Trasa probíhá Olomouckým krajem a v obcích, kde by rozdělila katastr, vyvolaly vyhlídky na realizaci projektu propagovaného prezidentem Milošem Zemanem velké obavy.

„Došlo by k rozdělení krajiny i samotné obce. Jak bychom se dostávali z jedné části do druhé? Museli bychom k přejezdům? Lodí? A vybudovaný čtyřmetrový násyp, ten si neumím představit. Je to celé absurdní,“ reagovala starosta Žerotína Jarmila Capková.

„A kde se vezme voda? Čím to naplní, když voda není už dnes. Stáhne to vodu z lužních lesů, ze studní. Z možné realizace máme velké obavy,“ kroutila hlavou.

Územní plány se stavbou stále počítají

Vodní koridor má ochranu v územním plánování i v nedalekých Pňovicích, kde uvažovaná trasa také protíná katastr obce, a to mezi družstvem a čistírnou odpadních vod.

„V rozvoji obce jsme omezeni už tím, že se se stavbou stále počítá v územních plánech, realizaci si už vůbec neumím představit,“ reagoval starosta Radovan Štábl.

„Když napojení na Labe nevychází dobře, mohlo by být konečně vyňato z územní ochrany. A my bychom v této části obce mohli uvažovat o výstavbě rodinných domů,“ přál si.

Největší smysl má průplav Odra - Dunaj

Právě labská větev koridoru snižuje podle studie efektivitu celého projektu. Lepší ekonomické hodnocení z pohledu dopravního, vodohospodářského, energetického i rekreačního má samotné propojení Dunaje s Odrou.

„Největší smysl má splavnění a propojení Dunaje a Odry. Labská větev koridoru z důvodu velmi vysokých investičních nákladů v podobě dlouhých plavebních tunelů snižuje efektivitu celého projektu. Celkové investiční náklady projektu ve variantě propojení všech tří řek jsou 582 miliard korun, ve variantě propojení Dunaje a Odry jsou náklady předběžně odhadnuty na 281 miliard,“ shrnul v pátek výsledek studie proveditelnosti ministr dopravy Dan Ťok.

V rámci studie byly posouzeny různé varianty vodního koridoru, včetně kombinací pouze některých jeho větví. Všechny tři větve prošly hodnocením ekonomické efektivity jen těsně.

V rámci rizikové analýzy bylo podle studie zjištěno, že další zvyšování přínosů projektu je obtížné z důvodu omezené přepravní kapacity. Vyžadovalo by také další dodatečné investiční náklady.

Kolečko na ministerstvu, pak do vlády

Výstavba vodního koridoru má podle studie úzkou souvislost s navazujícími projekty zaměřenými na zlepšení splavnosti navazujících řek, tedy Labe, Odry, případně i Váhu.

Studie podle ministerstva dopravy počítá se zajištěním určité úrovně splavnosti, která není. To nese investiční náklady pro zajištění odpovídající plavební třídy na těchto úsecích, se kterými studie nepočítá. Pro tyto navazující projekty musí být zpracováno samostatné ekonomické hodnocení a samostatné projekty v Polsku a na Slovensku.

Materiál nyní projednají na ministerstvech a v krajích. Zamíří do úředního kolečka na ministerstvu, včetně centrální komise.

Následně by se jím měla zabývat vláda, která rozhodne o dalších krocích, včetně posouzení vlivu stavby na životní prostředí.

Vědci: Voda zmizí z krajiny ještě rychleji

Proti kanálu se už ozvala řada přírodovědců. V rozhovoru pro Deník varoval před realizací docent Martin Rulík z Katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Říční varianta by podle něj znamenala naprostou degradaci vlastního toku. A padesát metrů široký a tři, čtyři metry hluboký kanál vedle řeky, který bude potřebovat vodu, by naprosto narušil komunikace řeky s podzemní vodou v okolní krajině.

„Jakékoliv prohloubení řeky, její narovnání, vyspádování, to všechno vede k tomu, že voda z krajiny mizí ještě rychleji. Jakýkoliv kanál, který bude vyspádovaný, bude znamenat to, že voda odteče z krajiny. Kanál ji tady nezdrží. Naopak,“ vyvrátil jeden z argumentů propagátorů díla.

„V roce 2040 budou průtoky našich řek o třetinu možná o polovinu nižší. Budeme rádi za nějakou vodu, která tady bude,“ varoval odborník.