Hygienici již stanovili opatření v místech, kde se kočky vyskytují a u kterých zjistili nakažlivé onemocnění, a majitelům pozemků poslali nařízení, které připouští likvidaci zvířat. Jejich ochránci ale poukazují na to, že choroba je snadno léčitelná, a zvažované usmrcení zvířat označují za nehoráznost.

„Nechápu, proč sestrám z kláštera a škole vadí, že někdo krmí toulavé kočky. A utratit kočky jen kvůli toxokaróze je nesmysl! Toto onemocnění může ohrozit člověka při pozření vajíček červů nebo při nedostatku hygieny, takže vyhne-li se člověk kontaktu se zvířaty, nebude nakažen. Zabít nevinná zvířata jen proto, že někomu vadí, je nehorázné,“ psali Deníku ochránci koček z různých koutů Česka. „To snad nemůže nikdo myslet vážně! Klidně na vyléčení koček přispěji,“ nabízeli se někteří.

Rozhodnutí o možném utracení přemnožených koček v Kateřinské ulici poslala v tomto týdnu faře a škole Krajská hygienická stanice v Olomouci. Ty se na ni obrátily, jelikož kočky se dosti přemnožily a potulují se i po areálu školy. Hygienici rozborem odebraného trusu zvířat zjistili, že zvířata trpí toxokarózou. „V provozech, kde jsou děti, není možné, aby se nemocné kočky potulovaly sem tam. Toto parazitární onemocnění sice není životu nebezpečné a na vesnici se s ním setká dvacet procent dětí, ale může způsobit závažné problémy až oslepnutí,“ uvedl hygienik Libor Mazánek.

Likvidaci nemocných zvířat podle něj umožňuje zákon o ochraně veřejného zdraví. „My postupujeme podle zákona. Chtěli jsme však docílit toho, aby lidé přestali kočky krmit. Ty se tam poté nebudou stahovat,“ sdělil hygienik. Poukázal na to, že jejich legislativa oproti veterinární nepamatuje na možnost nařídit odčervení nemocných zvířat. „A škola a fara se obrátily na nás,“ dodal.

Pracovníky Krajské veterinární správy (KVS) pro Olomoucký kraj o nákaze v Kateřinské ulici nikdo neinformoval. „Toxokaróza je však běžné parazitární onemocnění. Kočky na životě obvykle neohrožuje, nebezpečná je spíše pro člověka. Rozhodně nepatří mezi natolik závažné nákazy, aby se hned musely všechny kočky utratit,“ míní Jiří Zubal z olomoucké KVS. Zákon na ochranu zvířat přesně vymezuje případy, kdy se může zvíře usmrtit. „Každé nakažené zvíře musí prohlédnout veterinární lékař a posoudit, zda je možná léčba, nebo je nutné utracení,“ dodal Zubal.

Škola a klášter podle ředitele školy svaté Voršily Zdeňka Navrátila nemají zájem kočky vybíjet. Poukázal však na to, že jsou přemnožené a tím, že je lidé neustále krmí, stahují se do lokality další a další. „Snad je pořád ještě prioritní chránit zdraví dětí! Co by ti, co nás kritizují, řekli na to, až hygiena školu zavře? Budou šťastni, že kočky mají kde kálet?“ reagoval Navrátil rozčarovaně na nespočet kritických e-mailů na téma chystaného utracení zvířat s toxokarózou poblíž školy.

O tom, jaký postup vedoucí ke ztenčení kočičí populace v Kateřinské ulici nakonec zvolí, bude škola jednat spolu s dalšími majiteli soukromých pozemků, kam se toulavé šelmy stahují. „Nejde o městské nemovitosti, ale soukromé, a škola nemá prostředky na to, aby zajišťovala odchyt a léčení koček,“ poznamenal Navrátil. Ten jako první opatření nechá sanovat kočičími exkrementy znečištěnou půdu v areálu školy. „Navezeme tam štěrk a doufáme, že kočky místa lákat nebudou. Problém ale nemá řešení, dokud lidé budou nosit kočkám jídlo. Nejenže jsou ohroženy děti, ale kolemjdoucí si stěžují na nepořádek a zápach z těchto míst,“ dodal.

