Cestu k záboru 44 hektarů černozemě otevřela aktualizace Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, kterou krajské zastupitelstvo odsouhlasilo před dvěma týdny.

Nejúrodnější pozemky o velikosti zhruba 50 fotbalových hřišť mají ustoupit záměru, jenž je podle kraje ve veřejném zájmu. Tím má být stavba národního biomedicínského centra.

Podle hejtmanství je kraj vázán dohodnou ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva životního prostředí.

„Zastupitelstvo Hněvotína vyjádřilo nesouhlas s usnesením Zastupitelstva Olomouckého kraje a zplnomocnilo starostu podat správní žalobu na krajský úřad,“ citoval starosta Hněvotína Jaroslav Dvořák z usnesení, které hněvotínští zastupitelé přijali v úterý večer.

„Poohlédnu se po advokátní kanceláři specializované v této oblasti, aby naše žaloba uspěla, protože jsme přesvědčeni, že zde nelze prokázat veřejný zájem,“ dodal starosta vesnice, v níž žije 1800 obyvatel.

"Jen soukromý zájem developerů"

Legislativa dovoluje znehodnocení kvalitní zemědělské půdy, její vynětí ze zemědělského půdního fondu, za předpokladu, že v místě existuje výrazný veřejný zájem.

„Ten nevidíme. Naopak vidíme soukromý zájem vlastníka pozemků, takže je to čistě developerská záležitost. Nebo fakultní nemocnice a univerzita činí kroky k budování vědeckého centra? Nevíme o nich,“ reagoval bezprostředně po krajem odsouhlasené změně v lokalitě, kde vlastní pozemky developerská společnost Gemo.

Fakultní nemocnice Olomouc, jak v tomto týdnu zopakovala, není aktivním účastníkem projektu biomedicínského centra.

„Počítáme však s podporou aktivit firem, jímž je toto zázemí určeno,“ sdělil Adam Fritscher, mluvčí FN Olomouc, s tím, že nemocnice případně nemůže vstupovat do řízení souvisejících s přípravou stavby.

Stovky podpisů pod peticí

Vznik rozvojové zóny, Technologického parku Olomouc- Hněvotín, obec před 10 lety podpořila.

„Byla vysoká nezaměstnanost a nechtěli jsme bránit vzniku nových pracovních míst. Dnes? Situace je opačná: v Hněvotíně se skupují usedlosti a ubytovávají se v nich zahraniční dělníci,“ poukazoval Dvořák.

Proti chystanému rozšiřování zóny podepsalo v obci petici na 500 občanů. Nechtějí, aby měli další haly už jen 200 metrů od prvních domů.

„Máme i obavy o vodu. O odtok srážkových vod. Z předpokládané zastavované strany nám jdou srážky na všechny vodní zdroje v Hněvotíně, které mohou být ohroženy,“ uvedl starosta.

Jurečka: Kde je veřejný zájem?

Proti rozsáhlému záboru ornice u Hněvotína se na krajském zastupitelstvu postavil opoziční zastupitel a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka. Obracel se na radní, aby uvedli argumenty, proč má být veřejným zájmem zastavění tolika hektarů zemědělské půdy.

„Přímo v Olomouci se můžeme bavit o více jak 50 hektarech pozemků, které by mohly být využitelné pro případné investory. Argumentuje se, že je to záměr pro biomedicínské centrum, ale když jsem se ptal institucí, Univerzity Palackého a fakultní nemocnice, řekly, že nezbytně nutně nemusí mít lokalitu, která vyjímá zemědělskou půdu v kategorii orné půdy nejlepší bonity,“ poukazoval.

Návrh, aby aktualizace Zásad územního rozvoje byla přepracována a výrazně se snížila výměra lokality Hněvotín, neprošel.

Třetí etapa rozvoje zóny

Úředníci na krajském zastupitelstvu připomněli, že krajský úřad je v bodě strategické rozvojové plochy u Hněvotína vázán dohodou ministerstva životního prostředí a ministerstva pro místní rozvoj z minulého roku. Regionální pracoviště MŽP nejprve vydalo nesouhlasné stanovisko.

Odsouhlasenou aktualizaci Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje bude muset obec zapracovat do svého územního plánu.

Vybudování Národního biomedicínského a biotechnologického parku naplánoval developer v rámci třetí etapy rozvoje zóny.

Na záměru realizace centra biomedicíny, biotechnologií a souvisejících oborů se v roce 2012 dohodly podpisem memoranda Ministerstvo průmyslu a obchodu, město Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci, FN Olomouc, Klastr MedChemBio a společnost Technologický park.