Přečtěte si, jak z pohledu průměrného týmu vypadá kvízový večer, kde se „pije s rozumem“.

„Vidím, že sedíme zase u pódia,“ ukazuji manželce po příchodu do olomouckého Bounty rock café. Podnik, kde se často konají rockové koncerty, patří mezi desítku restaurací, kde se v Olomouci hraje Hospodský kvíz. Naše místo od dveří poznávám díky červeným vlasům Anety a vedle ní sedícího Tadeáše. Tento pár je srdcem týmu Pacienti doktora Vampa, který tvoří ještě kamarádka Petra (ta dnes přijde kvůli práci později) a já s mou paní, Kájou.

Zadní část Bounty Rock Café, kde je usazena většina soutěžících týmů.Zadní část Bounty Rock Café, kde je usazena většina soutěžících týmů.Zdroj: Deník/Ondřej Šulík

Právě Kája po dosednutí vytahuje telefon a na internetu zjišťuje, jak přesně si stojíme v dlouhodobé soutěži. Ta se konala od září do tohoto týdne. „Tady v hospodě jsme teď na čtvrtém místě a na třetí Začíná noc ztrácíme devět bodů,“ předkládá tvrdá fakta. Otáčíme se ke stolu v tuto chvíli bronzového týmu, abychom na ně upřeným pohledem pouštěli hrůzu jako kobra na morče. Stůl je však zatím prázdný, Bounty rock café se teprve zaplňuje.

Pravidla Hospodského kvízu

V Hospodském kvízu odpovídá tým celkově na 56. otázek. Kvíz je rozdělen do 5 kol a závěrečné bonusové otázky.
V každém kole tým čekají dvě různá témata a dohromady 11 otázek. Po konci kvízu je připravena ještě 56. bonusová otázka.
Během večera tým sbírá body za správné odpovědi, jež se zapisují na papír. Za chybné odpovědi se body neodečítají. Po každém kole moderátor odpovědi vyhodnotí, prozradí správné odpovědi a seznámí hospodu s tím, jak si týmy vedou. Ti nejlepší se mohou těšit na ceny za své výkony. V každém kvízu je odměněn tým s nejvíce body a tým s nejpřesnějším tipem na poslední 56. otázku. Návštěvou na kvízu se tvůj tým automaticky zapojuje do místní dlouhodobé soutěže.

Celá pravidla zde

Moderátor kvízu Tom z pódia, kde z plátna svítí slogan kvízu: Pijte s rozumem, organizuje rozesazení týmů. Dnes večer jich tu bude jedenáct a protože v jednom týmu bývá nejčastěji pět až osm hráčů, je poskládání lidí ke stolům úkol jako z přijímaček na prestižní gymnázium s rozvinutou matematikou. „Kolik vás bude?“ ptá se Tom nově příchozích. „Osm?! Tak to budete muset tady dozadu,“ ukazuje na jeden z větších stolů u zdi.

Prostor hospody se zaplňuje rozmanitými lidmi. Sedají si muži i ženy. Mladší i starší. Studující i pracující. Lidé bezstarostně veselí i lidé s ambicí v soutěži rozkopat ostatní týmy jako tající sněhuláky. Před sedmou hodinou přichází na místo i Začíná noc a jak už je plno, jsme díky hojné účasti pod pódiem namačkaní jako nedbale sbalený spacák.

Do doby než Tom oznámí začátek, si s Tadeášem a Anetou povídáme. Kvíz se koná každé úterý a díky tomu se s kamarády máme šanci pravidelně vídat. Probereme, co se dělo za posledních sedm dní, co nového jsme viděli a co plánujeme na víkend. A když se už rozohníme a vyhrožujeme, koho v práci bychom po žních poslali k Turkovi, bere Tom do ruky mikrofon.

Kde všude se hraje?

Hospodský kvíz se pořádá na podzim (od září do prosince) a na jaře (od ledna do června) ve více než 200 restauracích v celém Česku, nejen ve velkých městech. Nekoná se pouze v jeden den, každý podnik má pro kvíz vyhrazen jeden večer v týdnu. Kdo chce zjistit, kdy a kde se hraje v jeho nejbližším okolí, zjistí to zde.

