Sokoli musí přesunout hnízdiště z komína jinam, což není jednoduché a ani levné.

Úřady zároveň připomněly, že zákony chrání nejen tento ohrožený druh, ale i jeho hnízdiště. Za zásah do něj hrozí lidem pokuta.

„Musíme postavit sloup a přemístit hnízdo. Do té doby se nemůže topit, děti tak nemohou cvičit, hrát stolní tenis, plesy nebudou, protože sokol žije z příspěvků a ne z almužny, kterou poskytuje stát. Takže čápi se hřejí v Africe a děti v Krčmanï se budou poflakovat místo sportu,“ zlobí se sokoli z Krčmaně, kteří se obrátili na redakci Deníku.

Zatopili vždy až po odletu

Čáp bílý hnízdí na komíně sokolovny od roku 2012. Budova je připojena na plyn, ale sál je vyhříván spalováním dřeva v kotelně.

To podle sokolů čápům nemůže vadit, protože jsou v zimovišti. Poukazují na to, že s ptákem žijí v souladu, i když mu každoročně likvidují hnízdo.

„Čáp přilétá na komín mezi 20. až 30. březnem a odlétá koncem srpna. Koncem března přestáváme topit a opět zahajujeme topnou sezonu koncem září - po úklidu čapího hnízda a vyčištění komínových průduchů. Čápy neohrožujeme, nebráníme jim v zahnízdění. O tom koneckonců svědčí počet mláďat, které vyvedou,“ popisoval starosta obce a předseda TJ Sokol Krčmaň Zdeněk Jančo.

Čápi v Krčmani
Počty mláďat
2017 - 3 mláďata
2016 - 4 mláďata
2015 - 4 mláďata
2014 - 3 mláďata
2013 - minimálně jedno

Zdroj: cap.birdlife.cz

Úřady ochrany přírody se nad takovou praxí pozastavují. Mláďata nemláďata, jde o porušování zákona o ochraně přírody.

Letos tak přišlo udání, a to ještě před tím, než sokoli poslali hnízdo k zemi.

„Příští týden jsme chtěli hnízdo shodit, ale nesmíme s ním nic dělat. Topit můžeme omezeně a do jara musíme zajistit přemístění hnízda,“ popisoval na konci října Jančo.

Inspekce podnět potvrdila. Podle ředitele oblastního inspektorátu ČIŽP Radka Pallóse se inspektoři dohodli se sokolem na takovém postupu, aby hnízdění čápa bílého v Krčmani nebylo ohroženo.

„Jak doposud postupovali, tak skutečně nelze. Jde o zásah do života chráněných jedinců,“ dodal s tím, že za zásah do čapího hnízdiště hrozí nemalá pokuta.

Přesun hnízda převýší rozpočet sokola

Sokoli se již obrátili na krajský úřad, který museli požádat o výjimku ze zákona o ochraně přírody, aby mohli čapí hnízdo z komína odstranit.

„Je možné si požádat o udělení výjimky s návrhem řešení kolize existence sídla zvláště chráněného živočicha a soukromého zájmu,“ uvedla Renata Honzáková z odboru životního prostředí.

Obec se také obrátila na odborníky, kteří mají zkušenosti s přesunem čapích hnízd a budováním umělých hnízdišť.

„Ale kdo to zaplatí? Bude to přes 150 tisíc korun, více než roční rozpočet sokola,“ uvedl Jančo. „Obec z rozpočtu přispěje,“ dodal.

S přesunem hnízda, stavbou náhrady a zabezpečením komína, aby na něm čápi nemohli na jaře zahnízdit, pomůže obci ČSOP Valašské Meziříčí.

Omezený provoz 

Podobných případů vyřešili ochranáři desítky. Ten z Krčmaně je však podle Miroslava Dvorského unikátní v tom, že sokoli po čtyři roky shazovali čapí hnízdo, aniž by je někdo upozornil, že porušují zákon.

„S obcí jsme se již domluvili a řešíme náhradu i zábranu na stávající místo. Čáp je na původní hnízdiště hodně fixovaný a stalo se, že náhradu odmítl a přes důmyslné překážky stavěl na původním místě,“ upozornil Dvorský.

Než se tělovýchovné jednotě podaří postavit náhradní čapí domov, bude v sokolovně, která je jediným společenským, kulturním a tělovýchovným zařízením v Krčmani, omezen provoz. Sportovat se bude méně.

„Topí se tři dny v týdnu. Bohužel,“ uzavřel Jančo.

Čáp bílý
Čáp bílý. Ilustrační foto.patří mezi zvláště chráněné živočichy, na něž se vztahuje ochrana podle § 50 zákona č. 114/1992 Sb. Do ochrany je zahrnuta i ochrana jejich sídel a spočívá v zákazu škodlivě zasahovat do těchto sídel. Pokud je třeba ze strany vlastníka takového zásahu, je možné si požádat o udělení výjimky s návrhem řešení kolize existence sídla zvláště chráněného živočicha a soukromého zájmu.