Krajský soud potvrdil, že nejvyhledávanější památku Olomouckého kraje není možné vydat na základě zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.

Německý řád se však nevzdává. O Bouzov bude bojovat u Nejvyššího soudu ČR.

ČTĚTE TAKÉ: Nahá kráska oživila skálu pod Bouzovem

Konfiskace podle Benešových dekretů

„Dospěli jsme k závěru, že odvolání žalobce důvodné není," sdělila soudkyně Ivana Pikalová, když odmítla námitky Německého řádu, že soud prvního stupně postupoval procesně nesprávně.

Okresní soud podle soudkyně správně posoudil, zda nárok odpovídá zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi a ani v právním posouzení věci mu nelze nic vytknout.

Německý řád podle odvolacího soudu neprokázal naplnění kriterií podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a na druhé straně naopak bylo prokázáno, že hrad Bouzov a movité věci přešly na stát před 25.únorem 1948 konfiskací na základě Benešových dekretů.

„Tento právní závěr na základě provedeného dokazování krajský soud sdílí," sdělila Pikalová.

ČTĚTE TAKÉ: Olomouc i kraj ocenily nejlepší učitele. Tady jsou

NPÚ: Vyvrátili jsme všechna trvzení Řádu

Řád napadl žalobou u okresního soudu NE od Národního památkového ústavu (NPÚ), který v květnu 2014 odmítl podanou výzvu podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.

„Jsme velice rádi, že i odvolací soud dospěl k závěru, že nárok na vydání hradu Bouzov Německým rytířům nepřísluší. Podařilo se nám v průběhu řízení vyvrátit všechna tvrzeni, často účelová, kterými se snažil Německý řád přesvědčit soud o svém nároku," sdělil Petr Wünsch, právní zástupce NPÚ.

„Německý řád v rozhodném období nevlastnil tento majetek ani na minutu a ani minutu jej relevantním způsobem neužíval," vysvětloval k době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990.

ČTĚTE TAKÉ: Bývalý kastelán Bouzova: Německému řádu se stala křivda, ale před rokem ´48

Hrad Bouzov zůstává majetkem státu. Krajský soud v Olomouci ve čtvrtek 30. března 2017 zamítl odvolání Německého řádu. Na snímku právní zástupci Německého řádu (vlevo) a Národního památkového ústavu (dvojice vpravo).

Na snímku právní zástupci Německého řádu (vlevo) a Národního památkového ústavu (dvojice vpravo) u Krajského soudu v Olomouci. Autor: DENÍK/Daniela Tauberová

Co na verdikt soudu říkají přímo obyvatelé Bouzova?ČTĚTE v pátečním TIŠTĚNÉM vydání Deníku 31. března

"Jejich kladný vztah k němectví byl znám"

Spis týkající se Bouzova má přes 4000 stran. Podle právníků NPÚ byla „právně-historická rešerše" velmi náročná.

Bádali v archivech v Olomouci a Opavě i v Národním archivu v Praze.

„Šli jsme po historii správních aktů, zajímali se o vývoj před válkou, po válce a z počátku padesátých let. A samotnou konfiskaci, protože, jak zaznělo u odvolacího soudu, zásadní správní akty nastaly před rozhodným obdobím, tedy před únorem 1948," vysvětlovala Lucie Dietschová, právní zástupkyně NPÚ.

NPÚ šlo také o to dokázat, že Německý řád po roce 1945 řádně nepožádal o vrácení svého majetku, který byl konfiskován Německou říší, jak měl podle zákona č.128 z roku 1946.

„To jsme prokázali zcela jednoznačně," uvedl Petr Wünsch.

Jedině podle tohoto zákona se řád mohl domoci majetku, a to podáním žalobního návrhu u příslušného okresního soudu.

„Ať už k tomu vedlo Německý řád cokoliv, tak to neudělali. Možná se báli, že by jim nebylo vyhověno – byl to německý řád a jejich kladný vztah k "němectví" byl všeobecně znám. Snažili se lobovat, ale to prostě nestačilo," uvedl Petr Wünsch.

ČTĚTE TAKÉ: Kvůli tramvajím vzniknou na Nových Sadech tři světelné křižovatky

Řád: Je to pokračování křivd

Německý řád, přesněji Česká provincie řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, se nehodlá smířit s verdiktem odvolacího soudu. S dovoláním se obrátí na Nejvyšší soud.

„Vedení řádu je přesvědčeno, že zamítnutí žaloby na vydání hradu je pokračováním křivd z let minulých. Hrad Bouzov Německému řádu prokazatelně patřil, zástupci řádu ho mezi světovými válkami významně dostavěli a opravili do dnešní podoby," sdělil Deníku mediální zástupce řádu Mikoláš Černý.

Zopakoval, že řád si po roce 1945 požádal o vrácení majetku podle platných zákonů a poukázal na to, že během druhé světové války byla řada členů pronásledována a někteří zahynuli v koncentračních táborech.

„Příslušná rozhodnutí o převzetí majetku řádu vydaná na základě konfiskačních vyhlášek, které nebyly vydány v souladu s právním řádem Československé Republiky, byla zrušena Nejvyšším správním soudem a podle knihy protokolů se stalo pravomocné a bylo doručeno ministerstvu zemědělství. Tímto byly popřeny základní principy demokratického právního řádu a řádu odepřeno právo na soudní ochranu, stejně jako právo na ochranu jeho vlastnictví," poukazoval Mikoláš Černý.

ČTĚTE VÍCE:

Žádná kolaborace! Skončili v koncentráku, bije se řád za Bouzov

Nechci, aby sem přišli Němci! Spor o hrad Bouzov rozdělil