„Jediné pozitivní na velice špatné situaci je, že nejsou komáři. Líhniště nejsou zaplavena,“ snažil se odlehčit dopady sucha v krajině starosta Střeně Jiří Nevima.

Na most u obce obklopené lužními lesy instalovali hladinoměr, který snímá výšku hladiny řeky Moravy a dokáže informovat o aktuálním stavu. Ve středu odpoledne ukazoval 54 centimetry. „To je stav naprostého sucha v létě. Srpen,“ hodnotil starosta.

Na jaře by měly být lužní lesy plné vody. V minulosti fungovaly jako houba, která nasála vodu z tajícího sněhu, a ta neopustila koryto a nezatopila vesnice. V květnu by měly padat vydatné srážky, které by měly zavlažit unikátní ekosystém.

„Je to špatné pro biodiverzitu celé naší lokality. Vysychá. Pokud budou lužní lesy bez vody, změní se v co?“ obává se Nevima.

Sucho v lužních lesích pozorují i lesníci. Hodně si slibovali od únorových vydatných srážek. Projevily se na řece Moravě, kde bylo vody dost a začaly se nalévat první smohy. Ještě v březnu to vypadalo, že přijde velká komáří kalamita.

„Jenže během pár týdnů stihlo vše vyschnout. Duben byl katastrofální. Po lesních cestách se prášilo. Zvažovali jsme, že nebudeme zalesňovat v celém objemu, jak jsme naplánovali,“ popisoval Jan Podhorný, vedoucí lesní správy Březové Lesů města Olomouce.

Na půdě škraloup, obavy o výsadbu

Vlivem suchého a teplého počasí se na půdě vytvořil škraloup. Zalesňovalo se velice špatně. V květnu již zalesňování zastavili.

„Máme obavy o výsadby z listopadu a října. Kolik nám toho uschne,“ dodal vedoucí lesní správy Březové.

Sucho zhoršuje i problém se šířením chalary, která napadá jasany. I když je to houba, kterým sucho neprospívá, listnáče nemají dostatek vody a jsou oslabené. Chybí jim dostatek obranných látek do boje s tímto parazitem.

Sucho kvůli slabé sněhové pokrývce i nedostatku dešťových srážek letos přišlo v Česku podle odborníků mnohem dříve než v předchozích letech. Zmírnění podle nich nelze očekávat ani v příštích měsících, kdy se naopak bude dál prohlubovat srážkový deficit.

Nejsušší jaro

Letošní jaro je ve srovnání s předchozími dvěma roky z pohledu nedostatku vláhy v půdě i průtoků v řekách a potocích nejhorší.

„Sucho v půlce letošního dubna bylo srovnatelné se stavem, který jsme loni pozorovali až koncem dubna či začátkem května. Z toho vyplývá, že sucho se posunulo více do jara, a to včetně všech negativních dopadů," uvedl Martin Rulík z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Prognózy meteorologů pro další část letošního roku nejsou optimistické. „Srážky mají být méně četné, očekává se spíše velmi suché počasí s extrémními vedry v letním období, kdy teploty mají atakovat 40 stupňů Celsia," upozornil hydrobiolog.

Sucho v Česku je už vidět i z vesmíru

Rulík předpokládá, že průměrný úhrn dešťových srážek bude v Česku sice nadále přibližně stejný jako v předešlých letech, ale změní se jejich rozložení během roku.

„Častější budou extrémy, tedy přívalové deště, kdy během krátké chvíle naprší tolik jako kdysi za jeden měsíc," uvedl Martin Rulík.

Sucho v České republice je podle vědců viditelné z vesmíru. Situaci monitorují prostřednictvím satelitů Evropské kosmické agentury. Z nich získaná data za poslední měsíc ukazují, že v Česku je zřejmě nejnižší vlhkost půdy za posledních šest let. Jak informovala ČTK, v některých oblastech je rozdíl oproti průměru až 30 procent. Nejhorší je situace na Olomoucku a Ústecku.