Hněvotín obklopují velké půdní bloky s monokulturními plodinami. Lány mají i desítky hektarů. Obec chce vysadit další remízky a osázet polní cesty ovocnými stromy a křovinami. V jižní části plánuje vodní nádrž.
„Na Hané jsou obrovské lány. Třicet, padesát i více hektarů. To nám vadí. Nechceme žít mezi řepkou a kukuřicí,“ poukázal starosta Hněvotína Jaroslav Dvořák.
„Když ovšem máme nějaký záměr, například nový remízek či vodní nádrž, zemědělci dělají problémy. Postaví se proti,“ dodal.
Obec má v majetku spousty polních cest, ale i parcely orné půdy. I s lesní půdou zhruba 38 hektarů. Půdu pronajala zemědělskému družstvu a sedlákům, kteří si ji s majiteli různých pozemků směnili, aby měli ucelené lány.
Vlastnictví se nyní rozhodla využít k tomu, aby zemědělce přitlačila a začali jednat. Spojila se kvůli tomu i s dalšími vlastníky orné půdy.
„Nemáme jinou možnost, jak jde dostat k jednacímu stolu,“ přiznal Dvořák.
Obec se snaží postupně dotvářet okolní zemědělskou krajinu a vracet do ní krajinné prvky.
Podél polních cest vysazuje staré nešlechtěné odrůdy hrušní, jabloní a švestek, ale i neovocné dřeviny.
Alejemi podél cest „rozřezává“ rozlehlé lány. Vytváří tím procházkové trasy a místa odpočinku. V posledních letech vznikly také tři remízky.
„Musíme společně hledat kompromis. Pokud nás přesvědčí, že remízek na vytipovaném místě nelze, domluvíme se na tom, že bude o kus dál,“ uvedl starosta.
„Když budou tvrdohlaví a neustoupí, dostanou výpověď. My si pak budeme pozemek udržovat anebo na něm uděláme další remízek,“ naznačoval taktiku.
Sedneme a budeme debatovat
Pozici samospráv v jednání s hospodařícími zemědělci na Hané by podle Dvořáka by mohl posílit převod pozemků v majetku státu s právem hospodaření Pozemkového úřadu ČR nebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
„Bylo přislíbeno, že když požádáme, budou tyto pozemky bezúplatně převáděny. Byla by možnost směňovat pozemky a se zemědělci jednat o opatřeních v krajině,“ uvažoval. Hněvotín by takto mohl získat do vlastnictví zhruba 10 hektarů.
Zemědělci se již o strategii Hněvotína vedoucí k větší rozmanitosti a ochraně zemědělské krajiny dozvěděli a jsou připraveni jednat.
„Sedneme a budeme debatovat. Hledáme termíny,“ potvrdil předseda Zemědělského družstva Hněvotín Jakub Dofek.
Mohou přijít o dotace
Zemědělci musejí zregulovat velikost lánů s jednou plodinou, protože to po nich požaduje stát. Regulace může zmírnit i dopady sucha. Podle ministerstva zemědělství bude moci být souvislá plocha jedné plodiny na poli od roku 2021 maximálně na 30 hektarech.
„Jestli se to rozseká alejemi, to už je jedno. Obci vyjdeme vstříc,“ vzkázal předseda.
Hněvotínské družstvo má pozemky ve „žluté“ kategorii erozně ohrožených půdních bloků, které už nyní musí rozdělit, například pásy jiných plodin. Pokud by půdu nechránilo, může přijít o dotace.
„Museli jsme je ošetřit čtyřiadvacetimetrovými ochrannými pásy. To už máme pro letošek vyřešeno. Ozimy už budeme set podle nového požadavku,“ uvedl předseda družstva, které pěstuje cukrovou řepu pro dva cukrovary na Hané. „S osevním postupem to bude složitější,“ uzavřel.
