V širším okolí Olomouce se nachází hned několik pozoruhodných křížových cest. Zde jsou tipy Olomouckého deníku na velikonoční vycházku.
Mladějovice
Křížové cesty, zejména v podobě zděných kapliček s výklenky, se nacházejí na řadě míst Olomouckého kraje. Z druhé poloviny 19. století pochází křížová cesta na mírném návrší v Mladějovicích, zhruba 300 metrů od kostela sv. Máří Magdalény směrem ke hřbitovu. Na Olomoucku nemá obdoby.
Zděné kaple stojící ve dvou řadách v kopci a kamenný kříž z roku 1867 jsou v majetku obce. Sněhobílé kapličky jsou vidět zdaleka a místo celoročně přitahuje pozornost turistů. Duchovní správce farnosti zde organizuje pobožnost, pouť na Kalvárii.
„Je to vyhledávané místo, o které se staráme. Výhled je nádherný,“ poukazuje starosta Mladějovic Josef Pelikán.
Křížová cesta v Mladějovicích
Obec již před pár lety kaple pospravovala. Obrazy, které návštěvníci spatří u jednotlivých zastavení, jsou věrnými kopiemi originálů. Ty byly uloženy v kostele. Zajímavostí je, že tehdy jednotlivé kaple dotovali rodáci z Mladějovic. Kaple patřily ke gruntu.
Magické místo s výhledem na širou Hanou nebo hřebeny Jeseníků přitahuje pozornost turistů, ale i svatebčanů.
Ruda
Křížová cesta v Rudě nedaleko Dlouhé Loučky začíná u kostela Panny Marie Sněžné a zahrnuje čtrnáct zastavení s výjevy nezvykle vyobrazenými ve tvaru srdce. Končí na Křížovém vrchu, kde je umístěno monumentální sousoší Kalvárie.
Křížová cesta v Rudě
Unikátní pískovcová křížová cesta v Rudě, místní části Tvrdkova, je podle památkářů zástupcem souboru sochařských děl spojených s takzvaným Kalvarienbergem, tedy horou, která je přeneseným obrazem Golgoty a tedy místem, na němž se znovu odehrává Kristovo utrpení na kříži.
Soubor soch, na nichž jsou reliéfní výjevy ze závěru života Ježíše Krista, nechal vybudovat uničovský rychtář Jiří Gröschelsberger v roce 1760. Sochy byly před 12 lety renovovány olomouckým restaurátorem Ladislavem Werkmannem.
Moravský Beroun
Za zhlédnutí stojí křížová cesta v nejstarší části Moravského Berouna, Křížovém vrchu, jemuž vévodí zbytky kdysi rozlehlého hradu Šternberků z roku 1339. Třináct zastavení spolu s kaplí Panny Marie Bolestné nechal v roce 1752 zhotovit olomoucký zednický mistr Matyáš Schwarz. Donátorem kaple byl majitel Svobodného dvora Fridrich Lichtblau.
Slavonín
V krajském městě si mohou zájemci prohlédnout venkovní křížovou cestu u kostela svatého Ondřeje v Olomouci-Slavoníně. Tvořena je původně šestnácti výklenkovými kapličkami osazenými v ohradní zdi.
Křížová zastavení pocházejí z roku 1807 a byla vyzdobena obrazy malíře Jana Zapletala.
Obrazy byly v 70. letech 20. století zničeny a v roce 2008 do prázdných výklenků kapliček zhotovili nové obrazy amatérští malíři z Holandska.
Stražisko
Na Prostějovsku je křížová cesta ve Stražisku. Tvoří ji čtrnáct zděných výklenkových kapliček, které lemují cestu z centra obce na vršek ke kostelu Svatých Andělů Strážných. Cesta byla zbudována roku 1854.
Drahotuše
V Drahotuších u Hranic je křížová cesta také na hřbitově. Tvoří ji výklenkové kaple umístěné v ohradní zdi hřbitova u barokní kaple Svaté Anny.
Šumpersko
Několik křížových cest se nachází na Šumpersku. Za zmínku stojí například ta v Pavlově nedaleko Loštic v místech zaniklé vsi Střítěž či v Potůčníku u Hanušovic, kde ji tvoří čtrnáct dřevěných sloupků zhotovených ze železničních pražců. Na jejich vrcholech jsou přichyceny černobílé reprodukce pašijových obrázků ve slídových kancelářských složkách, připevněných rýsováčky. Nad obrázky je uchycen papírový bílý kříž. Cesta v Potůčníku končí u Kalvárie - dřevěného kříže na skále s Ukřižovaným Kristem malovaným na plechu.
Jesenicko
Na Jesenicku jsou pozoruhodné řížové cesty například v Travné u Javorníku a ve Zlatých Horách, kde vede z města na východ na kopec ke kapli Svatého Rocha. Postavena byla na přelomu 17. a 18. století a je tvořena zděnými výklenkovými kapličkami.