Kromě pořízení klíčové techniky nebo výstavby čtvrtého praporu brigády rychlého nasazení zmiňuje navýšení počtu posádek ze 45 na 48. Dvě z nich plánuje obnovit v Olomouckém kraji.

KVAČR počítá s obnovením posádek v Přerově, Kozlově a Mošnově. Konkrétně s využitím areálu v Kozlově na Olomoucku uvažuje armáda dlouhodobě. Krácení obranných výdajů v minulosti však neumožňovalo jeho využití konkretizovat.

„Nově vydaná Koncepce rozvoje AČR 2035 skutečně počítá s obnovením posádky v Kozlově. Celý proces je však na počátku a proto je předčasné sdělovat konkrétní podrobnosti o účelu areálu či termínech výstavby,“ sdělila Olomouckému deníku mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.

Velkým benefitem lokality je blízkost výcvikového prostoru Libavá.

„Významnou roli však hraje také fakt, že jde o areál v majetku armády, který se nachází regionu s vyšším rekrutačním potenciálem a s dobrou dopravní infrastrukturou,“ zmínila další výhody Kozlova.

Nutná celková obnova

Rozlehlý areál, vybudovaný počátkem osmdesátých let pro speciální účely Sovětské armády, je již desítky let opuštěný.

„Je nutná jeho celková obnova. Z toho vyplývá komplexita a tudíž i časová a finanční náročnost celého záměru,“ uvedla k záměru Dvořáková.

Armáda podle mluvčí aktuálně posuzuje možnosti rozvoje řady posádek a konečné rozhodnutí v případě Kozlova zatím nebylo přijato.

„Zvažujeme využití areálu Kozlov pro útvary pozemních sil a aktivní zálohy. Nechceme však do přijetí konečného rozhodnutí tuto věc blíže komentovat, variant zvažujeme více,“ sdělila mluvčí generálního štábu.

Návrat vojáků? Ku prospěchu obce

Vedení samosprávy v Kozlově nemá s návratem vojenského života do areálu na okraji vesnice problém.

„Bylo by to spíše ku prospěchu obce. Mohla by vzniknout pracovní místa i pro občanské pracovníky, někteří vojáci, pokud by se chtěli nastěhovat do Kozlova, by mohli využít volné byty. Mohlo by dojít k oživení života na obci, máme hospodu, obchod, kde ocení pozvednutí kupní síly,“ vyjmenovával starosta Kozlova Roman Fojtík.

Kasárna na okraji obce, jehož oplocení armáda předloni opravila, mají i temnou historii. Areál byl postaven počátkem osmdesátých let pro účely Sovětské armády, která na území tehdejšího Československa působila po invazi v roce 1968.

Palebné postavení Točka Jih

Spolu se 122. raketovou brigádou Sovětské armády se do Kozlova přesunula mobilní raketová základna. Ta měla na Libavé, strategickém místě pro případný úder proti nepřátelskému bloku Severoatlantické aliance, několik palebných postavení – u Kozlova se jednalo o postavení Jih, takzvaná Točka Jih.

Výstavba započala v roce 1984. Zprovozněna byla o několik měsíců později než Točka Sever. Celkem tři velmi přísně střežené základny měly po šesti „granitech“. V jednu chvíli mohla raketová jednotka odpálit až 18 raket.

Jestli Sověti měli na Libavé i jaderné hlavice pro raketový systém 9K76B Temp-S, je dodnes záhadou.

Po sovětech čeští vojáci

„O účelu posádky v Kozlově se dodnes spekuluje. Nevíme, co tam měli, nikoho tam nepustili. Kousek je Točka Jih s granity, v kasárnách jsou pak dva podzemní granity dlouhé přes padesát a široké deset metrů. Ale měli tam i klub s kinosálem," snažil se starosta trochu odlehčit mrazivé období okupace.

Podle informací kronikáře Libavé Jindřicha Machaly opustila 122. raketová brigáda objekty na Libavé 25. února 1988. Po jejím odchodu využívala areál v Kozlově československá armáda, od roku 1990 to byl útvar Civilní obrany.

„I díky tomu byl Kozlov plynofikován, takže jsme z toho měli i výhody. Později je ale přesunuli do Olomouce. Ještě za povodní v roce 1997 měli ve zdejších skladech materiál,“ vzpomínal Fojtík.