„Všechna opatření směřují k tomu, aby se situace v příštím roce neopakovala,“ reagoval Antonín Kostrůnek, vedoucí odboru životního prostředí šternberské radnice, pod který oblast spadá.

Farmáři, kteří pasou dobytek na loukách v okolí Bystřice, už nesmí mít krávy v II. ochranném pásmu zdroje piné vody. Nařídil to minulý týden Ústřední a kontrolní ústav zemědělský v Opavě, který po havárii provedl šetření nezávisle na České inspekci životního prostředí. Jde o farmáře z Domašova u Šternberka.

„Kdyby pásmo bylo vyznačeno, nemuseli bychom nic řešit. Nebylo,“ poukázal na nedostatek farmář Pavel Hrubý, který dobytek pase v oblasti Bystřice řadu let.

Ten už v létě krávy z pastvy v blízkosti Bystřice odehnal – poté, co se havárií začaly zabývat úřady.

„Přišel jsem kvůli tomu o dotaci za dva roky. Přitom já jsem tam měl jen deset krav s telaty. Ty těžko vodu znečistily. Moje krávy jsou už pryč a se zájmem budu sledovat, jak bude situace s kvalitou vody nadále vypadat,“ podotkl farmář.

Trable s pásmy

S označením ochranného pásma byl podle úřadů skutečně problém: Na území kolem Bystřice jsou dvě různá ochranná pásma – II. a III. ještě z doby bývalých okresů Olomouc a Bruntál. Zatímco v jednom území se kromě mokřin může pást, v oblasti s přísnější ochranou vodního zdroje nemá dobytek co dělat.

„Musí dojít k revizi ochranných pásem. Jsou ze sedmdesátých let,“ zopakovala závěr České inspekce životního prostředí Jana Bernátová z její olomoucké pobočky. „Podle vodního zákona nebylo možné ukázat na konkrétního viníka. Vlivů, které se na kvalitě vody podepsaly, je hned několik, přičemž pastva dobytka je jedním z nich,“ dodala.

Dobytek už podle Hrubého a šternberského úřadu není ani ve III. pásmu, kde by ho sice farmář pást mohl, ale jsou tam močály. „Ty se tímto způsobem vypásávat nesmí. Je to v rozporu s podmínkou dotace zemědělského intervenčního fondu,“ doplnil Antonín Kostrůnek.

Úřady se činí

Závěry opavského zemědělského ústavu a olomoucké inspekce životního prostředí nyní vyhodnotí právě vodoprávní úřad – šternberský odbor životního prostředí.

„Svoláváme jednání s provozovatelem úpravny vody a obcemi. Dohodneme postup,“ uvedl Kostrůnek s tím, že po formálním požádání vodárenskou společnosgtí vyhlásí úřad ochranné pásmo. Bude také poznačeno v terénu.

„V případě havárie na čističce v Moravském Berouně, která již od konce srpna splňuje limity, zahájíme správní řízení. Jestli udělíme pokutu, předpokládáme, že přijmou taková opatření, aby se situace neopakovala,“ uvedl Kostrůnek.

Na malou ochranu zdroje pitné vody a riziko spojené se stádem krav v jeho blízkosti opakovaně poukazoval starosta Domašova nad Bystřicí. „Až Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský zakázal pást dobytek v II. ochranném pásmu, což by měla být samozřejmost.

Bystřice je často na suchu

ČIŽP nezjistila nic. Jsem rád, že se po dvou měsících psaní na úřady a nervů, podařilo dosáhnout dílčího úspěchu – dostat dobytek II. ochranného pásma,“ reagoval Ladislav Števanka.

„Doufejme, že vše pomůže a v příštím roce se nebudou havárie opakovat. Stále ale budeme odkázáni na vodu z řeky. Zapotřebí je napojit oblast na kvalitní zdroj a vodovod v Moravském Berouně,“ reagoval starosta Hraničných Petrovic Antonín Palůch.

Řeka Bystřice je pro domašovský vodovod využívána již desítky let. „Bystřice je málo vydatná, jsou místa a období, kdy ji lze přejít suchou nohou. Je špatným zdrojem pitné vody,“ uvedl Antonín Kostrůnek.

Konečným řešením je napojení domašovského vodovodu na Moravský Beroun. To však nebude rychlé, jednoduché ani levné. Ředitel Vodohospodářské společnosti Olomouc, která infrastrukturu vlastní, Vladimír Procházka již po letní havárii uvedl, že společnost na řešení pracuje. „Jedinou možnou realizovatelnou variantou, ovšem z hlediska ekonomického a časového nejnáročnější, je napojení na Moravský Beroun. Hrubý odhad investice je kolem čtyřiceti milionů korun, bez dotací není realizace možná,“uvedl.