Tak jako na jaře se i nyní zvedla velká vlna solidarity a personálně oslabeným nemocnicím pomáhají lékaři z jiných měst nebo dokonce ze zahraničí. Jak jsou teď na tom jednotlivé nemocnice v Olomouckém kraji? Stačí jim kapacity a personál?  

Fakultní nemocnice: kapacita stačí

Fakultní nemocnice v Olomouci situaci kapacitně zvládá a dokonce pomáhá i ostatním zdravotnickým zařízením na Moravě - v současné době jsou zde třeba hospitalizováni i pacienti ze Zlína a v případě nutnosti sem převážejí i nemocné z Přerova, Prostějova, Hranic nebo Šumperku.

„Pro covid pozitivní pacienty jsme vyčlenili devět oddělení intenzivní péče a na osmi standardních jsou hospitalizováni nakažení, kteří nejsou ve vážném stavu,“ líčí Adam Fritscher, mluvčí olomoucké Fakultní nemocnice.

Na jednotkách intenzivní péče leží s diagnózou covid-19 na pět desítek pacientů, na standardních odděleních je jich 116.

„Kapacitně zvládáme a jsme schopni přijmout i pacienty z jiných nemocnic. Co se týče lůžek, máme dostatečné rezervy a k dispozici jsou i takzvaná otevřená lůžka, která mohou kdykoliv přijmout nové pacienty - na jednotkách intenzivní péče je jich 58, na standardních odděleních 61. Pokud by bylo třeba, vytvoříme i další kapacity,“ upřesňuje.

Větším problémem než lůžka je i v olomoucké Fakultní nemocnici nedostatek personálu.

„I u nás se nakazilo zhruba 140 zdravotníků, kteří jsou teď v izolaci. Pomáhají nám tedy studenti zdravotnických oborů a další dobrovolníci, kteří jsou přijímání na pracovní dohodu,“ podotýká.

Vojenská nemocnice v Olomouci využila pro covid-pozitivní pacienty pět lůžek na oddělení ARO, kde je zajištěna jak intenzivní, tak i případná ventilační péče. Další pak vznikla i na LDN a v prostorách oddělení pro léčbu závislostí.

Kapacity zvládají. „Celkem disponujeme 42 lůžky s kyslíkem a 5 lůžky intenzivní péče. K dnešnímu dni je na standardním covid oddělení hospitalizováno třicet pacientů a intenzivní péči poskytujeme dvěma,“ uzavírá ředitel Vojenské nemocnice v Olomouci Martin Svoboda.

Šumperk: čtyřikrát více lůžek

Zřejmě největší skokový nárůst pacientů zažívá v posledních týdnech šumperská nemocnice, která musela čtyřnásobně navyšovat kapacitu lůžek na nově vzniklém infekčním oddělení.

„Otevřeli jsme ho jako provizorní a začínali na dvaceti lůžkách. Teď jsme ale navýšili kapacitu na osmdesát. Pacientů stále přibývá, ať už těch, které přiváží záchranka, nebo nemocných, co skončí na standardních lůžkách. Situace se nemění ze dne na den, ale z hodiny na hodinu,“ líčí mluvčí šumperské nemocnice Hana Hanke.

Osm pacientů ve vážném stavu teď leží na oddělení ARO a vyžaduje napojení na umělou plicní ventilaci.

Nové kapacity vytvořila šumperská nemocnice reprofilací lůžek na oddělení ortopedie, chirurgie, ale i gynekologie. Nemocnice kvůli tomu omezila některé neakutní operace, které se dají odložit.

„Netrápí nás nedostatek lůžek, ale problémem jsou zdravotníci - chybí jich asi stovka. Naštěstí se podařilo sehnat deset zdravotních sester a šest terénních lékařů, nastoupili i medici a studenti zdravotnické školy, kteří už pomáhají i u covidových lůžek,“ vyjmenovává.

Přijeli pomáhat i ze zahraničí

Obrovský nápor pacientů zažívají v posledních týdnech i prostějovská a přerovská nemocnice - obě zařízení postupně navyšují počty lůžek a zápasí i s nedostatkem personálu.

„Máme teď takovou zvláštní bilanci - sedmdesát hospitalizovaných pacientů s covid-19 a sedmdesát nakažených zdravotníků, kteří jsou v izolaci,“ říká ředitel přerovské nemocnice Jiří Ševčík s tím, že ve vážném stavu leží čtyři desítky pacientů.

O nemocné se v Přerově stará pět oddělení - jednotka intenzivní péče, dvě oddělení akutní péče vzniklo na interně a dvě následné péče pak v Léčebně dlouhodobě nemocných. Podle jeho slov teprve tento týden nastal mírný obrat k lepšímu.

„Roste to trochu pomaleji než v minulých týdnech, takže jsme mírní optimisté, protože nenastal ten obávaný dramatický scénář. Nechceme to ale zakřiknout,“ hodnotí.

Nemocnice kvůli zoufalému nedostatku zdravotnického personálu nedávno zveřejnila výzvu se žádostí o pomoc.

„Potěšilo nás, že na ni zareagovali lékaři, a to dokonce i ze zahraničí. V nelehké situaci nám přijel pomáhat třeba onkolog Lubomír Skopal, který měl v Přerově dlouhá léta praxi a nyní pracuje ve Francii,“ dodává.

S péčí o nemocné pomáhají i studentky zdravotnické školy, a to na pozicích ošetřovatelů i sanitářů.

„Je to pro nás obrovská pomoc, a to zejména při polohování pacientů, jejich krmení nebo oblékání,“ přiznává hlavní sestra Bronislava Budinová.

Psychickou vzpruhou je ale pro zdravotníky třeba i to, když jim lidé přinesou čerstvě upečené koláče a vyjadřují svou solidaritu.

Přerovská, prostějovská a šternberská nemocnice, které spadají pod Nemocnici Agel Středomoravská nemocniční, se starají o zhruba 180 nakažených, z toho jsou tři desítky ve vážném stavu na odděleních ARO a JIP. Další čtyři desítky pacientů s covidem-19 leží v Jeseníku.

V nejvytíženější prostějovské nemocnici je aktuálně hospitalizováno 85 pacientů. „Z toho je dvanáct v těžkém stavu a v péči lékařů oddělení ARO,“ upřesňuje mluvčí prostějovské nemocnice Radka Miloševská.

Neznám kraj, který by takto fungoval

„Vzájemná spolupráce mezi nemocnicemi je skvělá a neznám kraj, který by takto fungoval. Předáváme si pacienty, ale sofistikovaně a podle toho, jakou péči vyžaduje jejich zdravotní stav. Někteří jdou na specializovanou operaci, jiní se vracejí po výkonu do nemocnice. Jednou týdně zasedá krizový štáb, kterého se účastní ředitelé všech nemocnic, ale i zástupci záchranky a hygieny. Na něm vždy koordinujeme další postup,“ pochvaluje si ředitel hranické nemocnice Eduard Sohlich.

V tomto zdravotnickém zařízení tvoří pacienti s novým typem koronaviru 20 procent z celkového počtu.

„Hospitalizovaných je u nás s nemocí covid-19 celkem 31 pacientů, z toho je na oddělení intenzivní péče pět nemocných a tři lidé jsou na umělé plicní ventilaci,“ upřesňuje.