Dlouholetý promítač Ivan Škrovánek (na snímku vpravo) začínal v někdejším kině Pohraniční stráž už v roce 1975 jako pokladník. Později se zabýval Ivan Škrovánek pracuje jako promítač v olomouckém kině Metropol už přes 30 lettaké reklamou a vedením kina.

„V 80. letech jsme pouštěli širokoúhlé filmy, zvuk byl jen mono a technologie byla dlouhá léta pořád stejná. Změny nastaly až s nástupem systému dolby a později digitálního zvuku," vzpomněl Škrovánek.

Posledních několik let si už diváci v Metropolu mohou užívat zážitky při filmech v technologii 3D. Stačí jim k tomu lehké brýle za 30 korun, které si pak můžou do kina nosit s sebou.

„Jsou pohodlné i pro malé děti. U nás máme tzv. pasivní 3D, kdy obraz tolik nebliká a oči diváka se díky tomu hned tak neunaví," poznamenal Škrovánek s tím, že si občas sedne do sálu a film si vychutná stejně jako ostatní diváci.

Ti se během několika desítek let také změnili. V 80. letech, kdy ještě nebylo v olomouckých domácnostech tolik rozšířené video, bývalo podle něj kino při filmových trhácích beznadějně vyprodané.

„Pak byly tzv. střední filmy, kdy bylo téměř vyprodáno. Dnes je v sále buď vyprodáno nebo poloprázdno, nic mezi tím. Navíc si doma skoro každý stahuje filmy z internetu, protože to nic nestojí. O to víc nám dělají radost stálí diváci, kteří k nám chodí za zážitkem z klasického kina," poznamenal promítač.

Dříve se starší filmy v kinech často přetrhly a promítač měl hned co dělat. Ani dnes, kdy vloží film do moderního stroje ale nemá o práci při promítání nouzi.

„Záleží na tom, jak si to počítač přebere. Někdy vypadnou titulky, jindy se zase rozostří obraz. Pořád jsou to jen stroje a potřebují naši obsluhu a dozor," usmál se Škrovánek.