Historik: Olomoucký hrad snese srovnání s Hradčany

Olomoučané znají název „Na hradě“ coby pojmenování oblasti u Žerotínova náměstí. Jako „Olomoucký hrad“ se ale také označuje Václavské návrší. Znamená to tedy, že máme v Olomouci hrady dva?

S těmi dvěma hrady je trošku potíž. Je pravda, že dnes se říká „Na hradě“ lokalitě v okolí kostela svatého Michala. Ve skutečnosti tam ovšem nikdy žádný hrad nestál. Nacházelo se tam fojtství – tedy opevněný dvorec panovníkova zástupce ve městě. Z toho důvodu se říkalo tomuto místu „Na hradě“. Pojmenování vycházelo také z toho, že se jedná o jedno z nejvýše položených míst v Olomouci. Jeho poloha je také opředena různými mýty a předpokládala se tam i pohanská svatyně.

Takže ten „pravý“ hrad v Olomouci máme hledat v okolí katedrály na Václavském náměstí?

Přesně tak. Jediný hrad v klasickém slova smyslu souvisí s dómským areálem – tedy lokalitou, které se dnes říká Olomoucký hrad. Ještě dříve, než tam byl dóm, se na tomto místě nacházelo sídlo přemyslovských údělných knížat. Ve Znojmě, Brně a v Olomouci byla panovnická centra, odkud Přemyslovci vládli. V Olomouci si tehdy logicky vybrali lokalitu na návrší. Hrad měl vždy pevnostní charakter.

Dá se Olomoucký hrad srovnat s jinými významnými památkami?

Areál Olomouckého hradu je do značné míry porovnatelný s Pražským hradem. Stejně jako na Hradčanech se zde spojuje role panského sídla s církevní složkou, což symbolizuje i katedrála. V Olomouci vzniklo knížecí sídlo v první polovině jedenáctého století a o sto let později došlo vedle katedrály i ke vzniku nového sídla biskupů. A po polovině století třináctého k tomu přibylo ještě sídlo kapitulního děkana. Na malém návrší tak vedle sebe existovaly hned tři významné rezidence – sídlo panovnické moci v osobě knížete, moravského biskupa a kapitula. Něco podobného můžeme najít kromě Prahy třeba i v krakovském Wawelu.

Jak dlouho tato tradice trvala?

Netrvala příliš dlouho, postupně převážilo sídlo děkana, které přetrvalo až do dvacátého století. Za války, v roce 1941, bylo na čas propůjčeno kněžskému semináři a po válce bylo děkanům zkonfiskováno. Až v devadesátých letech se kapitula vrací. V roce 1998 pak došlo k dohodě mezi arcibiskupstvím a ministerstvem kultury, že prostory dnešního Arcidiecézního muzea svěří na padesát let do odborné správy Muzea umění Olomouc.

Které památky v hradebním komplexu jsou obzvláště cenné?

Nejvýznamnější je samotný konglomerát budov, který se podobá Hradčanům. Na prvním místě je katedrála s románským základem. Dále je to biskupský palác, který nechal postavit biskup Jindřich Zdík ve čtyřicátých letech dvanáctého století. Významnou památkou je i goticko-renesanční kaple svaté Anny, ve které se také odehrávaly volby biskupů. Dochovala se i část původního románského opevnění.

Stavby se během staletí značně proměnily až do dnešní podoby. Proč k tomu došlo?

Budovy samozřejmě utrpěly především za válek. Nejvíce během války třicetileté, když císařští vojáci obléhali Olomouc okupovanou Švédy. V důsledku dělostřeleckých útoků z budov zvláště na severní straně moc nezbylo. Také samotná katedrála doznala mnoha stavebních proměn. Nejvážnější pohromou pro ni byl požár ze začátku devatenáctého století, kdy shořelo její průčelí a poté bylo klasicistně přestavěno. Novogotickou tvář, která byla výsledkem jakési tehdejší „módní vlny“ v architektuře, ale měla i symbolicky povýšit zdejší dóm, dostala na konci devatenáctého století.