ZŠ, anglický jazyk., Kontakt je možný POUZE e-mailem.. Pracoviště: Základní škola a mateřská škola bystrovany, okres olomouc, příspěvková organizace, Makarenkova, č.p. 23, 779 00 Olomouc 9. Informace: Radmila Klásková, . Řemeslné práce - Řemeslné práce Švadlena 16 000 Kč Švadleny, šičky, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech Šička svrškových dílů obuvi. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16000 kč, mzda max. 22000 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: Pracoviště: Paseka č.p. 329, Paseka u Šternberka. Nástup ihned., Šička svrškových dílů obuvi - jedná se o práci na moderních průmyslových strojích v jednosměnném provozoru v rodinné obuvnické firmě. Věk ani vzdělání není rozhodující., Vzdělání: základní škola., Zam. výhody: Jednosměnný provoz, penzijní připojištění, sleva na firemní výrobky., Kontakt je možný POUZE telefonicky (6.00 - 16.00 hod.).. Pracoviště: Jonap - výroba obuvi s.r.o., 783 97 Paseka u Šternberka. Informace: Martin Píšek, +420 603 544 448(6:00-16:00hod.). Řemeslné práce - Řemeslné práce Svářeč 23 700 Kč Svářeči Svářeči CO2 (1707004). Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 23700 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: Svářeči CO2 (1707004) , Jste vhodným uchazečem, pokud:, - máte SOU nebo SOŠ strojírenského zaměření, - umíte svařovat – máte EN135, - vyznáte se ve čtení technických výkresů, - jste spolehlivý, zodpovědný a samostatný , Budete se věnovat:, - svařování drátěných polotovarů, plechů, profilů a trubek, Proč by se Vám mohla tato pracovní nabídka líbit? , - jde o dlouhodobou práci na HPP s pracovní smlouvou ve výrobní společnosti s dlouholetou tradicí, - čeká Vás práce v přátelském kolektivu, - zajistíme Vám stejné pracovní a mzdové podmínky jako mají kmenoví zaměstnanci a možný přestup do kmene firmy po zaučení, - nabízíme dotované stravování, Pracoviště: Olomouc, Nástupní mzda: od 23.700,- Kč, Nástup: dle dohody, Směnnost: třísměnný provoz , Pokud vás uvedené informace oslovily, splňujete požadavky nebo máte k nabízené pozici jakékoliv dotazy, kontaktujte nás na tel. 773 447 447 anebo e-mailem na svarec@gasl.cz.. Pracoviště: Gasl cz s.r.o.., Pavelčákova, č.p. 437, 779 00 Olomouc 9. Informace: Kontakt, +420 773 447 447. Výroba - Výroba Obsluha strojů 100 Kč Obsluha strojů na výrobu pečiva, čokolády a cukrovinek Pekař – noční směna (1806006). Požadované vzdělání: bez vzdělání. Noční provoz, úvazek: . Mzda min. 100 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: Pekař – noční směna (1806006), Jste vhodným uchazečem, pokud:, - máte praxi v pekařství, cukrárně, kuchyni – výhodou, ne podmínkou, - máte chuť pracovat v noci, - jste fyzický zdatný, , Budete se věnovat:, - výrobě pekařských výrobků dle receptur, - obsluze pecí a pečení výrobků k expedici, - kontrole kvality upečeného zboží a dodržování technologických postupů, , Proč by se Vám mohla tato pracovní nabídka líbit? , - čeká na Vás příjemné pracovní prostředí včetně moderního zázemí, - hradíme lékařské prohlídky, , Pracoviště: Olomouc, Mzda: 100 Kč/hod (po zaučení navýšení mzdy), Nástup: dle domluvy, Směnnost: nepřetržitý (pouze noční směny cca 15:30 – 2:00), , Pokud vás uvedené informace oslovily, splňujete požadavky nebo máte k nabízené pozici jakékoliv dotazy, kontaktujte nás na tel. 773 447 447 anebo e-mailem na prace@gasl.cz.. Pracoviště: Gasl cz s.r.o.., Pavelčákova, č.p. 437, 779 00 Olomouc 9. Informace: Kontakt, +420 773 447 447.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Házenkáři Litovle (v modrém) prohráli s Plzní 21:37.
18

Litovel s Plzní ve druhé půli vybouchla. Tohle do extraligy nepatří, ví trenér

Odpoledního shromáždění před Pedagogickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci se zúčastnily desítky lidí. Akce proběhla v poklidu
16

Boj za svobodu a demokracii připomnělo v Olomouci poklidné shromáždění

Jak jsme se změnili 1989–2018

Piva pijeme zhruba stejně jako na sklonku socialismu. Ale třeba banánů si můžeme dopřát mnohem více. Stejně jako divadelních představení. Na druhou stranu do kin nás už nic moc netáhne. Deník přináší u příležitosti výročí 17. listopadu srovnání, jak jsme žili před 29 lety a jak žijeme teď.

Sametová revoluce v Olomouci OBRAZEM. Vzpomínáte?

VELKÁ FOTOGALERIE / Listopad před devětadvaceti lety byl chladný a nevlídný. Naděje, odhodlání a zástupy lidí v ulicích a na náměstích byly ale obrovské. Připomeňte si dny, kdy se v Olomouci bourala totalita, stavěla krabicová hradba kolem sídla komunistů a hrůzný pomník Stalina s Leninem odlétal z dnešního Palachova náměstí do teplých krajin.

Nedaleko olomouckého Globusu našli mrtvého muže

Nález mrtvého muže zaměstnal v sobotu po poledni olomoucké kriminalisty. 

Čekání na gól bylo úmorné, ulevilo se Ostřížkovi. Na Hüblův námaz číhal

ROZHOVOR/ Zpoza útočné modré čáry vyčkával na kořist jako gepard. Když viděl, že potenciální oběť malinko zaváhala, zaútočil.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT