Řeč je o Jindřichu Františku Bobligovi z Edelstadtu. Obávaném inkvizitorovi, který vedl čarodějnické procesy na Šumpersku.

Zlikvidoval přes 100 lidí, mezi nimi šumperského děkana Kryštofa Aloise Lautnera. Oblíbeného kněze dostal na hranici přesně před 330 lety.

Životy Bobliga i Lautnera jsou spojeny s Olomoucí.

Lautner ve městě studoval a v roce 1656 byl v Olomouci vysvěcen na kněze. Ve městě krátce kaplanoval.

Boblig v Olomouci delší dobu žil a odtud vyjížděl do Velkých Losin.

V Olomouci, tehdy druhém nejbohatším městě Markabství moravského, vlastnil krčmu „U divého muže".

Kdo by však chtěl posedět v prostorách, v nichž pobyl strůjce procesů s „čaroději", má smůlu. Středověká putyka už neexistuje.

„Hostinec nemá pokračování do současnosti. Dodneška se nedochoval žádný z této doby," sdělil historik Milan Tichák.

Navíc nikdo neví, kde dům s Bobligovou krčmou stál. Spekuluje se o Ztracené ulici.

„Ano, ale nejsou pro to žádné důkazy. Archeologie toto neumí vyřešit. Když najdeme hrnek, nejsme schopni říct, kdo z něj pil," vysvětloval archeolog Karel Faltýnek.

Vychytralý, odvážný a mstivý

O tom, že Boblig žil v blízkosti olomouckého Horního náměstí, je přesvědčen spisovatel Michael Weber, autor Zpovědi inkvizitora.

Než se pustil do psaní příběhu známého z pera Václava Kaplického – Kladivo na čarodějnice – strávil hodně času v archivech, povídáním s historiky i psychology, aby postavy čarodějnických procesů vykreslil co nejvěrněji.

„Ani velmi pečliví němečtí historici z počátku 20. století neuvedli, kde Boblig bydlel. Nepomohly ani takzvané lozunky – soupisy městských dávek," sdělil Weber.

Jak spisovatel vidí obávaného inkvizitora?

„Bobligem jsem se zabýval skutečně dlouho. Určitě to byl velmi zarputilý a mstivý člověk, který postupoval krůček po krůčku, nezdráhal se manipulace, až nakonec dosáhl svého," charakterizoval stárnoucího muže, jehož inkvizitorská kariéra přišla po jeho šedesátce.

„Rozhodně byl vzdělaný, ač nedokončil studia, a zároveň velmi vychytralý. Odvaha mu nechyběla. Dosti riskoval, když se opřel do vrchnosti," vykresloval inkvizitora, který si vybíral nevinné oběti, aby zlikvidoval odpůrce, a přiznání si vynucoval mučením.

Vtipný člověk, co nesnesl odpor

Ve vztahu k lidem měl Boblig dvě naprosto odlišné tváře.

„Vtipný chlapík, se kterým by člověk s chutí zašel do hospody, protože je s ním sranda, je dobrým vypravěčem, je sympatický, někdy až žoviální. Uměl si lidi získat, vesničané mu šli na ruku, nechal je donášet. Hraběnka Angelia Anna Sibylla de la Galle, rozená Žerotínová, mu velmi důvěřovala," popisoval spisovatel Weber.

„V mučírně a obecně ve vztahu k člověku, který mu kladl odpor, byl někým naprosto jiným. To on totiž nesnesl," doplnil.

Boblig je často vykreslován jako člověk lačný majetku obětí čarodějnických procesů.

Podle spisovatele Webera ale jeho touha po penězích zdaleka nedosahovala hamižnosti bývalého šumperského rychtáře Františka Ferdinanda Gaupa. Tento „padouch" je ve Weberově knize hlavním vypravečem.

„Boblig nebyl hnán pouze svým fanatismem, vírou v Boha. V pozadí je znát snaha o zisk. Ne však v takové míře, jako u Gaupa, to byl lump a zmetek. Boblig, ač se to moc neví, měl ženu a později druhou, mladší," uvedl spisovatel.

Olomoučtí radní Bobliga "nepřipustili"

Boblig vedl souboje s „čaroději" na Jesenicku a Šumpersku. Usiloval také o angažmá v Olomouci.

