Zajímaly je bakterie způsobující lymeskou borreliózu, příbuzné borrelie vyvolávající návratné horečky nebo původce anaplazmózy označované také jako „žlutá zimnice“.

Závěry jsou takové, že klíšťata v městských parcích jsou nebezpečnější než ta v přírodě.

Výsledky z Olomouce jsou podle expertů nejhorší - 61 procent otestovaných klíšťat bylo infikováno alespoň jedním patogenem.

V Olomouci byla klíšťata sbírána na třech lokalitách, v každé něco málo přes třicet klíšťat.

„Celkem bylo v Olomouci nasbíráno více jak 100 klíšťat a z toho se dají uvádět procentuální prevalence,“ sdělila Olomouckému deníku Kateřina Kybicová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou borreliózu Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Z vyšetření vyplynulo, že každé třetí klíště v Olomouci je infikováno borrelií, přesně 31 procent.

„Což je velmi vysoké procento. Ještě alarmující je to, že se v Olomouci vyskytuje i vysoké procento klíšťat infikovaných Anaplasmou, a to 21 procent. Celkově i s dalšími sledovanými patogeny (Rickettsia 8 procent a Borelia miyamotoi 1 procento) je 61 procent klíšťat infikovaných alespoň jedním patogenem. To je nejvíce ze všech krajských měst,“ poukázala Kateřina Kybicová.

V Olomouci sbírali odborníci klíšťata zejména v Čechových a Smetanových sadech. Odběr provedli také v Bezručových sadech.

„Soustředili jsme se zejména na lokality kolem dětských hřišť,“ přiblížil práci v terénu Libor Mazánek z Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje (KHS).

Vzorky se sbírají takzvaným vlajkováním. Klíšťata se nachytají smýkáním výrazně barevné látky po trávníku a putují do připravené odběrové nádobky.

Nebezpečí ve všech velkých městech

Vědci v prvních osmi měsících projektu nashromáždili v krajských městech přes tři tisíce klíšťat z městských a příměstských parků a lesoparků. Otestovali je na přítomnost pěti druhů bakterií, které mohou způsobovat onemocnění člověka.

„Téměř polovina klíšťat, přesně 44 procent, bylo infikováno alespoň jednou z bakterií,“ přiblížil celkové výsledky vedoucí projektu Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Bakterie způsobující lymeskou borreliózu vědci nacházeli nejčastěji, a to celkově u 26 procent klíšťat.

V laboratořích Akademie věd ČR a Státního zdravotního ústavu byla pomocí metody PCR klíšťata testována na přítomnost bakterií způsobujících onemocnění člověka a zvířat.



Kromě původce lymeské borreliózy (Borrelia burgdorferi sensu lato) se vědci zaměřují na příbuzné borrelie způsobující návratné horečky (B. myiamotoi), dále původce anaplazmózy (Anaplasma phagocytophilum), neoehrlichiózy (Neoehrlichia mikurensis) a rickettsiózy (Rickettsia sp.).Zdroj: SZÚ

Do parku málokdo použije repelent

I když by se dalo očekávat, že v městské zeleni bude výskyt klíšťat nižší než v lesích, není tomu tak.

„V průměru jsme ve všech krajských městech nalezli 15 aktivních klíšťat na sto metrů čtverečních, což je výrazně více, než nacházíme v lesích,“ sdělil vedoucí Národní referenční laboratoře pro desinsekci a deratizaci SZÚ Martin Kulma.

Ve městech, kde je vyšší frekvence pohybu lidí a jen málokdo použije repelent před procházkou v parku, či se po návratu ze zahrady zkontroluje, zda nemá přisáté klíště, představuje podle Kateřiny Kybicové zeleň vysoké zdravotní riziko.

Odborníci se proto snaží identifikovat i podmínky, za kterých se populacím klíšťat a jimi přenášeným bakteriím ve městech daří, aby mohli navrhnout postupy, jak riziko infekce minimalizovat.

Zdrojem parazitů jsou v olomouckých parcích podle odborníků zejména ježci, kteří jsou ale důležitou součástí ekosystému.

Čas! Rychlé odstranění zabrání nákaze

Podle Libora Mazánka je potřeba především dbát na základní prevenci a opatření.

„Když přijdu domů, prohlédnu se a klíště okamžitě odstraním. Čas je důležitý. Oproti komárům mají klíšťata tu výhodu, že když ho ještě ten den odstraním, nemůžu se nakazit,“ připomněl Mazánek.

Do projektu „Klíšťata ve městě“, který odstartoval vloni a potrvá ještě tři roky, se brzy bude moci zapojit i veřejnost, kterou vědci vyzývají k nahlašování výskytu a nahrávání fotografií klíšťat, a to prostřednictvím portálu Klíšťata ve městě.

Testovací verze aplikace by měla být dostupná na přelomu roku 2024/2025.

Postup při odstranění klíštěte:

Místo dezinfikujte, nejlépe dezinfekčním přípravkem na bázi jodu. Pomocí navlhčené textilie lehce pohybujte klíštětem ze strany na stranu, dokud se neuvolní. Na klíště nesahat holýma rukama. Lze použít také speciální pinzety nebo karty se zářezy. Místo opět dezinfikujte.

Místo, kde bylo klíště přisáté, je nutné několik týdnů pozorovat, pokud nemáte jistotu, že nebylo přisáté déle než několik hodin. Sání klíštěte přirozeně vyvolává na kůži zarudnutí, které může trvat až tři dny.

Pokud se zarudnutí nezvětšuje a nezhoršuje, klíště nebylo infikováno. Pokud ale skvrna nemizí, zvětšuje se a objevuje se v ní výrazný střed, pak je nutné poradit se s lékařem. Objeví-li se do několika týdnů i zvýšená teplota, únava a další příznaky, které se podobají chřipce, neprodleně kontaktujte svého lékaře.

Zdroj: KHS Olomouckého kraje