Stavbu u Jívové připravoval investor více než 15 let. Podle odpůrců ale stožáry montuje nezákonně.

Spolek Nízký Jeseník má v ruce rozhodnutí soudu, které zrušilo platnost územního rozhodnutí a stavebního povolení.

„Montovat začali někdy před třemi týdny. Naváží na kamionech součásti a skládají je na místě dohromady. Osobně je mi to jedno. Ty stožáry už stojí všude kolem. Z těchto aspoň Jívová bude něco mít. Něco málo,“ reagoval na výstavbu větrníků zhruba čtyřicátník, který v sobotu před polednem vyšel z obchodu na návsi.

VIDEO: Panorama Nízkého Jeseníku "dotvářejí" větrné elektrárny

Panorána Nízkého Jeseníku dotvářejí větrné elektrárny | Video: Deník/Daniela Tauberová

Obec Jívová, která podepsala s investorem dohodu o spolupráci již v roce 2006, počítá s tím, že provoz pětice větrníků s celkovým výkonem 10 megawattů přinese nejméně jeden milion korun ročně do obecní pokladny.

Tento pravidelný příjem by pomohl vesnici se šesti sty obyvateli se splátkami více než dvacetimilionového úvěru, který si musela vzít na výstavbu kanalizace a čističky odpadních vod.

Zrušené územní rozhodnutí i stavební povolení

Se záměrem ale od počátku nesouhlasí zejména Spolek Nízký Jeseník, který podal u ostravského krajského soudu návrh na zrušení aktualizace Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje schválené na konci roku 2021. Zatímco předchozí plánovací norma výstavbu dalších stožárů nedovolovala, nové znění dalo investorům do energie z větru zelenou.

V úterý 3. října ovšem obdržel spolek rozhodnutí soudu, které zrušilo platnost územního rozhodnutí a stavebního povolení pro větrný park Jívová.

„V ten den jsem přeposlal rozsudek Krajskému úřadu Olomouckého kraje, stavebnímu úřadu ve Šternberku a obecnímu úřadu v Jívové, aby zabránili další nezákonné výstavbě větrného parku. Nic se nestalo a do dnešního dne se dále staví. Byly prodlouženy tubusy elektráren, osazena gondola, byly navezeny další díly elektráren,“ sdělil Olomouckému deníku Josef Kapitán, předseda Spolku Nízký Jeseník.

„Soud nám dal zapravdu ve dvou bodech, a to, že v procesu povolování byla nezákonná závazná stanoviska týkající se zemědělského půdního fondu a krajinného rázu. Soud bohužel na začátku roku zamítl návrh na přiznání odkladného účinku žaloby a nechal investora větrný park stavět do doby vynesení rozsudku, což byl nezákonný a nespravedlivý postup, který způsobil obrovské škody na životním prostředí,“ uvedl.

O odvolání spolku proti územnímu a stavebnímu řízení by měl dále rozhodovat krajský úřad. „Pokud úřad nebo investor nepodá proti rozsudku kasační stížnost,“ upřesnil Josef Kapitán.

Čekalo se na technologii 

U Jívové v uplynulých měsících probíhaly přípravné práce. Následně začala výstavba základů budoucích větrných elektráren. Na samotnou technologii čekal investor vzhledem k velké poptávce.

„Situace je momentálně taková, že dodací termíny na technologii se prodlužují a je pravda, že mohou dosahovat až dvou let,“ sdělila vloni v létě Olomouckému demíku společnost Synergion Jívová.

Na kopci mezi Jívovou a Hraničnými Petrovicemi se roky točí dva nejstarší větrníky na Olomoucku. Kromě větrné farmy Horní Loděnice jsou na dohled stožáry s rotory u Rejchartic nedaleko Moravského Berouna.

Beroun: Lepší se boomu zúčastnit a mít zisk

S investorem po letech jedná také Moravský Beroun. Zastupitelé před pár dny vybrali jednoho ze šesti zájemců o výstavbu větrníků na katastru města.

„Nakonec jsme dostali šest nabídek. O moc se nelišily. Na zastupitelstvu jsme vybrali tu z našeho pohledu nejvýhodnější a nyní budeme s developerem jednat konkrétněji. Nachystá vizualizace a finanční přínosy pro město, s čímž bychom seznámili zastupitele a občany. Pokud dostane souhlas, můžeme podepisovat smlouvu, což vidím nejdříve na konci letošního roku, spíše počátkem toho dalšího,“ sdělil Deníku starosta města Jan Hicz.

Přesný počet větrníků podle něj vyplyne až ze zpracovávaných podkladů, které investor předloží. Maximum v lokalitě Nové Valteřice – Čabová je 11 strojů.

„Zájem mají ještě o další lokalitu, konkrétně směrem na Dětřichov. Zde by jich mohlo vyrůst až pět,“ přiblížil starosta Moravského Berouna.

Berounští byli před 10 lety proti výstavbě větrných elektráren, ale doba se podle starosty změnila. Podle větrných map je oblast kolem Moravského Berouna jednou z nejlepších na výstavbu větrných parků v Česku.

„Co víme i od developerů, tyto větrné parky se budou i nadále rozšiřovat. Z našeho pohledu je lepší se tohoto boomu účastnit a mít jistý zisk. Ale samozřejmě nás při schvalování spolupráce s developerem bude zajímat také dopad na krajinu, ke které chceme přistupovat pokud možno co nejcitlivěji,“ dodal.