Zvony totiž ve čtvrtek odletěly na dovolenou do Říma, jako pokaždé o Velikonocích. Sobotní poledne tak ještě ohlašovali takzvaní hrkači. V Senici jich do ulic vyrazilo dvacet šest.

Armáda děvčat a chlapců aktivovala své dřevěné zbraně těsně před dvanáctou hodinou. Spousta z nich měla už jednu dnešní šichtu za sebou.

„Chodíme v 6 ráno, v poledne a v 18 hodin. Většinou se hrkači dělí na dvě nebo tři skupinky, ale tuhle poslední obchůzku jdeme všichni pohromadě,“ vysvětlil vedoucí skupiny.

Během ní totiž dobrovolníci vybírají výslužku od lidí. Někteří obyvatelé už čekají před domem s penězi a sladkostmi, další reagují na zazvonění, jiní raději neotevírají vůbec. „Tady nikdo není,“ ozval se tajemný hlas z jednoho domu. Koledníci to vzali s úsměvem a pokračovali v cestě.

Hrkači možná na první pohled působí neorganizovaně, zdání ale klame. Každý má svůj úkol. Několik jedinců musí jít vpředu a zvonit na domy.

Ne moc brzy, aby lidé zbytečně nečekali na ostatní členy skupiny, ale ani ne moc pozdě, aby nevyšli ven, až když rachotící dav zmizí. Tihle vybírají sladkosti, tamti peníze. Kasičky jsou dvě a postupem času v nich přibývají mince i bankovky.

Nejštědřejší dárce do ní vhodil pětistovku. U nejhlučnějšího trakaře se účastníci akce střídají, několikakilometrová pouť se projeví v rukách i nohách, a také ve sluchu.

V místní části Hliníky míjíme velikonočně zdobený strom. Odshora dolů na něm visí kraslice.

„Zdejší ho takhle zdobí už asi čtyři roky. Letos je na něm 1560 kraslic,“ prozrazuje Marie Libičová, která zrovna prochází okolo nás.

Cestou lze narazit i na další ozdoby. A komu výzdoba chyběla, mohl si ji vytvořit právě dnes v kulturním domě. Velikonoční jarmark zájemcům nabídl dílničky pro šikovné ručičky, pletení pomlázek či prodej ozdob a dekorací.

K dispozici byly také mléčné výrobky ze senického zemědělského družstva, Baťkovy bylinkové sirupy, cukroví nebo guláš. Nechyběla ani pohádka pro nejmenší.

Po téměř třech hodinách burácení se hrkači vrací ke kostelu. Část výslužky poputuje na dobrou věc, zbytek si férově rozdělí děti.

Čokolády, lízátka a bonbóny mizí v batozích, taškách či kapsách. Finanční částku je nutné nejdříve sečíst, poté přidělit každému jeho díl. Toho se ujal Jakub Rozsypal.

„Letos se podařilo vybrat 11 272 koruny, což je víc než loni,“ hlásí radostnou zprávu po desítkách minut počítání v místní faře.

Holky a kluci jsou vypláceni podle docházky. Za jednu obchůzku 55 korun, kdo byl přítomen ve všech sedmi případech, vydělal si až 385 korun. A kdo navíc aspoň chvíli tahal trakař, dočkal se příplatku ve výši 300 korun.

Slušné kapesné, za necelé tři dny práce.

Zbylých 1500 korun bude věnováno na opravu hřbitovní zdi. Ta byla zrekonstruována loni díky dotacím a veřejné sbírce, chybějící částku si Římskokatolická farnost Senice na Hané půjčila a teď ji splácí.

Oprava zdi hřbitova stála celkem 2,8 milionů korun.

Mužská část hrkačů a klapačů si v pondělí vykoleduje další výslužku, tentokrát s pomlázkou v ruce. Zvony utichnou opět za rok, na Zelený čtvrtek.