„Jedná se o unikátní projekt, který respektuje specifika náročné péče v hemato-onkologii a poslední trendy, kdy se léčba přesouvá do ambulantního režimu, do režimu stacionáře, je cílená, biologická,“ popisoval přednosta Hemato-onkologické kliniky FN Olomouc Tomáš Papajík.

Je přesvědčen, že nejmodernější olomoucké pracoviště výrazně zvyšuje standard péče v hemato-onkologii a do budoucna nastavuje laťku nejen pro nemocnice v České republice.

V původních prostorách v dnes již nevyhovujícím objektu mělo pracoviště k dispozici něco přes 600 metrů čtverečních, kde provádělo na 25 tisíc vyšetření ročně. Pacienti se zde tísnili v malých čekárnách.

Větší o tisíc metrů 

Nový pavilon je řešen velkoryse pro pacienty i personál.

„Posunujeme se z více než 600 metrů na více než 1600 metrů,“ sdělil profesor Papajík.

Z necelých 70 míst v čekárnách mají pacienti nově k dispozici 167 míst k sezení. Počet odběrových míst je zvýšen na pět.

„Na denním stacionáři zvýšíme počet míst z 15 na 21, čímž se proces zrychlí a zkvalitní,“ vysvětloval přednosta kliniky.

S úsporami a dříve

Projekt počítal s náklady ve výši přes 200 milionů korun. Nemocnice stavbu vysoutěžila za zhruba 180 milionů korun.

„V rámci spolupráce s architektem a zhotovitelem se podařilo najít vnitřní úspory. Tak, aby to nebylo na úkor kvality, spíše naopak. Celková realizace je za 160 milionů korun,“ informoval ředitel FN Olomouc Roman Havlík.

„Stavba je provedena udržitelně, ekologicky i energeticky nenáročně a díky tomuto se podařilo získat další dotace. Naše účast byla nakonec třetinová proti předpokládanému rozpočtu,“ dodal.

Realizace stavby proběhla o měsíc rychleji proti původnímu plánu. Stavět firma začala vloni v březnu a od října bude ambulantní pavilon v plném provozu pro pacienty.

Dostatek světla a místa

Autorem projektu je renomovaná architektonická kancelář Adam Rujbr Architects.

„Šlo nám o to, aby budova byla přívětivá k lidem, aby měli dostatek denního světla, dostatek místa, aby se cítili dobře,“ líčil architekt.

„Aby provoz byl nekonfliktní, vše logisticky navazovalo a personál neztrácel čas nějakými přechody. Snažili jsme se to v rámci vymezené parcely a výšky skloubit tak, aby byl provoz co nejefektivnější,“ popisoval architekt.

Pavilon hemato-onkologie je první nemocniční stavbou, která je "vyladěná" včetně všech technologií jako pasivní objekt s dotací ze Státního fondu životního prostředí.

„Budova hospodaří i s dešťovou vodou, má zelenou střechu a v případě dešťových srážek je voda zadržena, neodtéká do kanalizace, nezvyšuje riziko povodní,“ vysvětloval autor.

Léčba i uměním

Šestipodlažní budova je unikátní také v tom, že interiér zdobí umělecká díla, která byla v rámci projektu Umění léčby, léčba uměním, originálně navržena přímo na míru onkologickým pacientům.

„Umělecké dotvoření pavilonu v podání Miloše Karáska pomůže snížit či překlenout stres, který řada pacientů v době léčby prožívá, a pomůže nám v léčebném procesu,“ dodal profesor Papajík.