Tito krkavcovití ptáci, kteří hnízdí poměrně brzy, jsou inteligentní a zvědaví, a vzhledem k hlasitým projevům nepatří mezi oblíbené sousedy obyvatel měst, kam se po postupném vymizení přirozených hnízdišť museli přesunout za úkryty a potravou.

Zvlněná vozovka na třídě Svobody v Olomouci, březen 2024
Vlnobití na třídě Svobody: auta už místy škrábnou o kostky. Co chystá město

Jsou budovy, které kavky vyloženě přitahují. Typicky právě zateplené činžáky z druhé poloviny minulého století.

„Hnízděním ptáků na budovách vysokoškolských kolejí se zabýváme v několika posledních letech opakovaně, snažíme se najít řešení ve spolupráci s ornitology a ekology z naší univerzity,“ uvedl mluvčí UP Egon Havrlant.

Podle odborníků tito opeřenci přišli o možnost hledat přirozená hnízdiště v korunách stromů, které byly vykáceny při nedávných úpravách koryta řeky Moravy tekoucí přímo za univerzitním kampusem.

Hledali proto alternativu, kde by mohli stavět svá hnízda. Zatímco například jiřičky si stavějí hnízda v rozích oken kolejních budov, kavky si vyklovávají otvory v zateplení, což je vidět zejména na fasádě koleje Bedřicha Václavka a koleje J. L. Fischera.

Hnízda nelikvidujeme

„Hnízda se nesnažíme likvidovat, otvory stavebně nevyplňujeme, protože by si kavky stejně vytvořily vzápětí další třeba na jiném místě,“ vysvětloval mluvčí UP s tím, že k zatékání do budovy kvůli hnízdním otvorům těchto společenských ptáků podle Správy kolejí a menz nedochází.

Mrazivé dopoledne 5. ledna 2024. Most u kojeňáku, jehož oblouky obsadily stovky holubů.
Olomouc plánuje zřídit obecní holubník. Má pomoci s přemnoženými holuby

Pokud jde o případné stížnosti vysokoškoláků na nezvyklé sezonní sousedy, UP je zaznamenává jen výjimečně. „Velmi zřídka si některý z ubytovaných studentů stěžuje na klepání ve stěně, což jsme schopni řešit přestěhováním do jiného pokoje,“ poznamenal Egon Havrlant.

Olomoucká univerzita dlouhodobě citlivě řeší soužití s ptačími druhy, které využívají k zahnízdění její objekty. Například u jiřiček pod hnízda odborníci umístili tabulky z plexiskla, aby jejich trus nepoškozoval okna a fasádu a sklouzával na trávu pod budovou.

„Určitě není naším cílem se těchto ptáků zbavit a nějak je z jejich přirozeného prostředí vyhánět, žijeme tu s nimi a naopak spíše hledáme řešení, které by lépe vyhovovalo jejich potřebám a nepřinášelo škody na univerzitních budovách,“ poukázal mluvčí.

Uhynulé sýkory, které si zlomily vaz prudkým nárazem do zrcadlících se fasád naproti hlavního vlakového nádraží v Olomouci.
Spousta mrtvých sýkorek naproti nádraží v Olomouci. Smrtících pastí přibývá

Náhradní hnízdiště

Podle doporučení ornitologů UP by mohlo pomoci vybudování náhradního hnízdiště v areálu kolejí v blízkosti řeky, kolem které se přirozeně zdržují.

„V případě jiřiček už například ve spolupráci s našimi odborníky z udržitelného rozvoje projednáváme možnost vybudování speciální věže pro jejich hnízdění, která se odborně označuje jako „jiřičkovník“, ale poněkud nás v tuto chvíli brzdí vysoké náklady, které se blíží částce jednoho milionu korun. Zatím jsme tedy ve fázi hledání nějakého optimálního řešení, které by vyhovovalo univerzitě i ptačí populaci žijící v blízkosti vysokoškolských kolejí,“ dodal Egon Havrlant.

Čechovy sady v Olomouci, březen 2024
Klíšťata v Olomouci jsou nebezpečnější než ta v přírodě. Většina je nakažených

Kavka obecná, která patří mezi chráněné druhy, hnízdí jednou ročně. Vejce snáší obvykle v průběhu dubna až května. Doba hnízdní péče u tohoto krkavcovitého druhu trvá zhruba měsíc. Mladí ptáci opouštějí hnízdo již v době, kdy jsou vzletní. V následujícím roce se pak často vracejí na stejné místo.