„Dobrý večer, dámy a pánové. Prosím vás, vím, že někteří nemáte odpovědní archy, ale odbyla sedmá hodina a já bych vás tady chtěl přivítat. Lístky na odpovědi vám za chvíli rozdám,“ začal večer moderátor. Po několika provozních záležitostech a připomenutí pořadí na špici tabulky týmů v naší hospodě (kam po dnešku snad budeme patřit!), všem stolům přinesl lístky. Do nich budeme zapisovat snad správné odpovědi. Kája na ty naše krasopisně nadepisuje Pacienti doktora Vampa a nyní napjatě čekáme, až se na plátně objeví první téma kvízu.

První fáze - popírání: aktuální události a české divadlo

Každý kvíz začíná tématem aktuálních událostí. V pěti otázkách si připomeneme, co zaujalo společnost v minulém týdnu v Česku, ve světě i ve sportu. Hned při první otázce jsme všichni protáhli obličej až skoro pod stůl. O kolik řekl Jurečka v neděli v televizi, že by se měla zvýšit průměrná mzda?

„Hm, tak to nás minulo,“ polohlasem informuji tým a vysvětluji: „My v neděli dělali zrovna kolem poledne těsto na linecký a u toho nebyl čas na žádný otázky, natož ty od Václava Moravce.“ Tadeáš s Anetou o víkendu měli také jiný program a do jejich bubliny na sítích se ministr práce a sociálních věcí neprobojoval.

Belmondo Club Olomouc, 25. listopadu 2023
Noc v Belmondu. Takto to žije v klubu, kde paří i fotbalové hvězdy

Špatný start nám ale naději nebere! Nepřipouštíme si, že devítibodová ztráta na tým před námi je úkol, před kterým by i Herkules dal přednost šichtě ve chlévech. Se čtvrtým místem se odmítáme smířit a usilovně lovíme v paměti odpovědi na další aktuality.

U té sportovní Tom ale chce vědět jméno brankáře, jenž byl odvolán z týmu hradeckých hokejistů. „Stačí mi příjmení,“ dodává ještě rychle do mikrofonu, jako by nám to mohlo pomoci. Sport není naše silná stránka, takže je vlastně jedno, jestli se ptá na hokejistovo příjmení nebo jeho oblíbený případ majora Zemana.

Na druhé téma prvního kola přichází poslední pacient doktora Vampa - Petra, a může nám tak pomoci s otázkami na české divadlo. Nevíme všechno jistě, ale intuice nám funguje. Ať už se jedná o premiéru Dona Giovanniho nebo ohnivou historii zlaté kapličky. Rychle ještě odpovídáme na bonusovou tipovací otázku a už už pospíchám s lístkem za Tomem. V tento večer cítíme, že zkrátka není možné, abychom s naším nasazením neuspěli.

Druhá fáze - hněv: Čeština 2.0 a gotika

Po pauze mezi prvním a druhým kolem, už nás tento cit trochu opouští a dostavuje se lehký vztek. Přichází totiž čas vyhlášení a pořadí našeho týmu zcela nekoreluje s naším cílem natrhnout všem nejen trika, ale i svetry a pláštěnky. Po prvním kole se nacházíme ve středu tabulky a co hůř, naše nemesis je před námi, a zvyšuje tak svůj náskok v dlouhodobé soutěži.

Tento tým má roztomilý zvyk: kdykoli moderátor zahlásí jejich jméno „Začíná noc“, členové této skupiny zakřičí: „Drž hubu!“, stejně jako v oblíbené francouzské komedii RRRrrrr! V našem rozpoložení máme chuť zakřičet, aby taky drželi hubu. Brání nám v tom ale slušné vychování a brblání si pod vousy.

Vpravo na snímku jde vidět, jak tráví pauzy mezi kvízovými koly moderátor Tom. Sedí na baru a kontroluje odpovědi.Vpravo na snímku jde vidět, jak tráví pauzy mezi kvízovými koly moderátor Tom. Sedí na baru a kontroluje odpovědi.Zdroj: Deník/Ondřej Šulík

„To zas bylo,“ kroutí hlavou Tadeáš. A má proč, pět bodů z deseti za kolo je výsledek, který si na náhrobek asi napsat nenechám. Mrzuté na tom je nejvíc, že body jsme vždycky ztratili jen těsně. Když jsme se rozhodovali mezi dvěma možnostmi, neomylně jsme zvolili tu mylnou. Tedy kromě jména odvolaného brankáře, u této otázky jsme shořeli jak kacíři.

