Kliknutím zvětšíteV Bruntále déšť, pod Pradědem mlha, mráz a sněžení. Vyrážíme do terénu s horským záchranářem Jiřím Hejtmánkem a dobrovolníkem horské služby Michalem Vávrou. Startují sněžné čtyřkolky s pásy, které, když je přezují, mohou používat i v létě.
Po seznámení s chodem horské služby vyrážíme na hřeben oklepávat tyčové značení, které lemuje turistickou trasu. V posledních dnech výrazně sněžilo a v bílé planině jsou sotva vidět. „Sníh váží mnohdy i třicet kilogramů a tyče se pak lámou. Udržujeme je i mimo zimní sezonu, kdy je kontrolujeme nebo vyměňujeme,“ povídá Hejtmánek, jehož „domovem“ je stanice horské služby na Ovčárně osm let.
Lavinové nebezpečí
Nebýt koronavirové epidemie – a nás novinářů –, byli by teď členové horské služby nejspíše na sjezdovce a dohlíželi na lyžaře. Takto setrvávají na stanici, vykonávají preventivní činnost a jsou připraveni zasáhnout. Po uvedení tyčového značení ve vybraném úseku do vyhovujícího stavu nám pánové ukazují měření profilu, jehož pomocí se stanovuje stupeň lavinového nebezpečí.
Je třeba hlídat jej průběžně podle vývoje počasí. Pátý stupeň se používá především v Alpách, ostatně i čtvrtý stupeň zde Hejtmánek zažil jen jednou. Nyní v Jeseníkách platí třetí stupeň. Slovně: značné nebezpečí. „Není cílem nikoho strašit, ale objektivně popsat stav v horách,“ podotýká záchranář.
Zatímco obvykle se stupeň lavinového nebezpečí měří přímo ve Velkém kotli, my – nevybavení amatéři – si musíme vystačit s ukázkou v prudkém svahu.
Vždyť i cestou k místu, kde nám dobrovolník Michal Vávra předvede průzkum bílé pokrývky, se boříme po pás do sněhu. „Někde je ho málo, jinde vítr nafouká nečekané závěje a takhle se proboříte,“ komentuje Vávra naše dočasné uvíznutí.
Nestabilní sníh
Z profesionálního batohu, který je vybaven i lavinovým airbagem a potřebným vybavením, vytáhne a rozloží měřící tyč a složí lopatu. Poté ve svahu znázorní profil, který ze tří stran odkope až na původní terén.
„Poklepává se vždy deset úderů na sníh, nejprve zápěstím, poté předloktím a pak lopatou. Podle toho určíme, která část je nestabilní a která už je vlivem změn teplot, táním a promrzáním bezpečná,“ popisuje ukázku Vávra.
V ukázkovém modelu ve zhruba metrové výšce zůstává na svém místě asi třiceticentimetrová vrstva, zbytek obnaženého výčnělku po zledovatělých deskách sjíždí. Totéž se může stát při zatížení lyžařem na svahu.
„Měří se tloušťka a tvrdost sněhu, který je pokaždé jiný. Zaznamenávají se teploty, počasí v posledních dnech a na základě toho se stanoví stupeň lavinového nebezpečí,“ vysvětluje muž, který svého času pět let čekal na volné místo pro dalšího dobrovolníka, jak horská služba dospěla k nynějšímu třetímu lavinovému stupni.
Výsledky horská služba i s komentářem lavinového preventisty pravidelně uveřejňuje na svých webových stránkách či v médiích.
16
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
