Urbanistickou podobu ambiciózního projektu Inovačního centra a vysokoškolského kampusu, který má vzniknout v areálu bývalých kasáren 9. května, navrhl známý brněnský architekt Josef Němec ve spolupráci se zástupkyní investora Evou Tesaříkovou.

Odborník na urbanismus a expert v oblasti památkových rekonstrukcí, který mnoho let pomáhal určovat tvář Brna, Olomouc dobře zná. Projekt by mohl podle něj přinést hanácké metropoli další rozvoj a připodobnit ji zajímavým evropským destinacím.

„Olomouc by tak mohla působit jako Oxford, Salcburk nebo Praha. Zatím je však spící Růženkou,“ říká architekt, který na návrhu podoby plochy na třídě Kosmonautů nejdříve spolupracoval se společností Stavoprojekt Olomouc, nyní však otěže převzala architektonická kancelář Artera. Koncepce a řešení je tedy dílem tvůrčího kolektivu.

VÍCE: Nový areál u Envelopy: kampus i mrakodrap. Podívejte se

Přirovnáváte Olomouc ke známým evropským městům. V čem vidíte paralely?
Paralel je hned několik. Napadá mě Olomouc a Oxford. Svým charakterem se sbližují a v daleké budoucnosti budou hrát funkčně stejnou roli. Olomouc totiž není a nebude městem továren a automobilek, ale ducha, podobně jako Oxford.

Nový areál, který by měl přenést vědecké technologie směrem do praxe, by město mohl připodobnit významnému anglickému centru vzdělanosti?
Ano. Když se bude Olomouc rozvíjet v poloze vědy, kvalitního zázemní a inovací, tak by výhledově mohla být podobným centrem. Olomouc nesměřuje do polohy nějakého rušného kosmopolitního velkoměsta.

Naznačil jste, že paralel je více. Jaké další vnímáte?
Například srovnání Olomouce a Prahy. Olomouc má druhé nejcennější historické jádro v republice, hned po hlavním městě, je však spící Růženkou. Opravují se zde sice významné historické objekty, ale stále jich není dost. Ještě vnímám jednu podobnost, a to se Salcburkem. Rakouské město žije turistickým ruchem a jeho historické poslání jako sídla arcibiskupů a kardinálů je podobné, jako měla a dodnes má Olomouc. Tato funkce je ojedinělá. Církev zde zanechala neobyčejně důležité hodnoty, které by se měly zachovat a znovu oživit.

Projekt Inovačního centra a vysokoškolského kampusu by měl zaplnit momentálně prázdnou plochu na třídě Kosmonautů. Když jste prostor poprvé viděl, věděl jste hned, jak by mohl v budoucnu vypadat?
Už před více než rokem jsme začali projekt koncepčně připravovat. Existovaly různé varianty. Jedna věc však byla jasná už tehdy. Věděli jsme, že třída Kosmonautů by měla být zakončena na pahrbku u řeky výškovou dominantou, jakousi až sochařsky plastickou věží, v žádném případě ne nějakou „krabicí“. Nyní už jsme ve fázi projekční realizace první etapy. Začít stavět by se mělo v květnu.

#nahled|https://g.denik.cz/43/ac/kampus_9kvetna_inovacni_centrum_2103_05_denik-630.jpg|https://g.denik.cz/43/ac/kampus_9kvetna_inovacni_centrum_2103_05.jpg|Vizualizace jádra budoucího Inovačního centra v prostoru bývalých kasáren 9. května#

Vrátit řeku do života města

Dominantu areálu bude tvořit výšková budova. Proč?
V Olomouci byl vždy prostor pro velkorysost, byly zde v historii i peníze. Vznikaly zde velké objekty a areály, které měly vizuální symboliku. Například Klášterní Hradisko, připomenout můžeme také radniční věž či katedrálu svatého Václava. Všechny významné stavby mají nějaký dominantní symbol. V novém areálu bude štíhlá výšková budova součástí třídy Kosmonautů a stane se vizuálním znakem celého prostoru. Ostatní budovy budou menší než panelové domy, které stojí v těsné blízkosti. Expertizy, které jsme si nechali zpracovat, potvrdily, že výšková budova nebude rušit panorama města.