Vánoční trhy na olomoucké náplavce 7. prosince 2023
Nával na náplavce. Adventní premiéra táhne, ohňové show tleskaly davy

Takzvaná blbá nálada se nás drží, ačkoli v prvním tématu se nám daří. Hádáme vágně popsané novotvary, které lze najít na webu Češtiny 2.0. V tématu válí zejména Aneta, která mistrně nachází smysl ve zdánlivých nesmyslech jako jsou „rozjebahn“, „varlekýn“ nebo „připrcávadlo“. Velkou radost ale necítíme, protože po nevydařeném prvním kole svůj hněv obracíme na tvůrce otázek. A ten si nás následujícím tématem Gotika nijak neudobřuje.

Z pěti otázek víme jistě jen dvě (a ty jediné máme nakonec správně). Aneta, jako jediná po úspěšném češtinářském tématu, nemá náladu kolem bodu absolutní nuly, a tak se nás snaží obohatit zábavným faktem: „V gotice si ženy holily obočí, protože tehdy byl ideál krásy co nejvyšší čelo.“ My jsme natolik otrávení, že naše neoholené obočí ani nenadzvedneme. Máme sedm bodů za druhé kolo a naše naděje se topí v Nicotě jako bílí koně..

Třetí fáze - smlouvání: měny a společenské tance

Před třetím kolem jsme pořád ve středu tabulky. Hněv nás nikam neposouvá, podvědomě se tedy obracíme na vyšší moc. „Prosím, vždyť bychom si zasloužili téma, ve kterém bychom váleli,“ skoro se až modlíme ke kvizovému božstvu.

Pro Káju by se hodilo téma na grafický design, pro Petru něco na francouzštinu, Tadeáš ví první poslední o požární ochraně a Aneta zase o kadeřnictví. Mně se dnes moc nedaří, takže bych uvítal okruh otázek: Co má Ondra po kapsách.

Ani ve chvíli, kdy bohové vybrali téma měny, nepřestali jsme s vyšší mocí smlouvat: „Prosím, ať lidi ze Začíná noc platí jen kartou, v naturáliích nebo ať kradou, hlavně ať jim nic neříká téma peněz,“ mumláme si modlitbičku.

Další téma je poslechové. Tom nám v něm vždy pouští úryvek populární písně a my máme uhodnout interpreta a společenský tanec, jenž by se ke skladbě hodil. Petra naštěstí sleduje StarDance a Kája se svým smyslem pro rytmus a nelajdáckou zkušeností z tanečních také přispívá ke zdánlivě zdárnému výsledku. „Kéž by ostatní holdovali více alkoholu než tanci,“ přeje si má žena. Smlouvání s nadpřirozenem však nefunguje. V Hospodském kvízu se cení jen a pouze vědomosti.

Čtvrtá fáze - deprese: soutoky a vynálezci s vynálezy

Po třetím kole je víc než jasné, že jediná medaile, kterou na konci dlouhodobé soutěže dostaneme, bude dobrá akorát do bramboráku. Z čehož na ubohé Pacienty doktora Vampa padá deprese. Tu zaháníme jako zdraví dospělí lidé - přejídáním.

Obžerství však jen těžko zažene tíhu zklamání, pod níž se prohýbá náš stůl. Nad ním se mlčí a žvýká a nikdo se moc nemá k tomu, aby dával pozor, co je prvním tématem čtvrtého kola. Na promítacím plátně si nakonec všichni přečteme SOUTOKY a Káje téměř zaskočí batátový hranolek.

Zeměpis není naší silnou stránkou. „My nemáme žádnou silnou stránku,“ hodnotí situaci ponuře Petra do salátu. Souhlasím a snažím se zadusit hamburgrem, abych nemusel odpovídat, které město leží na soutoku Labe a Bíliny. Z dalších čtyř otázek máme tři a půl bodu, což obyčejně bývá důvod k radosti. Místo týmu veselých mladých lidí se tváříme jako Ijáčci krájející cibuli.

