Ztracená kila už prý přibírá zpět, ale v boji hodlá dál pokračovat - jen jiným způsobem.

Co rozhodlo, že jste od protestní hladovky nakonec ustoupil?
Hladovku jsem držel sedmnáct dní a osmnáctý ji pod nesmírným tlakem rodiny ukončil. Dcery byly v zoufalém stavu a postavily mě před hotovou věc. Řekly mi, že buď s hladovkou skončím dobrovolně, nebo začnou jednat. Pochopil jsem, že to myslí zcela vážně. Kdybych ale skončil někde na psychiatrii, tak by to zcela deklasovalo můj Otevřený dopis Miloši Zemanovi. Proto jsem hladovku ukončil. Viděl jsem na dcerách, jak jsou vyčerpané, a dokázal se vžít do toho, že jsou u konce sil. Kvůli mojí hladovce jsem nechtěl v rodině způsobit nějakou tragédii.

Jak jste těch sedmnáct dní bez jídla zvládal po zdravotní stránce?
Z hlediska čistě fyzického mě to docela zaskočilo. Připravoval jsem se na ledasco a myslel si, že budu mít nutkání na jídlo. Proto jsem doma všechno jídlo vyhodil. Nakonec jsem ale dospěl k závěru, že je to zbytečné. Sice jsem slábl a hubl, ale jsem si jistý, že bych se jídla ani nedotknul, vnitřně jsem si to zakázal. Svou umanutostí jsem zřejmě ztratil pud sebezáchovy.

Ryba páchne od hlavy

Jaké bylo první jídlo po skončení hladovky?
Před večeří mi položili na stůl půl krajíčku chleba - a lepší zákusek jsem v životě nejedl. Bohudík lékařské prohlídky dopadly dobře, a tak jsem mohl okamžitě najet na normální stravu, žádné diety, jen kapačky. Velkou výhodou po hladovce je, že všechno, co jím, mi teď mnohem více chutná. Z deseti ztracených kilogramů mám větší polovinu zase na sobě. Musím říci, že jsem během hladovky neměl ani větší krize.

Myslíte si, že váš protest něco změnil?
Mám pocit, že alespoň něčemu pomohl. Chci za každou cenu dosáhnout toho, aby Miloš Zeman už podruhé zvolený nebyl, protože ho v kombinaci s Andrejem Babišem vnímám jako obrovské nebezpečí pro tuto zemi. Říká se, že ryba páchne od hlavy, a tím nejhorším problémem je hlava státu. Přál bych si, aby se, pokud tam bude jiný člověk než Miloš Zeman, konaly předčasné volby. To je můj osobní sen. Ve společnosti, která už procitla, probrala se a bude se chovat zodpovědněji.

Jaké jsou reakce vašeho okolí na ukončení hladovky?
Lidské reakce jsou různorodé a vnímám upřímnou radost všech kolem sebe, kteří mi dávají najevo, jak jsou rádi, že jsem toho nechal. Stále více vnímám také to, že jsem alespoň trochu přispěl k tomu probuzení, že to jistou roli sehrálo, a mí přátelé mi dávají najevo, že ta jiskra tam byla. Někdy zkrátka nastane situace, kdy je potřeba přijít s něčím explozivním. Nejsem radikální člověk, spíše umírněný. Ale když je potřeba občas vyburcovat, tak tento čin udělám.