Lokalitu, na níž visí cedule s upozorněním na ohnisko nákazy, má nyní kontrolovat městská policie a upozorňovat obyvatele, aby zvířata nekrmili. Útulek pro kočky však v Olomouci není. „Uvažuje se už delší dobu o jeho vybudování, ale s kočkami je to mnohem složitější než se psy, takže zatím lze těžko odhadovat, kdy a zda vůbec vznikne,“ uvedla pracovnice olomouckého útulku pro psy. V Olomouci funguje neoficiální „útulek“ pro kočky. „Paní tam má již na sedmdesát koček, o které se stará. Další ale přijme stěží. Snaží se svým svěřencům najít nový domov,“ uvedla ochránkyně zvířat z Olomouce. Kontakt na dotyčnou ale nechtěla zveřejnit. Podle ochránců zvířat by město nebo stát měly zabezpečit kastraci toulavých koček a veterinářům, kteří zákroky provedou, hradit náklady. „Kočky zavírat do útulku, to není řešení,“ podotkla pracovnice olomouckého útulku pro psy.

Z reakcí čtenářů:


Dobrý den, s hrůzou jsem si přečetla Váš článek o utracení koček. To má být vtip? To snad nemůže nikdo myslet vážně! Utratit kočky kvůli takové blbosti (s prominutím) existuje nějaké petice, nebo něco kam by se dalo přispět na vyléčení koček, aby se tak zabránilo nesmyslnému utracení koček?
Lenka Izáková

Dobrý den. Dostal se mi do tlapek článek o kočkách z Olomouce a nevěřím svým očím ani uším. Z článku mi vyplynulo, že Sestrám řádu svaté Voršily vadí, že lidé krmí kočky. A to jsou sestry? To řeší takhle všechno? Když bude mít celý dům, který stojí v sousedství chřipku, tak je budou chtít povraždit, aby lidi bydlící v tom domě nikdo nechodil krmit. Copak je na všechno jen jedno řešení vražda? Proč sestry (nebo město) nezaplatí veterináři, můžou kočky pochytat a naočkovat. Ale to je člověku cizí. Když se lidem něco nelíbí, ak hned volí variantu vražda. Kočka není věc, je to živý tvor, který má city a ví, co se kolem něj děje.
Jan Svoboda

Vážená redakce, Váš článek ohledně utracení koček v okolí kláštera mi přijde naprosto nepochopitelný. Než zbytečně utratit život x koček, nebylo by lepší jako prevenci osvětlit dětem,že si mají po kontaktu s cizím upozorňuji jakýmkoli zvířetem umýt ruce, než strčí něco do pusy? A když už tedy lidé kočky krmí tak preventivně do toho jídla dát těm kočkám odčervovací prášky? Tableta není nikterak drahá.
M. Valtrová

Jsme zcela šokování zprávou, která byla uveřejněna ve čtvrtečním Olomouckém deníku ohledně vybití kolonie koček bez domova u kláštera voršilek a o hlídkách MP Olomouc, která bude upozorňovat kolemjdoucí na to, aby kočky nekrmili. Dle Státní veterinární správy by tato zvířata měla jít na smrt kvůli onemocnění, jehož „projevy jsou teploty, únava, bolest kloubů, kožní svědění“ (http://www.svscr.cz/index.php?art=2121). Rádi bychom Vás upozornili na to, že MP by se především měla postarat o zamezení množení kočičí populace ve městě odchytem a následnou kastrací a veterinárním ošetřením toulavých koček, přinejmenším tak, jak to provádí MP Brno (http://www.mpb.cz/utulek-pro-zvirata/). Ve většině našich měst je však tato bohulibá činnost odkázána na soukromou aktivitu soucitných lidí, kteří kočky kastrují na vlastní náklady a posléze vypouštějí zpět do původní lokality, kde je také samozřejmě krmí. Kočka je člověku velmi prospěšná jako predátor hlodavců, jejichž přemnožení jistě žádné město nepoteší. V neposlední řadě je to krásný tvor, který nezasluhuje zbytečnou smrt z rukou nevědomých lidí.
Karin Heřmanská, Brno
Eva Heřmanská, Brno
Kateřina Šplíchalová, Znojmo
Radek Kroupa, Mikulov na Moravě
Leoš Strnad, Brno
Karla Strnadová, Velké Opatovice
Kamila Davidová, Praha
Alena Davidová, Pardubice
Oldřich David, Pardubice
Ludmila Plucnarová, Pardubice
Hana Malátová, Pardubice
Zuzana Krejčová, Pardubice
Zuzana Dundová, Pardubice
Martina Kovaříková, Beroun
Patricie H. Ward, Atlanta, Georgia, USA
Shannon L. Ward, Atlanta, Georgia, USA

Jsem znechucena tímto příspěvkem, proč se takový banální problém řeší tak středověkým způsobem? Přemnožení koček by se mělo bránit kastracemi. Dále mě to utvrdilo v názoru na církev. Jaká faleš a přetvářka. Je mi líto těch ubohých a hladových tvorečků bez domova. Irča R.


