Třiadvacetiletý absolvent konzervatoře a student gastronomie je příslušníkem ostravské roty Aktivních záloh Armády České republiky a ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá se zúčastní Hradby 2016 – největšího cvičení záloh českých ozbrojených sil.

„Fakt se těším! Bude to asi náročné, ale už mám pár cvičení za sebou. Navíc Libavá, to je krásná divočina s tvrdými podmínkami. Zima, bahno a třicet kilo zátěže na zádech, to všechno k tomu patří," usmál se sympaťák v zelené mikině a mobilem s obalem s nápisem Army, který je příslušníkem aktivní zálohy ostravské pěší roty.

Stejně jako on vyrazily na Libavou stovky dobrovolníků ze dvou pěších rot při Krajském vojenském velitelství Ostrava a Krajském vojenském velitelství Jihlava. ¨

Ve vojenském prostoru je čeká topografická, střelecká, chemická či taktická příprava.

Bude cvičit několik jednotek, které se budou střídat v devítidenních blocích.

Na Hradbu 2016 je totiž povoláno více než 1100 příslušníků aktivní zálohy české armády.

Na Libavé začíná největší cvičení záložáků, povolali jich přes tisíc

Nabral svaly, aby zvládl zátěž

Ondřej Pšenka není mezi záložáky žádným zelenáčem. Z Hradby 2016 má však respekt.

„Bude to velká prověrka. Aktivním zálohám se mění podmínky, posiluje se jejich význam. Musíme předvést, že jsme připraveni být plnohodnotnou součástí ozbrojených sil," uvedl mladík, který sportuje a na cvičení záloh je vždy dobře připraven.

Jenže nikdy nebyl zrovna silový typ. Proto od posledního cvičení přibral 10 kilogramů a pravidelně začal posilovat.

„Batoh a vysílačka něco váží. Vloni mě to trochu potrápilo," přiznal.

Podporu pro službu v aktivní záloze našel u zaměstnavatele i doma. Na cvičení může bez složitého vysvětlování a přemlouvání.

„Mám možná štěstí. Vím, že někteří to snadné nemají a myslí na to, že mohou přijít o práci. Taky doma se na ně manželky mračí," poznamenal třiadvacetile­tý muž.

Nadšený fotbalista a hráč na violu je ukázkovým příkladem toho, že aktivní zálohy spojují lidi nejrozmanitějších profesí a nadání.

„Na cvičení jsme si však všichni rovni a pomáháme si. Bezvadná parta. A že viola se samopalem? Armáda mě zajímala už na konzervatoři. Chtěl jsem si vyzkoušet, jak to v ní chodí, cvičit s ostatními, plnit zadané úkoly. Především jsem však vlastenec a v posledních letech jsem si začal pohrávat s myšlenkou na kariéru profesionálního vojáka," uvedl nadšený záložák.

"Všichni jsme srdcaři"

Na cestu k profesionálům se už vydal a jako každého rekruta jej již za pár měsíců čeká přípravná služba ve Vyškově a výcvik v kurzech specialistů.

Rád by se dostal k některému mechanizovanému praporu v Olomouckém kraji.

„Do Hranic nebo Přáslavic. Jsou to útvary, kde bych chtěl pracovat na vojenské kariéře. Přesněji poslání, i když to asi bude znít mnohým hloupě. Z nás záložáků, kdo chce k profesionálům, nikdo nekouká na budoucnost přes peníze. Všichni jsme srdcaři," prohlásil a bylo znát, že o své budoucnosti už má jasno.

U rodiny pochopení našel.

„Nikdo v armádě nesloužil, táta ze zdravotních problému na vojně nebyl, ale moje představy o dalším životě respektují. I přítelkyně, přestože být partnerkou vojáka asi nebude snadné," uzavřel Ondřej Pšenka.