Případem se zabývalo ministerstvo zdravotnictví, které již zkoumání vytýkaných prohřešků ukončilo.

Personální dopady kritika ombudsmana podle ministerstva neměla.

Vedení léčebny již dříve výtky ochránce odmítlo a poukazovalo na to, že samo už některé věci upravilo.

„Pokud jde o samotný provoz léčebny, byla přijata uspokojivá opatření, která by měla vést k nápravě jednotlivých pochybení a předejít jejich opakování. Situaci budeme samozřejmě i nadále monitorovat,“ uvedl ve čtvrtek mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň s tím, že pochybení nežádala žádné personální změny.

Zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová v červnu zveřejnila, jak nedůstojně se v léčebně zachází s pacienty a na nejasná pravidla v používání omezovacích prostředků.

K medializaci, což je ze strany ochránce nejvyšší postih, sáhl ochránce poté, co na nedostatky opakovaně a bezvýsledně poukazoval od roku 2008.

„Ve šternberském zařízení například chybějí jasná pravidla pro používání omezovacích prostředků, síťových lůžek či psychofarmak. S některými pacienty je zacházeno nedůstojně a nejsou respektována jejich práva. Zatímco jiné léčebny dokázaly obdobná pochybení relativně rychle a bezproblémově odstranit, vedení léčebny ve Šternberku kritiku i doporučení k nápravě odmítá,“ popisovala Seitlová.

Pacientky sedí u televize obnažené

Vytýkala rovněž to, že pacientky na gerontopsychiatrickém oddělení byly kvůli používání nevhodného erárního oblečení běžně obnažené.

Ochránce popsal situaci takto: „Pacientky mají ústavní oblečení ,anděl‘, a to nejen ty, které tráví den na lůžku. Při návštěvě byly zastiženy ve společenském prostoru před televizí, jak jim různě posunuté košile nedůstojně odhalovaly pleny a tělo.“

Seitlová tvrdí, že na tuto nedůstojnou situaci ochránce upozorňoval již v roce 2008, léčebna však jeho doporučení ignoruje.

Podle ředitele léčebny Vladimíra Havlíka jsou síťová lůžka povoleným omezovacím prostředkem a personál je využívá podle stanovených pravidel.

„Máme už pouze dvě síťová lůžka a je přesně stanoveno, v jakých případech se mohou použít. To posuzuje lékař. Pokud jde o oblečení, používáme naprosto standardní,“ uvedl včera Havlík.

Ochránce práv poukázal na to, že na mužském gerontopsychiatrickém oddělení, kde jsou ložnice pacientů v prvním patře a ostatní zázemí v přízemí, musejí pacienti podle ombudsmana celý den trávit v přízemí a nemají možnost jít během dne do svého pokoje.

„Nutno podotknout, že v ostatních léčebnách se tato praxe neobjevuje,“ zmínila v červnu zástupkyně ochránce.

„To jsme již změnili,“ reagoval v červnu ředitel.

Naplněn podle úřadu nebyl ani požadavek, aby pacienti, kteří nemusejí z důvodu nemoci trávit celý den na lůžku, účastní se terapií nebo tráví svůj čas ve společenské místnosti, nemuseli nosit oblečení podobné pyžamu.

„Pokud je překážkou ke změně nedostatek peněz, doporučoval úřad ochránce práv obrátit se na zřizovatele nebo hledat jiné zdroje peněz. Opět se jedná o otázku, kterou jiné léčebny v republice nerozporují, nýbrž řeší,“ sdělila tehdy Jitka Seitlová.

Chceme, aby nosili svůj oděv

Podle ředitele Havlíka, pokud má pacient vlastní oděv, chodí v něm.

„Musí ho mít čistý. Rozhodně pacientům nebráníme, aby svůj oděv nosili, naopak je do toho nutíme,“ oponoval Havlík.

Kancelář veřejného ochránce práv zároveň vedení léčebny vytýkala, že pacient při příjmu musel dát spolu se souhlasem s hospitalizací také souhlas s blíže nespecifikovanými vyšetřovacími a léčebnými úkony.

„Jakýkoli zákrok v oblasti péče o zdraví je přitom možno provést pouze se souhlasem pacienta a vyžadovat předem souhlas s veškerými zákroky je podle názoru ochránce nesprávné,“ zdůraznila zástupkyně ombudsmana.

K tomu vedení léčebny namítlo, že předem neumí předpovědět, která vyšetření budou zapotřebí.

PŘIJATÁ OPATŘENÍ

V rámci přípravy na akreditační řízení vytváří zařízení řadu nových směrnic a standardů v souladu se současnými právními normami. Budou přirozeně inovovány domácí řády jednotlivých oddělení.

Pokud se ve vyšetřovnách, kde je vyveden monitorovací systém, pohybují jiné osoby než ošetřující personál, je krátkodobě monitorovací systém vypnut.

Přijímání pacientů na gerontopsychiatrickém oddělení bylo se všemi lékaři probráno a došlo k dohodě, že souhlas s hospitalizací bude požadován velmi výjimečně – v případech, kdy je evidentní, že tento souhlas je validní. Není účelné každý krok podporovat vnitřním předpisem.

Byl vytvořen vnitřní předpis, kterým se omezuje oprávnění sester pro podávání psychofarmak pro případ rychlého zklidnění. Rovněž tak bylo zpřísněno používání omezovacích prostředků na gerontopsychiatrickém oddělení, které striktně musí vykonat lékař.

Na oddělení 15a dochází k postupnému přidělení uzamykatelných skříněk pacientům, jejichž zdravotní stav zaručuje dodržování základních hygienických návyků.

Pokud pacienti disponují alespoň minimálním příjmem, je jim režimovou sestrou z těchto prostředků alespoň základní oblečení nakoupeno.

K omezení vstupu dětí (není nijak striktně dodržováno) vede skutečnost, že pohled nezletilých na těžce duševně nemocného blízkého by mohl být pro ně traumatizujícím zážitkem. Bude-li VOP na tom trvat, bude tato informace na informační tabuli před léčebnou přelepena.

Pokud pacient(ka), jeho nejbližší příbuzní, zjistí, že se díky neuvážené úvěrové politice dostal do platební neschopnosti, mohou požádat sociální sestru, aby jim v tom v rámci možností byla nápomocna. Bohužel dochází ke skutečnosti, že se o dluzích pacientů dovídá zařízení až po doručení exekučních výměrů.

Pokud by stížnosti signalizovaly závažná porušení pracovně – právních předpisů či jiné nešvary, je povinen se tím příslušný vedoucí pracovník zaobírat.

Hlavní ošetřovatel byl pověřen spoluprací se staničními a vrchními sestrami, aby aktualizoval manuál péče o neklidné nemocné.

Zdroj: ministerstvo zdravotnictví