Snaha lidí z ulice Kosmonautů v Olomouci prohlásit zbytek aleje u řeky Moravy za památnou je nejspíš u konce.

Na výsledek se dá dívat dvěma způsoby: Podle toho prvního se záměr nezdařil. Musel by totiž mít souhlas majitele pozemku.

Tím je společnost podnikatele Josefa Tesaříka, která chce rozšiřovat vzdělávací komplex Moravské vysoké školy.

Na druhou stranu mají Olomoučané příslib, že polovina stromů zůstane a budou vysazeny nové. Ekologové nicméně požadují podrobnější průzkum na přítomnost netopýrů.

Alej v ulici Kavaleristů

Devět stovek podpisů

U počátku iniciativy za zachování aleje stála Iveta Turovská ze třídy Kosmonautů.

Za cíl si dala uchránit asi dvacet vzrostlých stromů, kterých se nedotklo velké kácení předcházející protipovodňovým opatřením.

Obešla značnou část lidí v ulici, podpisů pod peticí za záchranu aleje se sešlo k devíti stům. Archy pak odnesla na magistrát.

„Prohlášení aleje za památnou je ale velice komplikované. Magistrát i krajský úřad řekly, že souhlas majitele pozemku je podmínkou. Alej je sice u veřejné komunikace, přesto roste na soukromém pozemku," připomněla Olomoučanka.

Vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu potvrdil, že proti vůli vlastníka je vyhlášení aleje za památnou téměř nemožné. ¨

Celé vykácení aleje nicméně úřad nepovolil.

„Investor podal v situaci, když byly káceny stromy při přípravách budování další etapy protipovodňové ochrany města, oznámení ke kácení aleje v celé její délce. To jsme neakceptovali a vydali jsme rozhodnutí o zákazu kácení," připomněl Petr Loyka.

Stromy blíže k cestě tedy zůstanou.

Vzniknout má i park

Společnost Josefa Tesaříka RCO se podle mluvčího Tomáše Jelínka o plánu památkové ochrany zbytku aleje dozvěděla až z médií.

„Neznáme jeho zdůvodnění. Péčí o naše stromy se zaštiťují jak ochránci přírody, tak i někteří naši sousedé, kteří na svém pozemku žádný strom ani nevysadili a myslí si, že jim celá věc jen poslouží k omezení našich plánů na budoucí rozvoj BEA kampusu," připomněl mluvčí.

Josef Tesařík připravuje na příští rok záměr postavit na prostranství na třídě Kosmonautů vedle více než sedmdesát metrů vysokého BEA centra budovu nazvanou Spiritualia se studovnami, pracovnami a pozorovatelnou.

Poté chce navázat zázemím pro malé a střední podniky. Vzniknout má i park.

Aleje ztratila původní význam

Že by se mohla alej dostat na seznam památek, tak není pravděpodobné.

„Z důvodu chystané regulace řeky Moravy a naší výstavby ztratila alej v tomto prostoru svůj původní význam," doplnil Tomáš Jelínek.

Další výstavba kampusu se však podle něj aleje nedotkne.

„V příštích letech se může jednat o jednotlivé stromy, které budou nahrazeny novou kvalitní výsadbou," poznamenal.

Spoluautorka petice je spokojená. Dosáhla svého.

„Podařilo se mi poukázat na problematiku kácení vzrostlých stromů v centru města, kde nová výsadba nemá šanci rychle vyrůst. Jen v letošním parném létě spousta mladých stromků uschla, například podél třídy Kosmonautů," uvedla Iveta Turovská.

Tři dny na zjištění života nestačí

V prostoru budoucího staveniště roste třináct stromů, kterými se investor zabýval. Jde převážně o lípy, jasany a javory.

Firma si nechala zpracovat biologický průzkum, který uvádí, že kácet se může, protože ptáky ani hmyz zásah neohrozí. Úkryt pro netopýry v dutinách stromů dokument nepotvrzuje.

S takovými závěry ale nesouhlasí ekologové z olomoucké pobočky Hnutí DUHA. Tři jarní dny na zjištění života ve stromech podle nich nestačí, sledování by mělo trvat nejméně od jara do podzimu.

„Námi kontaktovaný odborník vidí hlavní rozpory v metodice průzkumu, celý posudek považuje za velmi špatně udělaný," reagovala za hnutí Barbora Hertlová.

Má za to, že magistrát by se měl o posudek požádat buď Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR nebo zmíněného odborníka. Postoji magistrátu nerozumí.

„V posledních letech přijímal posudky s požadovanou metodikou, například k rozáriu nebo letnímu kinu. Aktuálně probíhá studie výskytu netopýrů v Olomouci ve spolupráci s Českou společností pro ochranu netopýrů a přesto naše zpochybnění nevidí jako oprávněné," dodala Barbora Hertlová.

Vejde se ochrana, rozhledna i zeleň

Odbor životního prostředí ale považuje za důležité, že průzkum potvrdil výskyt chráněných druhů hmyzu a vyhodnotil význam lokality.

„To je nyní podstatné stejně jako to, že kácení aleje není aktuální. Území na levém břehu Moravy je dost velké na to, aby se sem vešla funkční protipovodňová ochrana, kvalitní zeleň i ‚rozhledna'," připojil vlastní pohled na věc Petr Loyka.

DUHA je i přesto skeptická. „Kácení nemusí být aktuální, protože neexistuje pravomocné územní rozhodnutí, které je jeho podmínkou," uvedla Barbora Hertlová.