Tak jak ji znali němečtí starousedlíci, kteří museli po válce opustit své domovy. Slzy a pohnutí zabránily na chvíli manželce Herwiga Vogta pokračovat v projevu. Poděkovala postupně všem, kdo se na obnově kaple podíleli, všichni si vysloužili potlesk. Jen její manžel stál skromně stranou a s fotoaparátem na krku splýval s více než stovkou německých rodáků, kteří na vysvěcení přijeli.

Na kapli se studánkou věnoval Vogt jeden milion korun. „Nebyly to jen mé peníze. Jednalo se o různé dary, ale nejvíce přispělo asi pět až šest lidí – zdejší rodáci, starší lidé. Někteří se dneška bohužel nedožili. Je ještě pár věcí, které se musí na kapli dodělat, ale věřím, že díky ní nezapadne Stará Voda v zapomnění. Otevřena bude celý rok, zatímco kostel se otevírá jen při slavnostních příležitostech,“ vysvětlil Herwig Vogt.

Na svěcení kaple nechyběli skauti, kteří se na obnově Staré Vody podílejí už třináct let. „Byla tady jen hromada ruin. Při obnově, která trvala čtyři roky, jsme vycházeli ze starých fotografií, kdy jsme poměřováním museli určit výšku kaple. Pomohly i při určení tvaru lucerny v kopuli. Vyobrazení svaté Anny nad vchodem je z roku 1932 z modlitební knížky, která byla vydána tady ve Staré Vodě v klášteře,“ objasnil skautský organizátor Jan Pečínka.

Světící biskup Josef Hrdlička prohlásil, že víra v Boha byla pro zdejší obyvatele smyslem života. „K té studánce mělo původní obyvatelstvo silný vztah. Po vysídlení tady vznikl vojenský prostor, takže toto místo upadlo v zapomnění. Dnes se stává místem smíření a naděje,“ uvedl biskup Hrdlička. Za svůj život světil několik česko-německých kaplí, křížů nebo obnovených kostelů. „Tady to byl ale obzvláště silný prožitek,“ řekl. „Rány minulosti byly bolestné. Ať už jsme je válkou a nacismem utrpěli my, nebo Němci opuštěním svých domovů. To, že se můžeme sejít v dobré vůli, je dobré znamení,“ uzavřel biskup.

Neexistující německá vesnice s azbukou v kostele

Jen zarostlé základy starých domů a znovuvzkříšený barokní kostel najdou poutníci ve Staré Vodě (z původně německého Altwasser), která leží ve vojenském prostoru Libavá. Chrám svaté Anny a Jakuba Většího postavený v italském stylu má nyní opravenou fasádu i střechu díky sbírkám německých rodáků. Uvnitř však zůstávají nápisy sovětských vojáků jako varující vzpomínka na okupaci Československa od roku 1968.


Od soboty je nově přístupná i čerstvě obnovená nedaleká kaple svaté Anny se studánkou. Z domů a kláštera, které při vojenském výcviku sloužily jako terč, zůstaly nanejvýše základy a kusy zdiva. Skauti na ně dávají při poutích večer svíčky, aby vesnice alespoň symbolicky ožila. Hlavní Annenská pouť se zde uskuteční o posledním červencovém víkendu. V sobotu v 10 hodin je mše a ve 13 hodin požehnání u studánky. V neděli bude poutní mše od 15 hodin.
 

Jsme rádi, že se můžeme vracet

Narodil se před pětašedesáti lety v domě, který stál vedle kostela ve Staré Vodě. „Otec byl učitelem. Škola byla támhle, vedle ní klášter – a staral se tady o ten kříž před kostelem,“ ukazuje šedovlasý Herwig Vogt, který na obnovu kaple sv. Anny sehnal a věnoval milion korun. „Na tu dobu mám ale jen několik vzpomínek, vybavuje se mi pouze pár událostí. Podíval jsem se tady poprvé až ve chvíli, kdy Rusové toto území opustili. Bylo to dojemné, přicházím sem každý rok a získávám tady i přátele,“ dodává.
Jeho otec ve válce zůstal, byl pohřešovaný. S matkou a sestrou odešli v roce 1946 nuceně do Německa a usadili se nedaleko Karlsruhe. Dnes vlastní obchodní firmu s ocelovými výrobky a chystá se do penze. „Matka má třiadevadesát let a přijela sem dnes také, ale je téměř slepá, takže kapli neuvidí,“ zalitoval Herwig Vogt. Přesto v něm není žádná zatrpklost. „Takové jsou dějiny. Se svým životem jsme spokojeni a jsme rádi, že se sem můžeme vracet,“ dodává rodák z dnes už zmizelé obce.
Silný pramen

Pramen z Královské studánky ve Staré Vodě byl vydatný i v době, kdy vedlejší potok vyschl. „V tomto parnu je chladná voda studánky úplný balzám,“ liboval si vedoucí skautů Jan Pečínka po slavnostním vysvěcení. „Časem tady bude ještě informační česko-německá cedule o historii Staré Vody i zmínka o roce 1079, kdy se na tomto místě zastavil polský král Boleslav II. V obci ale pobýval i Jan Evangelista Purkyně nebo rodina Leoše Janáčka,“ uvedl Pečínka.