V rozhovoru pro Deník popisuje současnou situaci na infekčním oddělení prostějovské nemocnice. Právě zde jsou hospitalizovaní pacienti s diagnózou Covid-19 z celého Olomouckého kraje.
Pane primáři, jak probíhá standardní léčba pacientů napadených koronavirem na infekčním oddělení?
"Standardní léčba probíhá především v podání symptomatických léků, tedy léků k potlačení příznaků jako je kašel, teploty, rýma, bolesti a jiné. V případě bakteriální superinfekce podáváme antibiotika. Pacienty rehydratujeme, pečujeme o jejich vnitřní prostředí. Zkoušíme i jiné postupy, kdy využíváme zkušeností kolegů ze zemí, kde již mají více zkušeností s léčbou těchto pacientů."
Máte na svém oddělení jen “lehčí” nebo i těžší případy? A jak obyčejně probíhá „lehký“ průběh onemocnění?
Na infekčním oddělení leží lehčí až středně těžcí pacienti, kteří nevyžadují intenzivní péči. V případě komplikací musíme volit překlad na oddělení intenzivní péče, tedy oddělení anesteziologicko-resuscitační (ARO). Typický pacient s mírnými příznaky vykazuje celkovou slabost, bolí jej klouby, svaly, hlava, může mít rýmu, zpravidla bývá různě těžký kašel a teploty. U lehčích pacientů nebývá dušnost ani výrazné bolesti na hrudi.
Sledujete vývoj zdravotního stavu u pacientů, kteří museli být přeloženi na ARO k vašim kolegům?
Ano, naše pacienty, které jsme byli nuceni přeložit, sledujeme. Jednak nás zajímá jejich další osud, jednak se stále učíme, co nového nám COVID 19 připraví, abychom byli připraveni na komplikace u dalších pacientů, kteří přijdou.
Probíhá v těchto případech mezioborová spolupráce napříč odděleními? Jak?
Mezioborová spolupráce funguje v moderní medicíně stále. Žádný lékař neumí vše. My získáváme zkušenosti od lékařů intenzivní péče, oni zase konzultují problémy z oblasti infekční medicíny. Věřím, že naši pacienti z toho profitují.
I váš první vyléčený pacient byl zprvu ve stavu vážném. Čemu připisujete zlepšení zdravotního stavu a následné úplné uzdravení?
Náš první a zároveň první vyléčený pacient, měl opravdu v úvodu těžký zánět plic. Myslím, že těžil ze svého celkově dobrého zdravotního stavu. Podařilo se nám zabránit větší bakteriální infekci tím, že byl striktně izolován. Jinak léčba probíhala symptomaticky. Důležité bylo také to, že pacient byl trpělivý a dbal všech doporučení. A měl i nutnou dávku štěstí.
MUDr. Zdeněk Prokeš se narodil v roce 1968, vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, na které promoval v roce 1992. Po ukončení studií nastoupil na interní oddělení prostějovské nemocnice.
Od roku 1996 pak pracoval na infekčním oddělení, kde od roku 1998 zastával funkci zástupce primáře, od roku 2009 je na oddělení primářem.
Získal atestaci I stupně. v oboru vnitřního lékařství i nadstavbovou atestaci v oboru přenosných nemocí.
Zdeněk Prokeš je členem Společnosti infekčního lékařství a České hepatologické společnosti. Aktivně se podílí na činnosti ATB centra v prostějovské nemocnici.