V centru Olomouce, kousek od sebe, otevřelo několik podniků
Kuřata, kafe, tvarůžkové mňamky. V centru Olomouce nově otevřelo několik podniků

Když všichni dojíme poslední sousta, zápolíme s potřebou rozepnout vrchní knoflík u kalhot a potřebou dnešek prostě vzdát. Nic se nám nedaří. Témata nám nesedí. Kdykoli tipujeme, tak špatně. Další okruh, jenž testuje naše znalosti vynálezců a jejich vynálezů, kolem nás prošumí. My z něj získáme znovu tři a půl bodu. Ty by ale nebyly důvodem k radosti, ani kdybychom nebyli plní zapšklosti, zmaru a tatarského bifteku s topinkami. Končí čtvrté kolo a my už s kvízem asi taky. Kdybychom chtěli mít depresi v hospodě, půjdeme do nonstopu na Vánoce…

Pátá fáze - smíření: nebezpečná zvířata a topmodelky

V pauze před posledním kolem si jde Tadeáš s Anetou ven zapálit s dalšími kvízovými kuřáky. A my u stolu zatím jen nezávazně plkáme. V hovoru se dostáváme do minulosti a vzpomínáme na legraci, kterou jsme si na kvízech užili. „Pamatujete, jak jsme nevěděli jméno toho norského lyžaře, a tak jsme tam napsali Olaf Bauhaus,“ vzpomíná se smíchem Kája. „Proč Bauhaus?“ nechápu, protože na tom kvízu jsem nejspíš chyběl. „Měl to natištěný na kombinéze. Ale teda byla to asi reklama,“ odpovídá a směje se. Chechtáme se taky a bez chmurů se vracejí i kuřáci.

Dozvídáme se, že do pátého kola vstupujeme zase ze středu tabulky, ale tentokrát už do posledních dvou témat nejdeme s nadějí, která popírá pravděpodobnost, nenaskakujeme s iracionálním hněvem, nesmlouváme s osudem a ani nejsme šíleně smutní jak princezna Helena. Jsme zkrátka smíření s tím, že nebudeme bronzoví a zbytek kvízu si užijeme. Třeba i s nebezpečnými zvířaty, která jsou prvním tématem.

„Nejnebezpečnější žralok pro člověka je statisticky velký bílý. Který savec však tyto velké predátory loví?“ zazní otázka. Logicky to musí být nějaký vodní savec, protože jak by třeba morče mohlo roztrhat toho netvora z Čelistí? „Že by velryba?“ zkouší někdo. „No ta leda nějakým škaredým omylem, když by zrovna snídala plankton,“ nesouhlasím. Nakonec na to přijde Tadeáš, když si vzpomene na kosatku. Zatímco se lidské děti baví u Zachraňte Willyho, žraločata se děsí u Zachraňte se před Willym!

Při kvízování je povolena jen tužka a papír. Počítat se nemůže na kalkulačce, souzětící si tak musí dopomoci prsty.Při kvízování je povolena jen tužka a papír. Počítat se nemůže na kalkulačce, souzětící si tak musí dopomoci prsty.Zdroj: Deník/Ondřej Šulík

Zcela posledním tématem pátého kola, kvízu i dlouhodobé soutěže jsou topmodelky. Na jméno jedné brazilské bohyně si ani za boha nemůžu vzpomenout. Zavřu oči, zakloním se a snažím se v hlavě najít odpověď. Bohužel v lebce mám akorát dvě piva. Když se za minutu vrátím mezi své spoluhráče a omlouvám se jim, že si nedokážu vzpomenout na jméno té paní, se kterou před dvaceti lety chodil Leonardo DiCaprio, dokud se v pětadvaceti letech nestala stařenou. Můj tým na mě ale naštěstí nečekal a já si na našem odpovědním archu přečtu Giselle Bündchen.

O čem Hospodský kvíz vlastně je

Poslední kolo nám nakonec přináší osm bodů. Tím pádem končíme pátí dnes večer a čtvrtí v dlouhodobé soutěži. Bronzovou příčku týmu Začíná noc (Držte hubu!) nakonec vlastně přejeme. My sice odcházíme bramboroví, ale spokojení. Spokojení, protože jsme se potkali a pobavili, ač jsme si omylem prošli všemi pěti fázemi smutku. Ty si s sebou do další sezony rozhodně brát nebudeme.

V restauraci v Olomouci obsluhuje hosty robot.
VIDEO: V olomoucké restauraci obsluhuje hosty robot

Každému můžu jen doporučit, aby složil tým a našel si ve svém městě podnik, kde se Hospodský kvíz hraje. Stojí za to mít další důvod se jednou týdně sejít s přáteli (a s rozumem) a napít se něčeho dobrého. A o tom kvízy v hospodě jsou. Vstupné je sice osmdesát korun a těch pár piv taky něco stojí. Ale nezoufejte, dozvěděl jsem se, že se průměrná mzda zvedne o šestnáct stovek. Na kvíz bude!