Radní ale nechávali upozornění na čarodějnictví ve městě bez odezvy. Podle historiků byli někteří spřízněni s obviněnými měšťany na Šumpersku a cítili, že vstupem obávaného inkvizitora do Olomouce by ohrozili sami sebe.

Po stížnostech inkvizitora u knížete Lichtejnštejna, který se obrátil na samotného císaře Leopolda I., sice bylo otevřeno inkviziční řízení, radní a jejich doklady o činnosti Bobliga však byli silnější.

Císař tehdy měl Bobligovi nepřímo vzkázat, aby nepřekračoval pravomoci.

Inkvizitor zemřel v Olomouci 27.ledna 1698.

Kladivo na čarodějniceČarodějnické procesy na Šumpersku literárně zpracoval Václav Kaplický v knize Kladivo na čarodějnice a Otakar Vávra ve stejnojmenném filmu.
Právě kněz Kryštof Alois Lautner je ústřední postavou obou děl. Není vyloučeno, že brzy vznikne další snímek o honech na čarodějnice na Šumpersku.
Michael Weber, autor Zpovědi inkvizitora, která vyšla v roce 2014, v současnosti jedná o zfilmování knihy.

330 let od popravy kněze Lautnera

Statečný a mírumilovný člověk, který celý svůj život zasvětil službě druhým, skončil před 330 lety v plamenech. Upálen byl 18. září 1685 v Mohelnici.

Oblíbený duchovní Kryštof Alois Lautner byl jednou z mnoha obětí honu na „čarodějnice" na Šumpersku. Rozpoutal jej František Jindřich Boblig z Edelstadtu, který měl zkušenosti s vedením procesů ve Slezsku.

Inkvizitora nechala povolat hraběnka Angelia Anna Sibylla de la Galle kvůli přestupku místní žebračky.

Následovala štvanice, do které inkvizitorovi zasahoval Lautner, který se snažil pomoci nařčeným farníkům.

Boblig proto začal shromažďovat důkazy proti duchovnímu. K tomu mu posloužili obvinění, především jejich mučení.

Lautner byl nakonec v srpnu 1680 zatčen a vsazen do mírovského vězení.

Byl vystaven mučení a tortuře trvající dva týdny. Nato podepsal přiznání, které ale následně odvolal.

Biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu jej však zbavil duchovních hodností a rozhodl o jeho vydání katovi.

Arcibiskup Graubner: Rehabilitovat Lautnera? NelzeOblíbený šumperský děkan Kryštof Alois Lautner, jedna z obětí čarodějnických procesů na Šumpersku, se nedočká právní rehabilitace.

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner v roce 1998 ustavil komisi historiků, kteří měli za úkol prozkoumat veškeré dostupné dokumenty k procesům, jejichž obětí se stala více než stovka lidí, a ta dospěla k závěru, že církev nemůže provést rehabilitaci.

„Mohl jsem pouze vyjádřit lítost a omluvit se za svého předchůdce, pokud měl nějaký podíl viny, který ovšem nejsme schopni dnes dokazovat, a děkanu Lautnerovi projevit úctu odhalením pamětní desky na budově tehdejší fary," reagoval arcibiskup Graubner a zmínil tehdejšího biskupa, který se nechal zlomit a děkana Lautnera vydal inkvizičnímu soudu.

Inkvizitor František Jindřich Boblig z Edelstadtu tehdy, podle dostupných informací, shromáždil proti Lautnerovi výpovědi 30 svědků. Nato biskup svolil k jeho zatčení.

Historici několik let procházeli archivy a pročítali dostupné materiály o inkvizici a čarodějnických procesech na Šumpersku.

Podle jejich závěru soud místního opatství, který nebyl církevní, dnes nemá žádné nástupnické soudy.

„Církev proto nemohla provést rehabilitaci," vysvětloval mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.

Arcibiskup Graubner očistil Lautnerovo jméno v červnu 2000, kdy v Šumperku odhalil upálenému děkanovi pamětní desku. Již dříve poukázal na to, že čarodějnické procesy byly u nás v rukou světských soudů.

Právě do kapes soudců putovala většina majetku obětí čarodějnických procesů.

Připomněl, že na tažení inkvizice, která nebyla církevní, ale státní, doplatili i duchovní.

Boblig vypracoval obvinění také proti rýmařovskému knězi Baptistovi, v jehož případě nebyla „svědectví" natolik průkazná, aby mohl být zatčen. (tau)