Stále je však několik kdysi vyhledávaných lokalit, které chátrají a jejichž budoucnost je nejistá. S investicemi do těchto koupacích skanzenů a jejich oživením obce v nejbližších letech nepočítají.

Na teploměru 30 stupňů Celsia a koupaliště na prahu Terezského údolí míjí několik místních obyvatel. Chodí kolem uzamčeného areálu na procházku se psem nebo se projet na kole.

„Škoda. Bylo to fajn. Sice máme bazén na zahradě, ale v něm si pořádně nezaplavete. Chataři, táborníci, všichni chodili na koupaliště. Bylo plné,“ vzpomínali s nostalgií pánové Josef a Stanislav, pětašedesátníci z Náměště na Hané.

„V Litovli, naposledy v Laškově otevřeli koupací biotop. Získali dotace a vypadá to perfektně. Tak budeme jezdit do Laškova,“ pokrčili rameny.

Městys Náměšť na Hané nepočítá s tím, že by do zchátralého areálu v nejbližších letech investoval a obnovil jeho provoz. I když úvahy o jeho přebudování na koupací biotop existují.

„Je to finančně velice náročné,“ uvedla starostka Marta Husičková.

Koupací biotop možná, není na pořadu dne

„Ano, pokud bychom vraceli koupališti život, tak jedině v podobě koupacího biotopu, ale aktuálně nemáme ani projektovou dokumentaci. Na pořadu dne to není,“ vysvětlila.

Podle starostky by provoz koupacího biotopu zatížil obecní rozpočet.

„Otázkou je, jaký by byl zájem obyvatel a turistů. Když bychom se z letadla podívali nad Náměšť, a nejen nad Náměšť, zjistíme, že v každé zahradě je alespoň nafukovací bazén. A počasí? Vidíme letošní červen a počátek července,“ poukazovala starostka Husičková.

Areál využívají dobrovolní hasiči a v letošním roce získala obec dotaci z Ministerstva pro místní rozvoj, aby v budově v horní části areálu vybudovala zázemí místním spolkům pro volnočasové aktivity.

Například v Žerotíně na Olomoucku se původní koupaliště stále snaží udržovat v chodu. Už to není koupaliště, ale vzhledem k vybavenosti a zejména nárokům na dodržování hygienických předpisů se z něj stala víceúčelová nádrž opatřená cedulkou „Na vlastní nebezpečí“.

Návštěvníci platí za vstup do oploceného areálu, ne za koupání.

Areál se udržuje, ale provoz je ztrátový

„Nehovořil bych o koupališti, byť desítky let jako koupaliště fungovalo. Provoz je ztrátový i tak, ročně doplácíme patnáct, dvacet tisíc korun. O tom, že bychom zde investovali, nemá smysl uvažovat. Lidé mají bazény doma,“ reagoval Robert Venský, starosta Žerotína.

Zejména místní obyvatelé rekreační areál, kde se zastavil čas, rádi navštěvují, přestože nenabízí svezení na atraktivním tobogánu ani bufet s občerstvením.

„Voda v nádrži je čistá, ale železitá. Staráme se o ni, máme čističku postavenou před dvaceti lety. Bazény zhruba jednou za tři roky natřeme. Areál udržujeme a tuto službu se snažíme uchovat,“ uzavřel starosta.

O přeměně starého koupaliště na přírodě blízké s vodou bez chemie uvažovali v Olomouckém kraji jako první v Pasece. Koupací biotop zde otevřeli před pěti lety. Bez dotací.

„Rozhodně nelitujeme, i když dnes bychom udělali některé věci trochu jinak. Provoz nezatěžuje obecní rozpočet. Vloni jsme byli opět ziskoví,“ hodnotila vloni v rozhovoru pro regionální Deník místostarostka Paseky Taťána Šlešková.

V letošním roce pasecké koupaliště neotevře.

„Nejsme schopni splnit všechna hygienická nařízení, která vyplývají z mimořádné situace v boji s koronavirem. Nemůžeme do vody použít žádnou dezinfekci, protože by to zničilo rostliny v biologické zóně. Ze stejného důvodu nemůžeme dezinfikovat ani madla, žebříky či plochy kolem bazénů. Protože nechceme ohrozit zdraví návštěvníků, musíme nechat v letošním roce koupaliště uzavřené,“ vysvětlila místostarostka Paseky.