O otevírání se orientačního běhu širší veřejnosti či pronikání moderní technologie na klasické tratě v exkluzivním interview povídal Ivan Matějů, generální sekretář Českého svazu orientačního běhu.

„Nervózní nejsem, poněvadž už jsem starý harcovník, který už dělá druhé mistrovství světa, má za sebou několik juniorských mistrovství světa, několik světových pohárů, několik parkových světových závodů. Možná trošku unavený, ale nervózní ne,“ tvrdí s pověstným nadhledem jedna z nejdůležitějších postav tohoto sportu u nás.

Rozhovor

Mistrovství světa v orientačním běhu je vcelku nevšední akcí. Kdybyste měl vybrat z programu něco, co by si sportovní fanoušek určitě neměl nechat ujít, co by to bylo?
Já bych samozřejmě správně měl doporučit všechno. Mistrovství světa se skládá ze čtyř finálových závodů – sprintu, krátké trati, dlouhé trati a končíme štafetami. Kdybych měl vypíchnout, tak by to byl sprint v Olomouci. Ten bude velmi krásný, závodit se bude v historickém centru se startem a doběhem přímo na Horním náměstí. Druhá polovina trati bude v krásných parcích.

Závodit se bude ale i jinde než v Olomouci.
Potom to bude také krásný terén, kde se poběží krátká trať – tzv. middle. Ta nás zavede přímo pod hlavní hřeben Jeseníků, do Staré Vsi u Rýmařova. Byl jsem se tam teď nedávno podívat a to je přímo Kanada. Samozřejmě nejdramatičtější jsou vždy štafety. Už vzhledem k tomu, že Česká republika je sice ne přímo štafetovou velmocí, ale většinou, když se nám podaří medaile, tak je to ve štafetě.

Avizovaným mottem šampionátu je - Mistrovství světa 2008 pro všechny. Co se pod tím skrývá?
Vedle hlavních mistrovských závodů pro ty nejlepší atlety světa děláme ještě takzvané závody pro širokou sportovní veřejnost – orienteering festival. To je šest etap, přibližně stejných jako ty, na kterých se koná mistrovství světa. Není to úplně totožné, protože jsou tam někde i přísné limity od ochranářů nebo nemůžeme samozřejmě uzavřít centrum Olomouce na dva dny, aby se v ní jenom běhalo. Ale řada těch závodů se koná přímo v terénech mistrovství světa. Plus ještě ve středu se koná Gigasport cup, což je zase náborový závod pro širokou veřejnost, zejména pro děti. Takže lidé mají možnost, kromě toho, že se podívají na nejlepší orientační běžce světa, si také sami zasportovat.

Kolik se najde takových amatérských závodníků mezi veřejností?
Přihlášeno je už asi přes 1600 lidí. Což je podle našeho názoru velmi pěkné. Je mezi nimi hodně cizinců, ti tvoří zhruba polovinu. Hodně je tam i školní mládeže i veteránů, takže je to skutečně pro všechny.

Jak je na tom orientační běh a moderní technologie?
V současné chvíli je velice patrný přechod na moderní technologie. Poběží se tady se systémem track track, což je v podstatě GPS. Takže i diváci budou mít možnost sledovat, jak se závodník pohybuje apod. Navíc je tu onen televizní projekt, který na světě doposud neměl obdoby. Děláme několik přímých přenosů a jeden záznam, který ale půjde hned ten den. A přímý přenos u orientačního běhu je nesmírně složitá záležitost. Je třeba zajistit spojení s režijním vozem, to je někdy i dva kilometry, všechno se musí propojovat kabely.

Na území České republiky, resp. Československa už dva šampionáty proběhly. V roce 1972 ve Starých splavech, v roce 1991 v Mariánských lázních. Proč padla v roce letošním volba na Olomouc a okolí?
Ve zkratce, my jsme kandidovali na mistrovství světa už v roce 2007. Tehdy jsme měli projekt s Libercem, který byl výborně připravený. Byli jsme ve spojení i s organizátory mistrovství světa v lyžování. Postoupili jsme společně s Ukrajinou se stejným počtem hlasů do druhého kola a o pořadateli rozhodoval los, jenž dopadl šťastně pro Ukrajinu. O rok později jsme kandidaturu opakovali, ale už ne s Libercem, protože jim bylo zatím přiděleno mistrovství světa v lyžování. Tudíž by se komplikovala zejména finanční stránka věci. Tu rukavici pozvedla Olomouc. Je to poprvé na Moravě, takže by to mělo být zase i určitým impulzem do těchto končin, aby se i zde ten orientační běh více rozvíjel. Vznikne spousta nových, kvalitních orientačních map a i oddíly na tom vydělají.

Vy jste mimo jiné i finančním ředitelem mistrovství. V jakých sférách se pohybují náklady na takovouto akci?
Orientační běh není zase tak finančně náročný sport jako třeba tenis nebo fotbal. Pohybujeme se trošku v jiných číslech, ale to neznamená, že je to zadarmo. Máme zhruba vyrovnaný rozpočet, který se pohybuje okolo čtrnácti milionů.

Součástí šampionátu bude i mistrovství světa v trialu. Co si pod tím můžeme představit?
Trial je nová disciplína, která je určena pro zdravotně handicapované, aby i oni se v tom orientálu mohli nějakým způsobem realizovat. Je to soutěž, která preferuje ty technické, mapové dovednosti před těmi fyzickými. Bude to letos už třetí mistrovství světa. Vedle toho se uskuteční i klasický závod jenom pro vozíčkáře. To je u nás velmi oblíbená disciplína.