Rekonstrukce zchátralého biografu byla velmi komplikovaná a plná nepříjemných překvapení. Přípravy začaly už v roce 2016, práce se rozběhly o tři roky později. Záhy se však ukázalo, že je celá budova v mnohem horším stavu, než se podle sond v přípravné fázi stavby předpokládalo.
„Hlavním problémem byly značné statické poruchy a rovněž úroveň spodní vody, zejména v suterénu. Celý projekt jsme museli podrobit revizi, přepočítat rozpočty, zdůvodnit navýšení investiční dotace a znovu vysoutěžit dodavatele stavby. Tento proces zabral více než rok a půl a práce se znovu rozběhly až v únoru 2022,“ vzpomněl Ondřej Zatloukal, ředitel Muzea umění Olomouc (MUO).
Propojení s hlavním vchodem muzea
Současná podoba velké scény MUO vychází z podoby kina po částečné rekonstrukci v roce 1943, kterou tehdy projektovali barrandovští architekti Jan Zázvorka mladší a Karel Škvor.
„Zůstala tedy idea prostoru s velmi výraznou křivkou balkonu a akustickou vlnou na stropě sálu. Zachovali jsme i prostorové uspořádání foyer bývalého kina s jedním výrazným rozdílem. Tím je propojení s hlavním vstupem do Muzea umění z Denisovy ulice. Nicméně, vzhledem k již zmíněným statickým poruchám jsou v podstatě všechny povrchy v Centralu nové,“ dodal Ondřej Zatloukal.
Posuvné hlediště
Z bývalého kina je teď díky kompletní rekonstrukci za téměř 96 milionů korun velká scéna MUO s nejmodernějším technickým vybavením. To umožňuje uspořádat tam nejen koncert až pro tři stovky lidí, ale i komorní divadelní představení nebo hudební vystoupení. Díky posuvnému jevišti je možné nový polyfunkční sál využívat pro různé kulturní akce.
„V Centralu se mohou uskutečnit divadelní formy s různým prostorovým uspořádáním od klasického činoherního tvaru přes loutkové divadlo či scénické čtení až po taneční či pohybové divadlo. Také koncerty mohou mít mnoho poloh, od drobných a komorních, až po středně velké koncerty kapel,“ sdělil Alexandr Jeništa, dramaturg Muzea umění.
Prostor pro Divadelní Floru
Nový Central je scénou bez stálého hereckého souboru a repertoáru.
„Naše divadelní dramaturgie vzniká v přirozené úzké spolupráci s mezinárodním festivalem Divadelní Flora. Příkladem představení vytvořeným přímo pro Velkou scénu Centralu je taneční inscenace Freedom in Motion, vzniká v koprodukci s Moravským divadlem. Představení baletního souboru s choreografiemi Štěpána Pechara (Dekkadancers) a italské choreografky Roberty Ferrary bude mít premiéru v květnu,“ upřesnil Alexandr Jeništa.
Úpravy nekončí, vznikne Malá scéna
Stavební úpravy však zatím nekončí.
„Hotová je pouze první etapa, rekonstrukce bývalého kina, které dnes nazýváme Velká scéna. Následovat bude přestavba bývalého Divadla hudby, kde vznikne Malá scéna, a Radiobaru, v němž bude Zkušebna. Teprve tento tříscénový organismus bude tvořit kompletní Central, který nám umožní maximální tvůrčí i produkční volnost,“ vysvětlil Alexandr Jeništa, dramaturg MUO.
Další etapy jsou podle něj navázány na projekt přístavby Středoevropského fóra v proluce vedle Muzea umění.
„Moc by se mi líbilo, kdybychom měli všechny tři scény k dispozici už v roce 2026, což je však zatím vize pouze hypotetická,“ dodal závěrem Alexandr Jeništa.
Podrobné informace o akcích připravovaných v novém Centralu a komentovaných prohlídkách nového sálu i zázemí jsou k dispozici na webu Muzea umění Olomouc.
Zajímavosti z historie budovy
- Přízemí a suterén budovy nynějšího Muzea umění začaly sloužit jako zábavní centrum v roce 1925, kdy zde vzniklo nejprve varieté Tabarin (později Divadlo hudby).
- V sousedství přibyl o rok později Radiobar a o podlaží níže kino Central, které bylo od roku 1930 dokonce prvním zvukovým kinem na Moravě.
- Za Protektorátu celý objekt zabavili Němci a sloužil do značné míry také jako zábavní podnik pro německou armádu. Po válce fungovalo varieté i Radiobar už jen krátce.
- Prozatímní správu kina převzal Svaz přátel Sovětského svazu, který dal biografu ihned nový název – Moskva. Ten mu zůstal až do roku 1989 (v roce 1968 to bylo krátce kino Svoboda), kdy se vrátilo k původnímu jménu kino Central.
- Název Central kino neslo až do svého uzavření v roce 2005. Prostor varieté i baru, který byl v padesátých letech veřejnosti nepřístupný, se v uvolněných politických poměrech let šedesátých podařilo využít významnému olomouckému organizátorovi kultury Rudolfu Pogodovi. V roce 1968 tam otevřel olomouckou pobočku Divadla hudby a poezie, které s různými obměnami fungovalo až do roku 2019.
Zdroj: MUO