Film dorazil na Hanou poprvé už v roce 1896, kdy se odehrálo první představení v sále olomouckého hotelu U zlaté hrušky.

V následujícím desetiletí se město stalo zastávkou na cestách kočovných kinematografů a roku 1901 se v sále olomouckého hostince U města Prahy, později známého jako kino Lípa, představil i biograf slavného Viktora Ponrepa.

„První stálá kina, Atlantis a Kinematografické divadlo se objevují na mapě města roku 1908, první filmové představení mělo oproti Praze a Brnu asi jen dva měsíce odstup,“ řekl Martin Zdražil, historik Vlastivědného muzea Olomouc.

Někdejší kino Atlantis bychom našli ve velkém sále budovy německého tělocvičného spolku Olmützer Turnverein, v menší budově se zelenou střechou hned vedle zimního stadionu (dnes tělocvična UP) a Kinematografické divadlo zase v Edelmannově paláci na Horním náměstí

Parádní biografy ještě za Rakouska

Desátá léta pak přinesla olomouckým obyvatelům v roce 1911 elegantní kino českého podnikatele Hladíka s názvem Urania (ve Švédské ulici, pozdější kino Jas) a v roce 1913 Edison (na dnešním náměstí Hrdinů, naposledy jako kino Mír) a nárůst počtu kin pokračoval i v dalších letech.

Kino Apollo (pozdější kino Lípa) otevřelo v roce 1924, Central o dva roky později, Metropol v roce 1933.

„Počet městských kin se v průběhu času měnil. V období největšího rozmachu jich bylo okolo dvaceti a to v rámci celého města. Několik kin bylo v okrajových částech, vznik a zánik pak podmiňovala celá řada okolností od bezpečnostních předpisů, ekonomické situace až po celospolečenské události, jejichž vliv byl nejsilnější,“ pokračuje odborník.

Upozorňuje i na to, že promítání tehdy byla velmi hlídaná a promítači museli mít speciální zkoušky. První promítání totiž mnohdy končila požárem.

„Kombinace otevřeného ohně a vysoce hořlavého celuloidu, tedy materiálu, který se nedá uhasit, byla dost nebezpečná. Hořící celuloid produkuje kyslík a ten zase podporuje hoření. Předpisy proto u prvních stálých kin byly velmi striktní, projekční kabina musela být oddělená od sálu a nesměl chybět dostatek únikových východů,“ přidává historik.

Deset kin přečkalo válku

Film, jako světová novinka pak podle dobových materiálů zajímal úplně všechny. Ze začátku se ale někteří lidé tak báli, že z kina doslova utíkali.

„Hlavně u snímku, který ukazoval příjezd parní lokomotiovy. Představte si, že žijete v době, kdy vlak existuje teprve asi půlstoletí a nikdy předtím jste neviděli obrázky, které se na plátně hýbají. Když vlak přijížděl, mohlo to působit děsivě. My se dnes můžeme podobně leknout ve 3D nebo 4D kině,“ vysvětluje Martin Zdražil.

Druhou světovou válku přečkalo celkem deset olomouckých kin. Vzhledem ke společenským změnám, ke kterým došlo na sklonku čtyřicátých let, se ale dočkala nových názvů.

Takže Metropol se nově jmenoval Pohraniční stráž, z Edisonu se stalo kino Mír, Apollo bylo nově Lípa a z Centralu Moskva.

Návrat názvů a odchod ze scény

Změny po roce 1989 pak vrátily některým olomouckým kinům jejich původní názvy, Pohraniční stráž na Metropol, Moskva na Central.

„Kino Central přežilo až do začátku 21. století, kino Edison (Mír) bylo na náměstí Hrdinů naproti poliklinice Spea a bylo to jedno z největších kin. Zaniklo v 90 letech a důvodem byl mimo navrácení domu původnímu majiteli v rámci restituce i špatný technický stav kina,“ přibližuje moderní historii odborník.

Kino Lípa fungovalo v zadním traktu hostince, který byl centrem kulturního života.

„Od šedesátých let 20. století však kina získávají silného konkurenta a to televizní vysílání, později video a dvd přehrávače. To všechno se podepsalo na nižší návštěvnosti a jejich zániku,“ míní.

Do dnešních dnů se tak v Olomouci dochovalo pouze jedno klasické kino a to kino Metropol.

„Metropol měl štěstí, že budova vznikla už jako kino. Odpadlo tak riziko, že by fungovalo pro jiný účel. A taky si myslím, že přežilo tu dlouhou dobu díky lidem, kteří tam pracovali a pracují i dnes. Pomohli ho zachránit, měli a mají srdce a nadšení na správném místě,“ doplňuje Martin Zdražil. 

Kinematograf ve Vlastivědném muzeu
Rozsáhlá výstava s názvem Český kinematograf / Počátky filmového průmyslu, vznikla v roce 2016 v Národním technickém muzeu při příležitosti 120 let od první filmové projekce v českých zemích a prezentuje unikátní kinematografické sbírky Národního technického muzea a Národního filmového archivu. Doplňují ji exponáty ze sbírek olomouckého muzea a projekční technika vyrobená společností Meopta Přerov. K vidění jsou vynálezy a objevy, které vedly ke vzniku kinematografie, kočovným kinům i prvním stálým biografům, příchozí se ale dozví i to, jak se první filmy vyráběly a seznámí se také s historií kin v Olomouci.
Výstava je v sále sv. Kláry Vlastivědného muzea v Olomouci přístupná až do 6. ledna příštího roku. (paš)

Oslavy kina Metropol
Hlavní oslavy 85 let fungování kina Metropol v Olomouci se uskuteční v termínu Dnů evropského dědictví, tedy o víkendu 7. a 8. září. Nabídnou workshopy, dokumenty Olga o Olze Havlové, v roce jejích nedožitých 85. narozenin a taky o slavném Belmondovi, který 85. narozeniny oslavil letos v dubnu.

„Chystáme i oblíbené komentované prohlídky a taky promítání němého filmu s živou hudbou, na to se moc těšíme, to bude výjimečné. Konkrétně se jedná o Erotikon Gustava Machatého, který doplní hudební uskupení FORMA, “ prozradila programová vedoucí kina Metropol Denisa Wasiewiczová a doplnila, že ve sklepě kina bude taky výstava věnovaná staré kinotechnice.

Všechny aktuální informace nejen o promítání, zájemci najdou na stránkách kina www.kinometropol.cz (paš)