Areál však nebudou tvořit jen domy. Plánujete zde i relaxační zónu…
Ano. Objekty doplní tři vnitřní náměstí a zeleň, která do nich bude prolínat. Navíc uklidíme auta pod zem, což je velmi výhodné. Kampus, který je otevřený inovačním firmám a společenskému i kulturnímu životu, se nestaví a dosud nestavěl nikde. Podrobně jsem studoval například kampus v Kodani. Tam je však ryze účelovou záležitostí, samá pedagogika. Není tak propojený s praxí, jak se plánuje v Olomouci. Vzhled nového areálu bude značně odlišný od všeho, co se doposud stavělo, protože nejde jen o čistě komerční, školský či oddychový prostor, ale o kombinaci. V podstatě vznikne malé městečko, které bude otevřené městskému provozu. Chtěli bychom také vrátit řeku do života Olomouce, proto přímo podél jejích břehů vznikne relaxační zóna.

#nahled|https://g.denik.cz/43/35/kampus_9kvetna_inovacni_centrum_2103_01_denik-630.jpg|https://g.denik.cz/43/35/kampus_9kvetna_inovacni_centrum_2103_01.jpg|Návrh možné podoby Inovačního centra a vysokoškolského kampusu v prostoru bývalých kasáren 9. května. Zdroj: Moravská vysoká škola #

Panoramatický výhled na Olomouc

Jak jste sám naznačil, Olomouc je významným historickým městem. Jak staletou historii propojíte s moderní architekturou?
Na vyvýšeném místě blízko řeky vyroste štíhlá výšková budova elipsovitého tvaru jako dominanta celého areálu. Od pátého zhruba do patnáctého patra vznikne možnost shlížet na panorama města ze všech stran. Uvidíme významné historické stavby a v pozadí modravou hanáckou rovinu. Pohled zdůrazníme díky velkým panoramatickým oknům a veřejnost navedeme k tomu, aby takto orientované prostory v budově využívala například jako zasedací místnosti. Lidé tak budou mít příležitost spojit se vizuálně s historií města. Kdyby byl objekt nižší, tak by výhled zakrývala monobloková nová budova přírodovědecké fakulty.

Vyskytla se během návrhů a projektování nějaká překážka?
Máme ještě problém s kontaktem se Základní uměleckou školou Žerotín, která sídlí v památkově chráněné budově blízko budoucího areálu. Má zde vzniknout třetí pěší prostor, který by svazoval kampus s městským okolím. Jsme momentálně ve fázi jednání se sousedními odlišnými záměry řešení. Chtěli bychom totiž objekt Žerotína zdůraznit, protože je to významná památka. Zatím se nám ale plochu kolem školy nedaří uvolnit a dotvořit.

Může se podoba budoucího kampusu ještě změnit?
Protože se bude areál budovat postupně, je to možné.

Nové architektury moc nevzniká

Jaký máte vztah k Olomouci?
Velmi srdečný. Město má velmi přátelskou, osobitou a kulturní atmosféru. Jsou to právě mimořádné kulturně-památkové hodnoty, které mne neustále oslovují a inspirují. Před čtyřiceti lety jsem zde zakládal ateliér Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů, který se stal důležitým iniciátorem rekonstrukcí památek v Olomouci i na severní Moravě. Pamatuji si, když se měl v Olomouci u kostela svatého Mořice začít stavět obchodní dům Prior. Už tehdy jsem s tím nesouhlasil. Nyní se ve městě hodně rekonstruuje, ale nové architektury je celoměstsky velmi málo. Kromě bytovek toho tady moc nevzniklo. Olomouc jako by zaspala nebo byla odsouvána na vedlejší kolej. Například v Praze, Brně či v Ostravě je tomu jinak. Novým projektem kampusu chceme přispět ke změně tohoto trendu a přiřadit nové hodnoty k hodnotám starým.

Ing. arch. Josef Němec, CSc.

- Narodil se 24. února 1928 v Dolním Němčí na Slovácku.
- Vystudoval Baťovu školu práce a Školu umění ve Zlíně a Fakultu architektury a pozemního stavitelství na VUT v Brně.
- Dvacet let byl žákem a posléze spolupracovníkem slavného průkopníka brněnského funkcionalismu Bohumila Fukse.
- V roce 1954 stál u zrodu Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů (SÚRPMO). Podílel se třeba na rekonstrukci vily Tugendhat.
- Profesně se zaměřil na regeneraci a revitalizaci center historických měst
- Těžištěm jeho tvorby je především Brno. Spolupracoval na odstartování sanací historického podzemí, na vzniku pěších zón či dokončení a zvýraznění okružní brněnské třídy.
- Tvořil také urbanistické projekty pro historická jádra moravských měst, například Kroměříž, Jihlava, Prostějov, Holešov, Uherské Hradiště aj.
- Josef Němec je laureátem Ceny města Brna z roku 1965 a 2002, obdržel také stříbrnou medaili Jihomoravského kraje.