Rekonstrukce objektu, do které se nyní chtějí pustit Srbové, byla plánována již od začátku devadesátých let. Zkomplikoval ji ale rozpad Jugoslávie, která byla majitelem objektu i pozemku.

Problémem však zůstává stále nedořešené vlastnictví celého objektu, to by se ale mělo již brzy změnit.

„Město Olomouc by mohlo zajistit prostředky na obnovu mauzolea, v katastru nemovitostí je však jako vlastník zapsáno Velvyslanectví Jugoslávie, tedy dnes již neexistující subjekt. Zástupkyně srbské ambasády přislíbila, že majetek bude co nejdříve připsán Srbsku, aby se mohlo začít pracovat na projektu oprav,“ informovala Silvie Malinovská ze zahraničního oddělení olomoucké radnice.

Zástupci srbského památkového ústavu posuzovali aktuální stav budovy, aby mohli naplánovat postup prací. Zájem o úspěšné dořešení majetkových vztahů má ale také samotná srbská vláda.

„Technické řešení rekonstrukce tak velkým problémem není. Situace kolem ostatků vojáků je citlivá spíše eticky, velká část z nich je totiž anonymních. Pohřbeni by ale měli být se vší pietou, kterou si jako bojovníci zaslouží. Těším se, že při mé další návštěvě budu již svědkem otevření opraveného mauzolea, které se tak stane důstojnou součástí vašeho krásného města,“ řekla před památníkem Vera Pavlovič Lončarski, ředitelka památkového ústavu v Bělehradě.

Před dvěma lety se o rekonstrukci památníku zajímali představitelé Slovinska, ti ale nakonec od záměru upustili.

Náklady na rekonstrukci: asi třicet milionů

Památkáři kalkulovali náklady na rekonstrukci již v roce 1995, tehdy se jednalo o pět milionů korun, v roce 2006 se ale odhadované náklady vyšplhaly už na 12,5 milionu.

„Aktuální odhady hovoří o více než dvojnásobku, rekonstrukce tak může stát okolo třiceti milionů korun,“ dodal Jindřich Garčic, šéf odboru kultury a památkové péče na olomouckém Krajském úřadu.

Hrobka mauzolea s ostatky vojáků byla zazděna koncem šedesátých let minulého století. V roce 1997 musela být hrobka otevřena kvůli sanaci objektu po povodních, práci financoval ze svých zdrojů olomoucký magistrát.

Vyzdívku vchodu do hrobky teď dělníci opět odstarnili kvůli úterní návštěvě odborníků ze Srbska. Ti si tak mohli prohlédnout i místa, kde jsou uložené ostatky jihoslovanských vojáků.

„Přes veškerou snahu se obávám, že povodeň stejně v prostoru mauzolea zanechala své stopy. Doufám ale, že tato návštěva byla takovým základním kamenem další spolupráce, která snad konečně bude úspěšně završena,“ uvedl Karel Šindlář, předseda Sdružení podnikatelů pro kontakt s Jugoslávií.

Ten byl spolu s kolegou Radovanem Battou právě v roce 1997 inicátorem jednání o rekonstrukci objektu.

Mauzoleum jugoslávských vojínů stojí v olomouckých Bezručových sadech od roku 1926 a navrhl jej tehdy architekt Hubert Aust, mimo jiné i autor mohutné stavby Husova sboru na Legionářské ulici a také žák slavného prvoligového architekta Josipa Plečnika.

Jedenáct metrů vysoká kaple uchovává na uměle navezeném pahorku ostatky téměř patnácti set jugoslávských vojáků, kteří zemřeli v olomouckých vojenských nemocnicích během první světové války.