Těsně za státní hranicí na vrcholu Sněžníku stojí provizorní plot. Bagr za ním hloubí jámu pro základy věže, vytěžený materiál nakladač vrší na hromady v sousedství. Kolem deváté hodiny ráno na vrchol přichází první turisté.

„To jsem zvědavá, jak to chtějí stihnout,“ říká starší žena při pohledu na ceduli, na níž je uveden termín dokončení 30. září 2021.

Rýhy od strojů

Na sklonku května se na české ministry životního prostředí a místního rozvoje obrátila dopisem Společnost přátel Jeseníků. Tvrdí, že výstavba běží v rozporu s povolením a smlouvou o udělení dotace. Snímky z konce května zachycují například rýhy vyježděné stavebními stroji po zelené turistické značce na polské straně hory. Nyní je provizorní cesta na vrchol Sněžníku zasypaná hlínou a kamením.

„V rozporu s povolením i projektem došlo k opakovanému využití těžké techniky, zřejmě i k přepravě materiálu. Povolení přitom nařizuje přepravu materiálu vzdušnou cestou s využitím helikoptéry. Ačkoli jde zatím o začátek výstavby rozhledny, poškození evropsky chráněného biotopu je již nyní významné a v případě pokračování výstavby mohou být způsobené škody nevratné,“ stojí v dopise, který podepsali zástupci celkem pěti neziskových organizací.

Zdroj: Deník/Petr Krňávek

Zastavte dotaci

Po ministerstvu pro místní rozvoj organizace žádají mimo jiné zastavení evropské dotace, z níž je stavba financována. Po resortu životního prostředí pak, aby po polských kontrolních orgánech požadovalo prošetření situace a zajištění nápravy či opětovné posouzení vlivu stavby na životní prostředí.

„V době zpracování dokumentace nemohly být zohledněny kumulace negativní vlivů výstavby rozhleden vzhledem k tehdy připravovaným projektům. V blízkém okolí už několik rozhleden stojí a na nedalekém vrcholu Větrov se dokonce staví přesná replika bývalé rozhledny na Králickém Sněžníku,“ upozorňují aktivisté.

Vážné pochybnosti MŽP

Ministerstvo životního prostředí má o investici vážné pochybnosti. Opakovaně komunikuje se svým polským protějškem.

„Naposledy dopisem ze 14. května, v němž jsme s ohledem na možné poškozování Národní přírodní rezervace Králický Sněžník mimo jiné vyzvali Polsko k neprodlenému prošetření našich obav a napravení situace, tedy k zamezení možného poškozování evropsky významné lokality zastavením prací na rozhledně,“ sdělila mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová.

Podle ministerstva pro místní rozvoj však všechny práce běží v souladu s ochranou životního prostředí.

„Ministerstvo pro místní rozvoje získalo ujištění, že stavební práce jsou prováděny pod přírodovědným dohledem, exempláře chráněných druhů rostliny byly přesazeny na bezpečná místa a stavební pozemek byl oplocen. Povinnost přepravy stavebních materiálů a konstrukčních prvků rozhledny vrtulníkem bude navíc kontrolována polských orgánem ochrany přírody. Následná dodávka betonu, ocelové konstrukce a skla proběhne výhradně letecky,“ uvedl resort místního rozvoje.

Obavy z počtu turistů

Stavba má zatím dopad na polské území, na českém dosud Agentura ochrany přírody a krajiny žádné poškození přírody neprokázala. Česká strana se však obává dopadů provozu rozhledny.

„Polsko se neustále opírá o osm let staré hodnocení vlivu na soustavu Natura 2000, nadměrný turismus však v posledních letech dramaticky nabírá na síle. Opakovaně upozorňujeme Polsko na nesouhlas s platnou evropskou legislativou a potřebu aktuálního posouzení, zda stavba a především její provoz nepovede ve spojení s dalšími záměry v okolí k závažným dopadům na toto evropsky chráněné území,“ uvedla Dominika Pospíšilová.

Problém s přelidněním řeší například Správa Krkonošského národního parku na Sněžce. Tam i letos umístí sítě, aby zamezila vstupu neukázněných turistů mimo vyznačené plochy a devastaci přírody. Na nejvyšší českou horu v létě vystoupá nebo se vyveze lanovkou kolem deseti tisíc lidí denně.

Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky monitoruje návštěvnost chráněných území pomocí automatických sčítačů. „Kolem pramene Moravy projde zatím nějakých šedesát tisíc lidí ročně. V oblasti Králického Sněžníku se chystáme monitoring rozšířit a sčítat především návštěvníky, kteří přichází od polské chaty Schronisko na vrchol. Předpokládáme, že tam bude značný nárůst,“ poznamenal Pavel Jurka ze Správy CHKO Jeseníky.

Fakta o stavbě rozhledny
V rámci projektu Kladsko-Orlicko-Sněžník vzniká například návštěvnické centrum v Králíkách, drtivá většina ze zhruba stomilionového projektu však jde do vybudování rozhledny na Králickém Sněžníku. Jejím investorem je obec Stronie Slaskie.
Třiatřicet metrů vysoká rozhledna má stát na místě historické věže, která byla zbourána v roce 1973. Zhruba do jedné třetiny má konstrukci tvořit beton obložený kamenem, vrchní část včetně vyhlídkové plošiny bude opláštěna laminátovým sklem. Kvůli vzhledu a tvaru věži někteří místní přezdívají mixér.