V roce 1987 jsme v průvodu na 1. máje rozvinuli transparent s nápisem, že Charta 77 vybízí k občanské kuráži. Podařilo se nám tam vydržet asi půl hodiny,“ vzpomíná Hradílek na svou činnost před listopadem 1989, kdy patřil k předním českým disidentům a byl mezi prvními signatáři Charty 77 a následně i jejím mluvčím. Po listopadu 1989 byl jedním z ministrů první české porevoluční vlády.

Michal Horáček se do Lipníku nad Bečvou vypravil speciálně kvůli Hradílkovi. „Chtěl jsem se ho zeptat, proč se odhodlal k tak radikálnímu činu, jako je hladovka. Rozhovor byl nakonec mnohem delší a zajímavější; seznámil jsem se s životem silného a odvážného člověka. Takoví lidé mě inspirují,“ řekl k návštěvě Michal Horáček.


Michal Horáček a Tomáš Hradílek

Řeč se stočila i na iniciativu MOST, kterou Horáček založil spolu s Michalem Kocábem a jejímž cílem bylo dostat k jednacímu stolu zástupce tehdejší vlády a disentu. „Této iniciativy si velice cením, protože vytvořila podmínky k tomu, aby revoluce byla skutečně sametová a aby mohla vzniknout vláda národního porozumění. Tehdy jsem se nejvíc bál všemožných jakobínů a partizánů pět minut po dvanácté, kteří by mohli rozpoutat nějaké masakry. Díky této iniciativě k ničemu takovému nedošlo,“ říká dnes Hradílek.

Po této návštěvě čekala Michala Horáčka zaplněná aula právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kam přijel na debatu se studenty. Debatu organizoval a zároveň moderoval předseda olomoucké European Law Students‘ Association (ELSA) Daniel Pospíšil a spolu s ním debatu moderoval i proděkan právnické fakulty Univerzity Palackého Maxim Tomoszek.


Beseda na Univerzitě Palackého - Právnická fakulta

Vzhledem ke složení publika se dalo čekal hodně otázek z ústavního práva. Jedna z prvních se týkala například obecného referenda. „Jako by naše ústava v článku dvě byla jaksi nehotová. Píše se, že lid vykonává moc prostřednictvím volených zástupců, nebo přímo. Jenže k tomu přímému výkonu nám chybí nástroj. A tím by mělo být právě obecné referendum. Návrh zákona o referendu je ve sněmovně už od roku 2015. Podle toho návrhu by nebylo možné hlasovat o vystoupení ČR z Evropské unie nebo o státním rozpočtu. Zároveň obsahuje dost pojistek, například kontrolu otázky referenda před Ústavním soudem,“ řekl Horáček, čímž si vysloužil potlesk a uznání přítomných, že zjevně měl snahu se o problematice něco dozvědět.

Další otázky se týkaly například možného konfliktu prezidenta a vlády v oblasti zahraniční politiky.  Horáček řekl, že by se snažil, aby Česko navenek mluvilo jedním hlasem, ale zároveň že si umí představit situace, v nichž by proti vládě rázně zakročil. „Do střetu s vládou bych šel tehdy, kdyby vláda nerespektovala bezpečnostní strategii státu a otočila směřování České republiky směrem od liberálních západních demokracií. To by pro mě bylo nepřijatelné,“ řekl Kandidát na prezidenta.


Beseda na Univerzitě Palackého - Právnická fakulta

Po skončení debaty následoval už jen přejezd do Kyjova, kde na Horáčka čekal vyprodaný sál Městského kulturního střediska, kde měl další z řady svých recitálů Na cestě. Opět zazněly známé písně Petra Hapky a Michala Horáčka v podání různých interpretů. koncert končil potleskem ve stoje stejně jako předešlý den ve Valašském Meziříčí.