Největší výstavní sál kulturní instituce zaplnily archiválie, plány, malby, mechanizmy, číselníky, sochy i figury, které dílo doprovázely či doprovázejí od 15. století do současnosti. Expozice je rozdělená na 12 částí.

„K vidění je unikátní soubor originálních uměleckých a technických součástek orloje. Veřejnost se také dočte různé zajímavosti a dozví se jména autorů konkrétních návrhů maleb či plánů,“ řekl ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Břetislav Holásek.

Autorem výstavy je Radim Himmler, ředitel Muzea Komenského v Přerově. Neopomenul fakt, že orloj je nejnavštěvovanější památkou města a jednou z nejnavštěvovanějších v celém kraji. Předmětem obdivu se však stává i u místních obyvatel.

„K nejpozoruhodnějším exponátům patří rekonstrukce číselníkové části orloje z roku 1746 se složeným ukazovacím soukolím astronomického číselníku včetně unikátního Fabriciova astrolábu. Za zmínku stojí rovněž soubor pohyblivých figur z pseudogotické přestavby orloje v roce 1898,“ zdůraznil Himmler.

Narození Stalina v kalendáriu

Současná podoba orloje na Horním náměstí vznikla v roce 1955. Podle autora výstavy i ředitele muzea by si památka z éry socialistického realismu zasloužila mírnou obměnu. Emoce budí například kalendárium.

„Důležité milníky historie jsou na něm označeny červeně. Mezi nimi třeba narození Stalina, zahájení Velké říjnové socialistické revoluce nebo úmrtí Lenina. Podle mého názoru tam takové události dnes už nemají co dělat. Minimálně by nemusely být zvýrazněny,“ reagoval Holásek.

Někteří lidé však oponují, že je to nesmazatelná součást historie a podoba kalendária by se měnit neměla.

Výstava by nemohla vzniknout bez vstřícnosti celé řady institucí. Skvosty ze svých fondů zapůjčilo místní muzeum umění či státní okresní archiv. O olomouckém orloji vznikla při této příležitosti také publikace. Stostránkový katalog plný faktických informací a fotek lze zakoupit na recepci vlastivědného muzea.