Plyne to z finálního znění studie proveditelnosti vodního díla, kterou ve středu zveřejnilo ministerstvo dopravy.

Z ekonomického hlediska doporučuje dále nesledovat labskou větev. Pro obce na trase by takové řešení znamenalo obrovskou úlevu.

Kde by pluly lodičky? Voda není

V Olomouckém kraji leží všechny tři větve megalomanského vodního díla. Počítá se s nimi v územních plánech.

Nejcitelněji by se území dotkla právě trasa směrem k Labi, která je navrhovaná přes Olomouc a Zábřeh do východních Čech.

„Pokud by se trasa nerealizovala a zmizela by z územních plánů, kde stále musí figurovat, bylo by to pro nás jedině pozitivní. Budeme se moci rozvíjet,“ reagoval starosta Pňovic Radovan Štábl, který nad vodním dílem kroutil hlavou.

„Pozastavovali jsme se nad tím, na které vodě by lodičky plavaly, protože voda bohužel není,“ poznamenal starosta, který by si v „blokované“ části katastru dokázal představit například výstavbu rodinných domů.

Vysoké náklady na plavební tunely

Ministerstvo dopravy ve středu zveřejnilo finální znění studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe.

Z ekonomického hodnocení vyplynulo, že nejvýhodnější je sledovat dále Dunajsko-Oderskou větev, Labská větev je investičně nejnáročnější a snižuje efektivitu celého koridoru.

Studie proveditelnosti hodnotí přínosy investice ve výši až 585 miliard korun.

„Podle ekonomického hodnocení má smysl pokračovat v plánování vodního koridoru, který propojí řeky Dunaj a Odra. Centrální komise ministerstva dopravy navrhla dále nesledovat Labskou větev z důvodu velmi vysokých nákladů na vybudování dlouhých plavebních tunelů. Vládě proto doporučím dále pokračovat v přípravě Dunajsko-Oderské části vodního kanálu, jehož odhadované náklady jsou 283 miliard korun,“ uvedl ministr Dan Ťok.

V rámci studie byly posouzeny různé varianty vodního koridoru, včetně kombinací pouze některých jeho větví. Výsledky potvrdily rizikovost varianty projektu, která zahrnuje Labskou větev.

Centrální komise ministerstva proto doporučila sledovat Dunajsko-Oderskou větev celého DOL, vyjednávat s Polskem a Slovenskem místa přechodu koridoru a ve spolupráci s oběma zeměmi provést hodnocení dopadů vodního díla na životní prostředí.