Akce s názvem „Kudy chodím, vidím…“ se konala v rámci Dnů architektury. Cílem projektu bylo podle autorky naučit lidi vnímat architekturu kolem sebe a nechodit jen se skloněnou hlavou.

„Chci, aby si lidé uvědomovali, co kolem sebe mají. Stačí se podívat nad sebe a zjistíte, že domy nad vámi nabízí opravdu krásné materiály k objevování,“ snažila se navnadit posluchače Barbora Přehnilová.

Školní kuchyň a jídelna na ZŠ M. Horákové v Olomouci. Ilustrační foto
Školní jídelna: boj s normami, penězi a snaha o zázraky za minimální mzdu

Procházka spojovala povědomí o architektonických prvcích a výtvarné vnímání budov.

Po startu před kavárnou Hravá Káva následovaly čtyři vily z počátku dvacátého století v olomoucké části Nová ulice. Na každé zastávce měli účastníci možnost porovnat stavbu se stavebními nákresy na průhledné fólii nebo si nakreslit prvky, které je na domech zaujaly.

Poslední zastávkou na trase byla nová stavba Silo Tower, kde autorka popsala budovu z odborného pohledu a poté požádala o zhodnocení účastníky. „Támhle vidím nějaké šambrány,“ říká se smíchem jedna z účastnic.

Po oficiálním ukončení akce se část vrátila do kavárny, kde pokračovala debata na téma olomoucké architektury. (jon)

Prvních sedmdesát měděných tabulek s nápisy a vzkazy bylo slavnostně odhaleno v průchodu Vodární ulice v centru Olomouce
V centru Olomouce vznikla unikátní zeď vzkazů. Přispět může každý