Hefaiston, každoroční setkání uměleckých kovářů na hradě Helfštýně, má téměř magickou atmosféru. Exponáty vznikají přímo před zraky diváků, a když je dílo hotové, ozve se z nádvoří mohutný aplaus.

Jubilejní třicátý ročník této celosvětově známé akce si v sobotu nenechalo ujít přes šest tisic návštěvníků a na Helfštýně tak málem trhli rekord.

„Jednou jsme měli i dvanáct tisíc lidí za dva dny, ale vždy záleží hlavně na počasí. Když je krásně, tak přijdou,“ řekla z pracovnice organizačního štábu Marcela Niemczyková.

I přes obrovský nápor prý nevznikaly vážnější potíže.

„Jen jedna paní zkolabovala kvůli vedru a řešili jsme také tři případy vosího bodnutí,“ doplnila.

Na Hefaistonu se každoročně potkávají umělečtí kováři z celého světa. Letos jich přijely více než čtyři stovky, nejpočetnější zastoupení přitom měly evropské státy jako Německo, Belgie, Francie, Rakousko, Itálie, Česká republika či Holandsko. Dorazila ale i početná skupina Rusů a také kováři z Izraeli a Pensylvánie.

„Máme obsazené všechny výhně na třetím nádvoří. Kromě toho můžou lidé zhlédnout vystavené plastiky na nádvoří, kterých se sešlo přes tři sta šedesát. Instalační četa bojovala s počtem vitrín a soklů, nakonec se ale podařilo umístit všechny,“ shrnul kastelán hradu Jan Lauro.

Zraky návštěvníků asi nejvíce upoutala netradiční ZOO z kovového šrotu s podivuhodnými názvy zvířat jako Gorila minerva, Želva sloní Franklin nebo Gepard elektra.

„Autor projektu motivuje autory k tomu, aby vyráběli zvířata, ale toleruje jako jediný materiál kovový šrot,“ přiblížil novinku Lauro.

Kdo chtěl ale zblízka „přičichnout“ k černému řemeslu, pozoroval umělecké kováře při práci na třetím nádvoří. Na několika výhních v těsné vzdálenosti za sebou se potkalo hned několik evropských států – Češi, Slováci, Rusové či Němci.

Na první pohled není těžké uhádnout, kdo odkud pochází. Skupinka Rusů nejprve dlouze debatuje, a teprve potom se dá do práce. Němci se zase nenechají ničím vyrušit a ani na chvíli se nezastaví. Češi a Slováci se stihnou při práci i zasmát – dokonce i vlastnímu neúspěchu.

Pod rukama mistrů černého cechu ale během dne vznikají pozoruhodná díla. Například kováři z Trutnova se rozhodli pro figurální plastiku Hamleta.

„Inspirovala mě klasická póza Hamleta s lebkou v ruce. Je zajímavá svou figurou. Lebka i obličej ale budou mít co nejjednodušší tvar koule,“ přiblížil dílo jeho autor František Bláha.

Bez jasných představ o tom, co na Hefaistonu nakonec vznikne, přijeli na setkání i dva slovenští kováři – Pavol Zlatoš a Paňo Mikloš.

„Improvizujeme vždycky až na místě a necháme na sebe působit atmosféru, která nás nikdy nezklame. Tentokrát jsme se rozhodli vyrobit kovanou misku,“ řekl jeden z tvůrců Pavol Zlatoš ze Žiliny, který je na Hefaistonu už pošestnácté.

Podle něj je setkání i pro kováře jedinečnou příležitostí, jak se přiučit něčemu novému.

„Člověk se učí krást očima tím, jak pozoruje detaily práce a techniku svých kolegů,“ uzavřel.