Kliknutím zvětšíteNěmecký řád v roce 2019 neuspěl s dovoláním u Nejvyššího soudu a následně se obrátil se stížností na Ústavní soud. Také nepochodil.
Řád chybil, když se po druhé světové válce nedomáhal vrácení hradu Bouzov zákonem předepsaným způsobem. Vlastnictví pozbyl před únorem 1948.
„Co se týče sporu o hrad Bouzov a přilehlé pozemky, které nemají charakter zemědělského půdního fondu, byl spor Ústavním soudem pravomocně ukončen ve prospěch Národního památkového ústavu,“ potvrdila Deníku mluvčí NPÚ Jana Hartmanová.
Německý řád s verdiktem nesouhlasil a opakovaně prohlásil, že se o Bouzov bude soudit dál. To také učinil. Začátkem minulého roku podal stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.
„Ten prohlásil stížnost za nepřípustnou. Věc je tedy uzavřena i před Evropským soudem pro lidská práva,“ sdělila Deníku Hartmanová.
NPÚ: V rozhodném období majetek nevyuživali
Německý řád se k výsledku soudních jednání v tomto týdnu nevyjádřil.
„Vedení řádu se nebude k ničemu vyjadřovat,“ napsal Deníku mediální zástupce řádu Mikoláš Černý.
Soudní řízení před českými soudy ohledně pozemků hradního areálu na Bouzově, spadajícího do zemědělského půdního fondu, však nadále pokračují.
Řád se pokoušel získat Bouzov, národní kulturní památku, podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Nárok v květnu 2014 odmítl Národní památkový ústav (NPÚ).
Řád se proto obrátil na olomoucký okresní soud se žalobou na NPÚ. Ta byla v srpnu 2016 zamítnuta.
Stejně tak neuspěl s odvoláním ke krajskému soudu v Olomouci. V březnu 2017 potvrdil, že památku nelze vydat a zůstává v majetku státu.
Řád neprokázal u soudu naplnění kritérií podle zákona o majetkovém vyrovnání a na druhé straně naopak bylo podle soudu prokázáno, že hrad Bouzov a pozemky přešly na stát před 25.únorem 1948 konfiskací na základě Benešových dekretů.
NPÚ zdůrazňoval, že Německý řád v rozhodném období nevlastnil majetek a relevantním způsobem jej neužíval.
Podle NPÚ šlo také o to dokázat, že Německý řád po roce 1945 řádně nepožádal o vrácení svého majetku, který byl konfiskován Německou říší, jak měl podle zákona č.128 z roku 1946.
„To jsme prokázali zcela jednoznačně,“ uvedl tehdy právní zástupce NPÚ Petr Wünsch. Jedině podle tohoto zákona se řád mohl domoci majetku, a to podáním žalobního návrhu u příslušného okresního soudu.
Oběti pronásledování a koncentračních táborů
Německý řád usiluje o navrácení dalších nemovitostí v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Podle zástupců řádu právem.
U soudu zdůraznili, že řád si po roce 1945 požádal o vrácení majetku podle platných zákonů. Poukázali na to, že během druhé světové války byla řada členů pronásledována a někteří zahynuli v koncentračních táborech.
„Příslušná rozhodnutí o převzetí majetku řádu vydaná na základě konfiskačních vyhlášek, které nebyly vydány v souladu s právním řádem Československé republiky, byla zrušena Nejvyšším správním soudem a podle knihy protokolů se stalo pravomocné a bylo doručeno ministerstvu zemědělství. Tímto byly popřeny základní principy demokratického právního řádu a řádu odepřeno právo na soudní ochranu, stejně jako právo na ochranu jeho vlastnictví,“ shrnul tehdy mediální zástupce řádu Mikoláš Černý.
Hrad Bouzov byl v roce 1999 zapsán na seznam národních kulturních památek a patří mezi deset nejnavštěvovanějších hradů na území České republiky. Je vyhledávaným místem filmařů.
16
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
