Umělou inteligenci coby přední české pracoviště ve svém oboru využívá II. Interní klinika – gastroenterologická a geriatrická Fakultní nemocnice v Olomouci v praxi již dva roky. Tamním specialistům pomáhá s odhalením nádorů tlustého střeva.
„V běžné praxi už se AI využívá především v koloskopii, která je jako vyšetřovací metoda základním pilířem národního programu screeningu kolorektálního karcinomu. Hlavní význam umělé inteligence spočívá v tom, že umí nalézt i velmi drobné polypy, které mohou uniknout endoskopistově pozornosti. Z polypů mohou vznikat smrtelně nebezpečné nádory tlustého střeva,“ uvedl přednosta II. interní kliniky - gastroenterologické a geriatrické Ondřej Urban.
Právě odlišení rizikových polypů od těch neškodných vyžaduje podle něj velké zkušenosti diagnostikujícího lékaře.
„Přitom opravdu zkušených specialistů je nedostatek, i proto, že se tyto výkony dělají ve velmi vysokých počtech, což je samozřejmě správné. Důsledkem jsou dlouhé čekací doby, což není při diagnostice možného nádorového onemocnění žádoucí. Umělá inteligence dokáže posunout diagnostiku na úroveň velmi zkušeného endoskopisty,“ vysvětlil přednosta II. interní kliniky.

Na jeho pracovišti vzniká v současné době disertační práce Tomáše Tichého, která porovnává výsledky endoskopujících studentů využívajících umělou inteligenci s prací velmi zkušených kolegů a tyto poznatky potvrzuje.
„V praxi je použití AI čistě softwarová záležitost. Endoskopista se dívá na monitor, kde mu umělá inteligence označí nalezený polyp zeleným rámečkem a zároveň spustí zvukový signál. Hlavní pomoc spočívá v tom, že se na rozdíl od člověka tento program nikdy neunaví, pracuje vždy stejně dobře a navíc se stále zlepšuje,“ konstatoval Ondřej Urban.

Kromě koloskopie, kde už se používá rutinně, vstupuje AI postupně i do dalších endoskopických metod.
„Prakticky nenajdeme v našem oboru oblast, kde už by pokusy s ní nebyly provedeny. Samozřejmě i tato technologie má své limity a vyvolává určité otázky především právního a etického charakteru. Například kdo odpovídá za kvalitu provedeného vyšetření, zvlášť když je už nyní jasné, že umělá inteligence bude v tomto jednou lepší než sebezkušenější člověk. Dalším problémem je samozřejmě možnost vstupovat do tohoto procesu formou kybernetického útoku, což by mohlo vést až k poškození pacienta,“ zmínil přednosta II. Interní kliniky.
Podle něj je zřejmé, že během zhruba pěti let by s AI měli pracovat prakticky všichni koloskopisté. Při tomto vyšetření se sleduje až dvacet parametrů kvality a s použitím umělé inteligence je práce jednoznačně rychlejší.
„Například se to týká informace, jaké procento povrchu střeva jsme při endoskopii viděli a kde tedy mohou být ještě skrytá rizika. Další výhodou do budoucna bude napojení AI na data z jiných oborů, takže budeme o pacientovi okamžitě vědět vše podstatné pro naši práci,“ zdůraznil Ondřej Urban.

Na II. interní klinice - gastroenterologické a geriatrické FN Olomouc se umělá inteligence využívá v praxi již dva roky. Pracoviště bylo jedním z prvních v České republice, které AI při endoskopických vyšetřeních začalo rutinně používat. „
V rámci námi pořádaného mezinárodního endoskopického workshopu Olomouc Live Endoscopy jsme v praxi viděli různé systémy, které jsou k dispozici, a to při demonstracích předních zahraničních odborníků. I na základě toho doufám, že se nám podaří navázat spolupráci s IT firmami, pro které umíme sbírat cenná data a podílet se tak na vývoji vlastních řešení, abychom nebyli odkázání na externí dodavatele,“ dodal Ondřej Urban.