„Velice si vážím toho, že se město Olomouc spolu s ministerstvem obrany a dalšími institucemi zapojili do renovace této památky a že se tímto způsobem vrací k naší historii a uctívají památku lidí, kteří za nás v průběhu první světové války zemřeli," uvedla velvyslankyně Srbské republiky v Praze Vera Mavrić.

Přiznala, že mauzoleum si osobně prohlédla poprvé.

„Nikdy předtím jsem mauzoleum neviděla. Slyšela jsem, že není v dobrém stavu a vím, že to souvisí s rozpadem Jugoslávie a s tím, že se následnické státy nebyly schopné dohodnout, komu bude památník patřit, ačkoliv měli zájem jej obnovit. Proto jsme o to raději, že vlastníkem je město a do opravy se pouští," doplnila velvyslankyně.

S rekonstrukcí památníku v Bezručových sadech se začalo koncem července a práce na první etapě by měly být hotové do poloviny příštího léta.

Mnohem horší, než se čekalo

Podle Radky Štědré, mluvčí olomouckého magistrátu je však objekt v mnohem horším technickém stavu, než se předpokládalo.

„V současné době bylo zhotovitelem provedeno odstranění zídek schodiště, krytí hlav zdiva, rozebrání schodišťových stupňů, rozebrání části frontální stěny se vstupem do krypty, sejmutí pískovcového reliéfu truchlící ženy umístěného nad vstupem do krypty," uvedla mluvčí a poznamenala, že se objekt nachází v problematické lokalitě, kdy už dvakrát došlo k poškození oplocení staveniště a vniknutí do prostoru staveniště.

„Proto zhotovitel z bezpečnostních důvodů provedl na své náklady provizorní zazdění vstupu do krypty a Městská policie posílila hlídky v této oblasti," sdělila Radka Štědrá.

První etapa by měla stát přibližně 7,5 milionu korun, celkové odhadované náklady jsou pak 18 milionů korun.

„Druhá etapa, která by měla pokračovat v příštím roce, obnáší celkovou obnovu kaple, včetně poškozených dveřních a okenních výplní, obnovením podlah, stěn a stropů. Dále by měla být opravena i střecha kaple a obnovena elektroinstalace a osvětlení. Třetí etapa rekonstrukce znamená opravu podzemní krypty, v níž jsou uschovány ostatky jihoslovanských vojáků," doplnila mluvčí.

Ljubav za ljubav

Autorem jihoslovanského muzea je olomoucký architekt Hubert Aust, mimo jiné i autor olomouckého Husova sboru a žák Josipa Plečnika.

Stavba z roku 1926 je ve stylu monumentálního neoklasicismu, tehdy vyjadřovala programovou blízkost národů nově vzniklých států Československa a Jugoslávie. Průčelí zdobí nápis v češtině a srbochorvatštině: Věrnost za věrnost, ljubav za ljubav.

Právě rozpad Jugoslávie v 90. letech zapříčinil velké problémy při řešení otázky, kdo by měl zajistit údržbu a rekonstrukci této výjimečné památky.

„V roce 2015 se nakonec soudním rozhodnutím stalo majitelem památky město Olomouc, které ihned zahájilo přípravu rekonstrukce. Žádný ze států bývalé Jugoslávie na opravu finančně nepřispěl, pro první etapu město čerpá dotaci Ministerstvem obrany ČR pro ve výši dva miliony korun," doplnila Radka Štědrá.