Pořízení nového hromosvodu je však v současnoti nákladnější než v minulosti. Od letošního ledna totiž platí pro instalaci těchto bezpečnostních prvků nová, přísnější norma.

„Zatímco na státních a městských budovách se kontroly hromosvodů provádí pravidelně, u devadesáti procent soukromých staveb chybí. Zhruba padesát procent domků má hromosvod v nevyhovujícím stavu,“ sdělil Vladimír Kolář z Olomouce, který se montáží a revizemi hromosvodů zabývá.

Dodal, že především budovy postavené do roku 1950 mají sice na střeše čtyřmetrovou tyč, ale od ní vede jen jeden drát ke zemnící desce. Funkčnost takové ochrany před bleskem je podle odborníků velmi pochybná. „Až později se totiž začaly instalovat hromosvody podle norem vytvořených na základě měření a výpočtů,“ podotkl Kolář.

Jeho slova potvrzuje i Pavel Svoboda z Choliny, který hromosvody montuje a kontroluje především na Litovelsku. Podle jeho zkušeností je v této oblasti procento hromosvodů ve špatném stavu ještě vyšší.

Od začátku letošního roku platí v souvislosti s instalací hromosvodů nová, přísnější norma, kvůli které se stavebníkům ochrana před bleskem prodraží.

„Zatímco podle dřívější normy stačilo u menších budov jedno uzemnění, nyní musí mít každá stavba minimálně dvě. Čím větší je obvod půdorysu budovy, tím musí být svodů více,“ objasnil Svoboda.

Nové předpisy zpřísňují ještě některé další technické parametry. Mimo to ukládají revizi hromosvodu nejméně jednou za čtyři roky. Jeho funčnost je třeba nechat prověřit odborníkem také po každém zásahu bleskem. Montáž nového zařízení se navíc neobejde bez projektové dokumentace.

Většina oslovených specializovaných firem odhadla, že pořízení nového hromosvodu na středně velký rodinný domek vyjde nyní zhruba na 15 až 20 tisíc korun. „Stávající hromosvody je ale možné opravit podle původních norem,“ upřesnil Svoboda.

Majitelům budov s vadnými či chybějícími hromosvody žádný postih nehrozí. Stav zařízení na ochranu před bleskem na již stojících domech nemá při současné legislativě nikdo právo prověřovat.

„Stavební úřady hromosvody kontrolují pouze při kolaudaci nových budov. Ale v praxi to vypadá tak, že si často správu k nim ani nevyžádají,“ uvedl stavební technik, který si nepřál být jmenován, protože dozoruje výstavbě několika rodinných domků na Olomoucku.

Podle hasičů i revizních techniků by však neměli lidé ochranu před bouřkovými elektrickými výboji podceňovat. „Zásah blesku do nechráněné či špatně chráněné střechy může způsobit vypálení televize, počítače či celé elektroinstalace. V horším případě může blesk proniknout až na krovy a zapříčinit požár,“ upozornil Kolář.

Vedoucí oddělení stavební prevence olomouckých krajských hasičů Zdenka Gabčanová doplňuje, že pokud není hromosvod v pořádku, je to pro objekt i jeho uživatele ještě nebezpečnější, než kdyby tam žádný nebyl.

„V roce 2008 způsobil úder blesku na území České republiky u objektu s hromosvodem celkem 9 požárů s přímou škodou zhruba 1 milion 400 tisíc korun a u objektů bez hromosvodu 32 požárů se škodou přesahující deset milionů korun,“ uvedla Gabčanová.

V Olomouckém kraji loni vzplály dva objekty bez hromosvodu a jedna budova chráněná hromosvodem.