Klokaní samice podle odborníků žádné šestinedělí nectí, může se tedy v průběhu roku pářit velmi brzy po porodu. „Výsledek? Mládě, mládě, všude samé mládě,“ zvala do zoo na Svatém Kopečku mluvčí zahrady Iveta Gronská.

Návštěvníci zde mohou zblízka pozorovat skutečně velmi početnou klokaní skupinu. „Můžeme s klidnou duší konstatovat, že naše skupina klokanů rudých je tou nejpočetnější v republice. Výběh těchto zvířat je pro návštěvníky průchozí, což jeho atraktivitu jistě ještě násobí,“ uvedla zooložka Libuše Veselá.

Klokany chová olomoucká zoo od roku 1997. Klokan rudý ve své domovské Austrálii žije v počtu cca 5 až 12 milionů jedinců.

„Svůj český název nezískal jen díky narezavělé barvě srsti, ale zejména od rudého barviva vylučovaného žlázou na hrudi především, když jsou vzrušení,“ představovala druh mluvčí zoo.

Velikonoční pondělí v okolí olomoucké zoo na Sv. Kopečku, 18. dubna 2022
Zoo na Velikonoce přilákala 15 tisíc lidí, nejvíc hned první den volna

Klokani dosahují rychlosti 50 až 70 kilometrů za hodinu, jejich rekordní skoky mohou být až 10 metrů dlouhé a dva až tři metry vysoké.

„Pro pomalý pohyb používá klokan chůzi "po pěti", kdy coby pátou končetinu používají svůj mohutný ocas,“ zmínila mluvčí.

Aktivní bývají klokani převážně nad ránem a za soumraku, kdy se živí spásáním trávy, žerou výhonky trav, byliny a listy, nejteplejší část dne tráví obvykle odpočinkem ve stínu stromů.

Klokan rudý v olomoucké zoo
Olomoučtí klokani skáčou i ve sněhu. V bílé zoo je co obdivovat

Klokani rudí žijí ve stádech, která můžou být i dosti početná. Pokud je ve skupině více samců, perou se, přičemž protivníci jeden druhého drží předními končetinami a současně zadníma nohama proti sobě kopou. V zadních nohách mají klokani obrovskou sílu.

„V případě setkání se s agresivním klokanem se doporučuje zakleknout na všechny „čtyři“ a tvářit se, že žerete trávu,“ doporučila mluvčí zoo.

Nová kavárna v olomoucké zoo.
Olomoucká zoo nabídne novou kavárnu a gril, dokončuje další etapy safari

Samice bývají z bezpečnostních důvodů zbarvené došeda, samci jsou mohutnější a barevně výraznější.

„Mládě po narozené bývá veliké okolo dvou centimetrů a musí se vlastní silou vyšplhat do vaku na břiše, v němž prodělává, jako v inkubátoru, další růst. Přisaje se k bradavce, která zduří a koutky úst mláděti srostou, takže se od bradavky nemůže odtrhnout,“ popisovala vačnatce Iveta Gronská.

Klokaní samice se ihned po porodu páří. V děloze tedy vznikne další embryo, které má pozastavený vývoj do doby, než první mládě asi po osmi měsících opustí vak. Pak zárodek ve svém vývoji pokračuje, a po porodu se přesouvá do vaku.

„Samice tak může mít současně tři mláďata – jedno skáče okolo ní, druhé je ve vaku a třetí v embryonálním stádiu v děloze,“ dodala.