Jedná se například o obory strojní mechanik, klempíř, zedník, tesař, řezník či pekař.

Od minulého roku funguje podobný systém i ve Zlínském a Ústeckém kraji.

Kraj se rozhodl pro podporu učňovského vzdělávání hlavně kvůli nedostatku kvalitních řemeslníků, který hlásí jak úřady práce, tak i hospodářská komora a soukromé firmy, které učně zaměstnávají.

„Trh práce volá po řemeslnících. Zaměstnavatelé vykazují dlouhodobě nedostatek pracovníků v některých učňovských oborech. Mají problémy s generační obměnou, s odchody do důchodu,“ uvedl náměstek hejtmana Pavel Sekanina.

Jeho slova potvrzuje i analytik olomouckého úřadu práce Jaroslav Mikšaník.

„Na učňovské obory se hlásí čím dál méně lidí, i když je o řemeslníky dlouhodobě veliký zájem. Každou iniciativu, která by vedla ke zvýšení jejich počtu, vítáme,“ uvedl Mikšaník.

Finanční podpora žákům vybraných oborů

1. ročník: 300 korun měsíčně,
za vyznamenání na konci školního roku jednorázově 1500 korun

2. ročník: 400 korun měsíčně,
za vyznamenání na konci školního roku jednorázově 2500 korun

3. ročník: 500 korun měsíčně,
za vyznamenání na konci školního roku jednorázově 5000 korun

Obory určené k podpoře pro školní rok 2010/2011

• Strojní mechanik (zámečník), • Obráběč kovů, • Klempíř, • Zedník, • Zednická práce, • Tesař, • Elektrikář – slaboproud, • Elektrikář – silnoproud,
• Nástrojář, • Truhlář, • Truhlářská práce, • Strojírenské práce, • Malíř a lakýrník, • Malířské a natěračské práce, • Řezník – uzenář, • Pekař

Podle náměstka Sekaniny i přesto, že se za poslední roky zredukoval počet středních škol, tak stále pohlcují významnou část klesající populace, a učiliště jsou tak poněkud opomíjená.

„Po vzoru Zlínského a Ústeckého kraje jsme se rozhodli zavést motivační stipendia pro určité vybrané obory ve stokorunách měsíčně od školního roku 2010/2011. Jedná se například o strojírenské, potravinářské a stavebnické obory. Vybrali jsme je proto, že je o ně na trhu práce největší zájem,“ přiblížil Sekanina.

Motivační program začne fungovat na všech krajských i soukromých středních odborných učilištích, které otevřou v příštím roce vybrané obory.

„Aby si učeň stipendium udržel, musí splnit kázeňská a prospěchová kritéria. Například musí mít z praktických předmětů známku lepší než tři. Předpokládáme, že se to bude týkat až sedmi set dětí. Počítáme, že výdaje na pokrytí stipendií budou činit zhruba dva miliony korun,“ vysvětlil Sekanina.

Podle Aloise Nováčka, majitele uměleckého kovářství a zámečnictví, který se dlouhodobě zabývá problematikou učňovského školství, má stipendium význam.

„Smysl má každá činnost, která v této oblasti pomůže. Může to mít určitě vliv u sociálně slabších rodin. Je to však jen střípek, musí se toho udělat ještě mnohem více. Na problémy s nedostatkem řemeslníků a s učňovským vzděláváním jsem upozorňoval již před deseti lety. Nyní to už došlo do takového stadia, že je na světě malér,“ podotkl Nováček.

Učiliště hlásí, že stipendia sice vítají, nicméně zásadní průlom to nebude.

„Pokud je dětí málo, tak jejich počet stipendiem nezvýšíme. Je dobře, že se pro učňovské vzdělávání něco dělá, ale mělo by to jít ruku v ruce se snížením počtu tříd na vyšších typech škol, aby děti, které na takové studium prospěchově nemají, šly na učiliště,“ uvedla Kateřina Valentová, ředitelka Středního odborného učiliště obchodu a služeb v Olomouci.