Po proměně zůstane v přízemí zachována současná prodejna potravin, ve druhém podlaží se počítá s vysokoškolskými kolejemi a ve třetím až sedmém podlaží jsou navrženy jedno a dvoupokojové nájemní byty s vyšším standardem vybavení.

V nejvyšším patře vznikne japonská restaurace. Fasádu doplní balkony, jejichž součástí budou stromy, zelené budou také střechy budovy.

Bydlení pro vysokoškoláky nabídne kromě jednotlivých pokojů také kuchyňky, prádelnu, studovnu či fitcentrum.

„Ve třetím až sedmém patře vzniknou nadstandardní nájemní byty pro mladou generaci. V osmém patře bude fungovat japonská restaurace s příjemnou terasou, jejíž součástí bude také vzrostlá zeleň. Budova bude mít v úrovni druhého a nejvyššího podlaží zelenou střechu. V domě by mohlo bydlet přibližně stopadesát až stosedmdesát nájemníků,“ předpokládá olomoucký architekt Miroslav Pospíšil, který je autorem projektu na proměnu Jednoty.

Padesát stromů na fasádě

Projekt pro stavební povolení na kompletní proměnu chátrající budovy bývalé Jednoty je před dokončením. Fasádu polyfunkčního domu má zdobit přibližně padesát stromů, což je nejen pro Olomouc neobvyklé řešení.

Na plochách fasád budou zavěšené balkóny, jejichž součástí budou speciální boxy se závlahou. Porostou v nich pro tyto účely vypěstované stromky, například sibiřské břízy, které budou pozitivně ovlivňovat klima v okolí stavby.

Stromy umístěné na fasádách a střechách vyprodukují denně kolem 25 tisíc litrů kyslíku, což je množství dostačující pro sedm desítek lidí na jeden den. Zeleň na fasádě snižuje také náklady na chlazení budovy a zároveň absorbuje oxid uhličitý z ovzduší. Stromy se budou udržovat tak, aby měly stále stejnou velikost.

„Změna vnějšího vzhledu budovy má symbolizovat změnu funkce domu, změnu jeho atmosféry. Chceme se pokusit promítnout do fasád domu energii, rozmanitost jeho obyvatel a také současný životní styl, pro který je typický pozitivní přístup k přírodě a její ochraně,“ popsal architekt.

Varianta s bistrem i bez

Projekt pracuje se dvěma variantami ve Švédské ulici. První uvažuje s malým proskleným bistrem, ve kterém by si kolemjdoucí mohli koupit pokrmy z japonské restaurace umístěné v nejvyšším patře.

Druhá varianta je bez bistra, pouze se vstupem do výtahu, který hosty doveze do restaurace. S úpravami se předběžně počítá také v Divadelní ulici. Tam nyní chodci procházejí kolem rampy pro zásobování prodejny potravin a zákoutí s kontejnery na odpadky.

Zázemí pro zásobování zůstane na stejném místě, ale bude od pohledů kolemjdoucích odcloněno kovovým lamelovým paravánem podobně, jako je tomu u nákupní galerie Moritz, ale bude se jednat o „jemnější“ provedení.

Z trávníků před budovou bývalé Jednoty by po rekonstrukci měly zmizet dvě rozměrné „krabice“ stávající vzduchotechniky, protože pro moderní způsob větrání už nebudou nutné.

„Rozsah obnovy okolí domu závisí na postoji města k rekonstrukci. To se týká nejen prostoru na třídě Svobody, ale zejména ulic Divadelní a Švédská. Investor je připraven podílet se na úpravě okolních ploch v objemu, který vyplyne z probíhajících jednání. Existuje tedy reálná šance na zkultivování nejen objektu bývalé Jednoty, ale také jejího okolí,“ poznamenal architekt Miroslav Pospíšil.

Z historie budovy Jednoty

Na ploše, kterou budova nyní zabírá, stávalo v minulosti osm historických domů, které byly zbořeny. Stavba Jednoty začala v roce 1969, dokončena byla o pět let později.

close Budova Jednoty v centru Olomouce se začala stavět v roce 1969, dokončena byla v roce 1974. info Zdroj: Zdroj: atelier-r, Miroslav Pospíšil zoom_in Budova Jednoty v centru Olomouce se začala stavět v roce 1969, dokončena byla v roce 1974. „Ve své době to byla výrazná novostavba v městském centru. Vycházela ze zásad funkcionalismu a měla svou architektonickou kvalitu. Přízemí sloužilo ke komerčním účelům, ve druhém patře byla kromě kavárny i čínská restaurace s letní terasou, která propojovala dům s ulicí a zároveň ´odlehčovala´ celou šestipodlažní vertikální hmotu. Budova tehdy měla svou kvalitu. Poté, co před dvaceti lety došlo k uzavření letní terasy, je jasně vidět, jak kvůli tomu zásahu ztěžkla celá hmota objektu a změnil se jeho charakter. Součástí stavebního povolení na uzavření terasy tehdy byla také proměna fasády v podobném duchu, ke které již nedošlo,“ řekl k historii budovy olomoucký architekt Miroslav Pospíšil.