Vážená redakce, reaguji na váš článek o vybíjení kolonie koček,u které se vyskytla toxokara. Toxokaróza je oněmocnění, způsobené oblými a plochými červy.Jedná se však o lehce léčitelnou záležitost, a to za použití odčervovacích prostředků, snadno dostupných v každé veterinární ordinaci či lékárně. Nejedná se o "masovou nákazu", ale o běžnou záležitost u volně žijících zvířat.A to nejen "toulavých", jak jste uvedli. Řešení spočívá v rozmístění návnad obsahujicích odčervovadlo na místo, kde kolonie žije a zopakování tohoto procesu po dvou týdnech. Jako chovatelka koček nemohu nezareagovat: můžete mi prosím sdělit, jakým způsobem ovlivňuje kolonie koček provoz ZŠ? Nezlobte se, ale pokud by se nejednalo o tak závažnou záležitost, jako je nezdůvodné zabíjení zvířat, připadalo by mi to humorné. Dále se ovšem jedná o porušení zákona, který sice umožňuje obcím řešit problematiku nemocných zvířat jejich utracením, ovšem pouze v případě, že se jedná o neléčitelnou a veřejnost ohrožujicí chorobu. Což zde ovšem není pravda. Dále zákon o obcích ukládá povinnost postarat se o bezprizorní zvířata vyskytujicí se na území obce, což by spočívalo v kastračním programu, který by zamezil rozšiřování počtu těchto zvířat. Pevně doufám, že když jste svým, dle mého názoru, zcela neinformovaným a zavádějicím článkem, "vyděsili" veřejnost, postaráte se o nápravu. 
Kateřina Kalužová, Strážnice


Přečetl jsem si Váš článek o kočkách. Chápu, že podobná zpráva může vyvolat u veřejnosti ostrou polemiku, ale myslím, že konkretně v tomto případu jde spíše o citové reakce jednotlivců než o rozumná vyjádření.

Dovolím si za sebe dva postřehy.

Žijeme v době přísných, někdy až legračních hygienických předpisů a nařízení. Na něco je dbáno až úzkostlivě (kupříkladu kuchař nesmí dát knedlíky na talíř holou rukou).

Proto zaráží, že je vůbec možné, aby tlupy toulavých koček běhaly po školských a dokonce zdravotnických zařízeních.

Vždyť chůze po areálu olomoucké nemocnice mi doslovně zvedá žaludek. To množství různě znetvořených i jinak nepřitažlivých koček je hrozné.

Jen na pohled. Některé nemají oči, jiným chybí některé údy nebo jsou bez srsti (což asi také není jen tak).

Je s podivem, že v tomto se ochránci zvířat neangažují. Že jim není líto zvířat, které nemají domov a stálou péči, ale dokonce by stavy těchto chudáčků chtěli jejich,,ochranou" ještě zvyšovat.

Stejně nechutné a dle mého též velmi nehygienické jsou zbytky potravin rozložené na různých místech nemocničního areálu. Ve zdravotnickém zařízení je to nehoráznost.

A totéž se samozřejmě týká i škol. Vždyť děti mohou přijít do kontaktu nejen s kočkami samotnými, ale i s tímto zkaženým krmením.

Druhým nebezpečím je způsob jakým kočky pokládají svůj trus. Toto se týká i potencionálně zdravých.

Představme si, že nám jej zahrabávají do květináčů, pískovišť, trávníků nebo mezi zeleninu na záhoncích. Patří to do přírody. Ale v případě přemnožení je to hrůza. Bát se lehnout do trávy, pustit dítě na pískoviště nebo si jen tak rukou vytrhout mrkev na zahrádce.

Z uvedeného vyplývá, že hygienické instituce postupují zcela v souladu s veřejným prospěchem a ochranou zdraví. Vždyť by bylo do nebes volající hloupostí mořit kupříkladu malé děti povinným očkováním proti žloutence a přitom neeliminovat ložiska různých chorob. Spíše bych se přiklonil k názoru, že hygienická stanice v tomto případě koná málo důrazně a opožděně. Rafael Lorenc